5 Tdo 557/2015 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:5.TDO.557.2015.3
Datum: 2015-10-14
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 10. 2015 o dovoláních, která podali obviněný P. Č., obviněná M. N., obviněný M. R., a obviněná D. T., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 3 To 28/2014, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 11/2011, t a k t o :…
5 Tdo 557/2015-I.-146 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 10. 2015 o dovoláních, která podali obviněný P. Č., obviněná M. N., obviněný M. R., a obviněná D. T., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 3 To 28/2014, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 11/2011, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu s e z podnětu dovolání obviněného P. Č. z r u š u j e rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 3 To 28/2014, v části týkající se tohoto obviněného. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu s e z r u š u j í také všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část citovaného rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu s e Vrchnímu soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného M. R. o d m í t á . III. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněných D. T. a M. N. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 4 T 11/2011, byli obvinění P. Č., M. R., D. T. a M. N. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za tento zločin byly obviněným uloženy následující tresty. Obviněný P. Č. byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 7 let a pro jeho výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému M. R. byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let za současného zrušení výroku o trestu v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 10 T 9/2010, jakož i všech dalších rozhodnutí obsahově navazujících na tento výrok, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Pro výkon trestu odnětí svobody byl obviněný zařazen podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Dále byl podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku odsouzen k trestu propadnutí věci, a to věcí konkretizovaných ve výroku shora citovaného rozsudku, a podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu poskytování služeb v oblasti komunikačních technologií na dobu 5 let. Obviněné M. N. vyměřil soud prvního stupně podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 let a pro jeho výkon ji podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Obviněná D. T. byla podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 7 let a pro jeho výkon byla podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku bylo rozhodnuto o zabrání věcí přesně specifikovaných v tomto výroku rozsudku soudu prvního stupně. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněných J. Ch., V. K. a J. L. Proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění P. Č., M. N., D. T. a M. R. (stejně jako obvinění J. Ch., V. K. a J. L.) odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 3 To 28/2014. Odvolací soud z podnětu odvolání všech jmenovaných obviněných podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu sám ve věci znovu rozhodl. Ohledně obviněných P. Č., D. T. a M. R. odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že v popisu skutku, jehož spáchání jim bylo kladeno za vinu, odstranil drobné a pro právní posouzení skutku zanedbatelné nepřesnosti týkající se výše zkrácení daně z přidané hodnoty v jednotlivých měsících, a u obviněné M. N. upřesnil, že se na zkrácení daně podílela jen do výše 23 389 697 Kč. Poté odvolací soud znovu uznal všechny obviněné vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Tresty, které jim uložil, pak byly stejné jako ve zrušeném rozsudku soudu prvního stupně s tou výjimkou, že odvolací soud zařadil obviněné P. Č. a M. R. k výkonu trestu odnětí svobody podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem a obviněné M. N. zmírnil délku trestu odnětí svobody na 3,5 roku. Trestná činnost výše jmenovaných obviněných podle zestručněných skutkových zjištění popsaných ve výroku o vině a rozvedených v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, respektive v rozsudku soudu prvního stupně, spočívala v tom, že společně s dalšími obviněnými jako členové organizované skupiny v době od 10. 