Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 138

§ 138 trestní zákoník – Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci

Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo

Stručně: Paragraf 138 trestního zákoníku stanovuje konkrétní finanční hranice pro různé stupně výše škody, prospěchu, nákladů na odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci, které jsou důležité pro posuzování trestných činů. Pro posouzení závažnosti trestného činu, který se týká škody, prospěchu nebo hodnoty věci, se vždy vychází z přesně definovaných finančních částek. (§ 138 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč“
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč“
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč“
  • Judikatura: na § 138 odkazuje 1 771 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od
  • Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,

b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,

c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,

d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a

e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.

(2) Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pro posouzení závažnosti trestného činu, který se týká škody, prospěchu nebo hodnoty věci, se vždy vychází z přesně definovaných finančních částek.
  • Škoda se považuje za "nikoli nepatrnou" od 10 000 Kč, za "značnou" od 1 000 000 Kč a za "velkého rozsahu" od 10 000 000 Kč.
  • Tyto hranice se uplatňují nejen na samotnou škodu, ale i na prospěch získaný trestnou činností, náklady na odstranění ekologických škod a hodnotu věci, která je předmětem trestného činu.
  • Výše škody nebo prospěchu má přímý vliv na to, jaký trest může být pachateli uložen, neboť mnoho trestných činů má přísnější sazby v závislosti na dosažené výši.

Na co si dát pozor

  • Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc obvykle prodává v době a místě činu, nebo z nákladů na její obstarání či uvedení do původního stavu (§ 137 TZ).
  • I když se jedná o prospěch, náklady na odstranění poškození životního prostředí nebo hodnotu věci, používají se stejné finanční hranice jako pro škodu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 138

1 771
NS
Nejvyšší soud
6. 11. 2025
NS
Nejvyšší soud
6. 11. 2025
NS
Nejvyšší soud
22. 10. 2025
ÚS
Ústavní soud
25. 3. 2026
ÚS
Ústavní soud
14. 1. 2026
ÚS
Ústavní soud
14. 10. 2025
NSS
Městský soud v Praze
31. 3. 2026
NSS
Nejvyšší správní soud
9. 10. 2025
NSS
Krajský soud v Brně
26. 6. 2024

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 138 zákona 40/2009 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 138

Obviněný byl odsouzen za přečin patřící k těm nejméně závažným (viz trestní sazba uvedená v § 219 odst. 1 tr. zákoníku), který spáchal jako osoba, na kterou se hledí jako na bezúhonnou, přičemž hodnota zatajeného archeologického artefaktu sice přesáhla hranici 10 000 Kč (viz výkladové ustanovení § 138 tr. zákoníku k hodnotě věcí), ovšem je potřeba mít na paměti, že kvalifikovaná skutková podstata v § 219 odst. 2 a 3 tr. zákoníku zpřísňuje trestní sazbu nikoli s ohledem na výši škody, nýbrž výhradně pro výši získaného prospěchu, pokud činí nejméně 500 …

4 Tdo 919/2025 · Nejvyšší soud · 6. 11. 2025

Ačkoliv celková výše jím způsobené, popř. hrozící škody nedosáhla hranice škody nikoli nepatrné ve smyslu § 205 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (tj. hranice 10.000 Kč, bylo zjištěno, že odsouzený svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu § 205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, neboť bezprostředně po činu se pokusil uchovat si věc za použití násilí.

11 Tcu 86/2025 · Nejvyšší soud · 6. 11. 2025

… úmyslně padělal platební prostředek a udal ho jako pravý a zároveň úmyslně uvedl banku v omyl tím, že se prezentoval jako oprávněný disponent účtu, čímž dosáhl převodu finančních prostředků z účtu poškozené na jiný účet a na úkor jejího majetku sebe obohatil o částku přesahující 100 000 Kč [tzv. větší škoda ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku].

4 Tdo 842/2025 · Nejvyšší soud · 22. 10. 2025

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)