5 Tdo 949/2018 — Nejvyšší soud

5 Tdo 949/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 9. 2018 Spisová značka:5 Tdo 949/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.949.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení práv k ochranné známce a jiným označením Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1, 4 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:14. 12. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 22.2.2019III.ÚS 663/19JUDr. Jiří Zemánek-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 949/2018-43 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2018 o dovolání, které podal obviněný V. N., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 31 To 13/2018, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 2 T 203/2013, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného V. N. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 2 T 203/2013, byl obviněný V. N. uznán vinným zločinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 4 písm. b) tr. zákoníku, za který mu byl podle § 268 odst. 4 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Dále soud obviněnému uložil podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce ve statutárních orgánech obchodních společností na dobu tří let a současně soud také podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku vyslovil trest propadnutí věci, a to razítka označeného v příloze č. 8 tr. spisu. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byli poškození označení ve výroku rozsudku odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Trestného činu porušení práv k ochranné známce podle § 268 odst. 1, 4 písm. b) tr. zákoníku se obviněný podle uvedeného rozsudku dopustil tím, že (zjednodušeně uvedeno) jako předseda představenstva a jediný akcionář obchodní společnosti CHEMIKO, a. s., IČ: 60914068, se sídlem v Rychnově u Jablonce nad Nisou, Kokonínská 1, v době nejméně od 25. 1. 2010 do 11. 10. 2012, kdy došlo k prohlídce celních orgánů v prostorách uvedené obchodní společnosti, vědomě a v rozporu s ustanovením § 8 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, dal pokyn k výrobě produktů neoprávněně označených ochrannými známkami, snadno s nimi zaměnitelnými značkami Ariel, Jar, Fairy, a dále k přechovávání výrobků neoprávněně označených ochrannými známkami, snadno s nimi zaměnitelnými značkami Castrol a Red Bull, přičemž bylo ve skladech obchodní společnosti CHEMIKO, a. s., zajištěno ke dni 11. 10. 2012 toto zboží: Ariel 3kg – 100 kusů, Ariel 6kg – 1356 kusů, Red Bull – 159 kusů o obsahu 0,33 l, Castrol kanystr o obsahu 4 l – 76 kusů, Fairy Ultra o obsahu 0,5 l – 91 446 kusů, Jar o obsahu 0,5 l – 28 856 kusů a dále 360 kusů neoznačených výrobků, čímž poškodil oprávněné zájmy vlastníků těchto ochranných známek. 3. Proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou podal obviněný V. N. odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 31 To 13/2018, zamítl podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Toto usnesení odvolacího soudu napadl obviněný V. N. prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Zuzany Nedomlelové dovoláním z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. d) a g) tr. řádu. 5. Obviněný nejprve v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu vytkl okresnímu soudu, že dne 29. 11. 2016 (v ten samý den, kdy se konalo hlavního líčení, z něhož se omluvil), vyslechl mimo hlavní líčení svědka T. N. (pozn. Nejvyššího soudu: Dovolatel uvedl nesprávné datum, dne 29. 11. 2016 se konalo neveřejné zasedání okresního soudu, v němž bylo rozhodováno o námitce podjatosti předsedkyně senátu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou Mgr. Jaroslavy Opatrné, kterou vznesl obviněný; ve skutečnosti se hlavní líčení, z něhož se obviněný omluvil, a výslech svědka T. N. mimo hlavní líčení uskutečnily dne 6. 10. 