§ 138 TZ – Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 138 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 138 trestního zákoníku stanovuje konkrétní finanční hranice pro různé stupně výše škody, prospěchu, nákladů na odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci, které jsou důležité pro posuzování trestných činů.
§ 138 Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.
(2) Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.
Paragraf 138 trestního zákoníku stanovuje konkrétní finanční hranice pro různé stupně výše škody, prospěchu, nákladů na odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci, které jsou důležité pro posuzování trestných činů.
Co to znamená v praxi
Pro posouzení závažnosti trestného činu, který se týká škody, prospěchu nebo hodnoty věci, se vždy vychází z přesně definovaných finančních částek.
Škoda se považuje za "nikoli nepatrnou" od 10 000 Kč, za "značnou" od 1 000 000 Kč a za "velkého rozsahu" od 10 000 000 Kč.
Tyto hranice se uplatňují nejen na samotnou škodu, ale i na prospěch získaný trestnou činností, náklady na odstranění ekologických škod a hodnotu věci, která je předmětem trestného činu.
Výše škody nebo prospěchu má přímý vliv na to, jaký trest může být pachateli uložen, neboť mnoho trestných činů má přísnější sazby v závislosti na dosažené výši.
Na co si dát pozor
Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc obvykle prodává v době a místě činu, nebo z nákladů na její obstarání či uvedení do původního stavu (§ 137 TZ).
I když se jedná o prospěch, náklady na odstranění poškození životního prostředí nebo hodnotu věci, používají se stejné finanční hranice jako pro škodu.