7. 2006 do 30. 11. 2008 v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob vytvořili řetězce obchodních vztahů, v nichž obchodní společnost Property Praha, s. r. o., uzavřela smlouvy o zajištění reklamy pro koncové zákazníky, poté zakázku účelově a ryze formálně převedla za srovnatelných finančních podmínek na obchodní společnosti Symbiosa Group, s. r. o., Gabreta Bohemia, s. r. o. nebo Euro Index, s. r. o., které nevyvíjely žádnou podnikatelskou činnost a ve vytvořeném řetězci působily jen proto, aby právě jejich prostřednictvím docházelo k zatajení příjmů vzniklých enormním navýšením ceny za reklamu, a jménem těchto tzv. nastrčených obchodních společností objednali realizaci reklamních služeb u podnikatele B. V. nebo dalších subjektů přesně vyjmenovaných ve výroku o vině, ovšem za cenu, která byla mnohonásobně nižší než cena, již obchodní společnost Property Praha, s. r. o., účtovala koncovým zákazníkům, kteří tato zdanitelná plnění zohlednili ve svých daňových přiznáních a nárokovali u státu odpočet na dani z přidané hodnoty. Obvinění tím zkrátili český stát na dani z přidané hodnoty o celkem 28 119 171 Kč a na dani z příjmů právnických osob o celkem 22 683 870 Kč, přičemž obvinění P. Č. a D. T. jsou trestně odpovědní za celý rozsah zkrácení, zatímco obvinění M. N. jen do výše 23 389 697 Kč a M. R. jen do výše 8 213 671 Kč. V popisu skutku jsou pak přesně uvedeny jednotlivé zakázky a specifikována daňová přiznání obchodních společností Symbiosa Group, s. r. o., Gabreta Bohemia, s. r. o. nebo Euro Index, s. r. o., v nichž obvinění uvedli smyšlené údaje a vykázali daňovou povinnost neodpovídající realizovaným zdanitelným plněním. Pokud jde o role jednotlivých obviněných, tak obviněný P. Č. se na trestné činnosti podílel zejména tím, že jako jednatel obchodní společnosti Property Praha, s. r. o., uzavíral smlouvy s koncovými odběrateli reklamních služeb, podepisoval faktury, převáděl finanční prostředky z účtu této společnosti na účty tzv. nastrčených obchodních společností a také řídil činnost dalších spoluobviněných, kteří jednali za obchodní společnosti Symbiosa Group, s. r. o., Gabreta Bohemia, s. r. o. nebo Euro Index, s. r. o., včetně toho, že jim dával pokyny k hotovostním výběrům zaslaných finančních prostředků a k tomu, aby po určité době převedli nastrčené obchodní společnosti na tzv. bílé koně. Obviněná D. T. společně s obviněnou M. N. vedla účetnictví všech vyjmenovaných obchodních společností, vystavovala objednávky, prováděla hotovostní úhrady B. V. a zpracovávala daňová přiznání. Obviněná M. N. společně s obviněnou D. T. vedla účetnictví a zpracovávala daňová přiznání obchodních společností Property Praha, s. r. o., Gabreta Bohemia, s. r. o. a Euro Index, s. r. o. Obviněný M. R. podle pokynů P. Č. na sebe převedl obchodní společnost Gabreta Bohemia, s. r. o., v hotovosti vybíral finanční prostředky zaslané na účet této společnosti, které předával obviněným P. Č. nebo D. T., podával za tento daňový subjekt daňová přiznání a poté svůj obchodní podíl a jednatelství převedl na A. K. jako tzv. bílého koně. Všichni1 čtyři shora jmenovaní obvinění napadli rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 3 To 28/2014, dovoláními podanými prostřednictvím svých obhájců. Obviněný P. Č. opřel své dovolání o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. c) tr. řádu a jeho naplnění spatřoval v tom, že ve veřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2014 u Vrchního soudu v Praze jej zastupoval obhájce Mgr. Richard Lang, jemuž byl s účinností ode dne 25. 9. 2014 pozastaven výkon advokacie. Jak dále tento obviněný zdůraznil, v jeho případě byl dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 3 tr. řádu, protože řízení se konalo o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let. Vzhledem k těmto skutečnostem obviněný navrhl Nejvyššímu soudu, aby podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze v části, která se ho týká a aby dále postupoval podle § 265l nebo § 265m tr. řádu. Současně obviněný upozornil, že by mu měl být podle § 265h odst. 3 tr. řádu odložen

Citovaná ustanovení

§ 42 (104/2013 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 101 (40/2009 Sb.)§ 211 (40/2009 Sb.)§ 23 (40/2009 Sb.)§ 240 (40/2009 Sb.)§ 42 (40/2009 Sb.)§ 43 (40/2009 Sb.)§ 56 (40/2009 Sb.)§ 70 (40/2009 Sb.)§ 73 (40/2009 Sb.)§ 9 (85/1996 Sb.)