2016). Obviněný k takovému postupu soudu a ani ke čtení úředního záznamu (přesně jej neoznačil, avšak z kontextu lze dovodit, že měl na mysli úřední záznam o podání vysvětlení sepsaný se jmenovaným svědkem) nedal souhlas a byl poškozen tím, že nemohl svědkovi klást otázky a vyjádřit se k jeho výpovědi. Přitom se jednalo o důležitého svědka, o čemž svědčí skutečnost, že soudem byl předvoláván celkem pětkrát. Obviněný spatřoval v uvedeném pochybení soudu porušení jeho práva na spravedlivý proces. 6. Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu dovolatel podřadil námitku, podle níž soudy nižších stupňů nesprávně posoudily jeden ze zákonných znaků skutkové podstaty ustanovení § 268 odst. 1, 4 písm. b) tr. zákoníku, a to „velký rozsah“. Soudy jeho naplnění opřely pouze o hodnotu padělaných výrobků, čímž v podstatě ztotožnily prospěch velkého rozsahu se škodou velkého rozsahu, vycházely tedy z výkladového pravidla uvedeného v § 138 odst. 1 tr. zákoníku, což však podle obviněného není přípustné. Správně měly zohlednit počet produktů, rozsah využití neoprávněného označení ochrannou známkou, kvalitu výrobků, rozsah trhu, kam byly uváděny výrobky do oběhu apod. Protože soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku nevysvětlil, v čem spočíval znak velkého rozsahu, považoval jej dovolatel za nepřezkoumatelný. Na podporu svých tvrzení citoval judikaturu Ústavního soudu zdůrazňující, že z odůvodnění soudních rozhodnutí musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, naopak rozhodnutí nesmí nést stopy libovůle v rozhodování. 7. Další výhrady obviněného směřovaly proti procesnímu postupu orgánů činných v trestním řízení. Prvotní výslech svědka T. N. proběhl bez tlumočníka a M. Š., který sepsal protokol o jeho průběhu, ani tento výslech nevedl. Dovolatel vyslovil přesvědčení, že celní orgány sledovaly jmenovaného svědka a areál akciové společnosti bez jakéhokoli povolení a až následně po několikaměsíčním sledování si opatřily také povolení k prohlídce, které však obviněný označil za „zkažené“ ve smyslu „teorie nakaženého jablka“ (pravděpodobně měl na mysli doktrínu plodů/ovoce z otráveného stromu), kdy důkazy získané nezákonným způsobem jsou v trestním řízení nepoužitelné. Z tohoto důvodu podle obviněného neměly být využity důkazy získané šetřením pracovníků Celního úřadu v Liberci. Areál obchodní společnosti CHEMIKO, a. s., celní úřady bez povolení dlouhodobě sledovaly, proto se dne 8. 10. 2012 nejednalo o náhodnou kontrolu vozidla zn. Iveco, neboť hned následujícího dne 9. 10. 2012 pracovníci Celního úřadu Liberec v úředním záznamu detailně popsali pohyb řidiče tohoto vozidla, následujícího dne celníci zkontrolovali prostory areálu údajně se zaměřením na výskyt zaměstnanců cizích státních příslušníků, avšak již tehdy provedli fotodokumentaci skladového a obalového zboží bez potřebného povolení k prohlídce jiných prostor a pozemků, která byla vydána až dne 11. 10. 2012. Celníci tedy vstoupili do objektu zároveň s cizineckou policií a příkaz k prohlídce obsahoval nesprávné datum, na což obviněný upozorňoval v přípravném řízení. Při vstupu celních orgánů do areálu CHEMIKO, a. s., tito úředníci zneužili svých oprávnění podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Takto nezákonně postupovali podle obviněného proto, že jim scházel důkaz o tom, že prací prášek Ariel zajištěný v kontrolovaném vozidle pochází ze skladu obchodní společnosti CHEMIKO, a. s. Fotodokumentaci pořízenou dne 10. 10. 2012 přitom celní orgány použily k odůvodnění své žádosti o předložení návrhu k vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků a dále ji zaslaly zaměstnancům obchodní společnosti Procter & Gamble - Rakona, s. r. o., k vyjádření, čímž celní orgány před zahájením úkonů trestního řízení zpřístupnily třetím osobám informace, které získaly při své činnosti. Nezákonnost prohlídky jiných prostor a pozemků tedy podle obviněného vedla k nepoužitelnosti celé řady důkazů: důkazy získané během prohlídky, výslechy zaměstnanců, dodavatelů apod. 8. S ohledem na výše uvedené proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení soudu druhého stupně i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně včetně obsahově na