6 Tdo 1295/2003 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1295/2003 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 12. 2003 Spisová značka:6 Tdo 1295/2003 ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:6.TDO.1295.2003.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1295/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2003 dovolání obviněného B. Ž., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 4 To 44/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 29 T 160/2001, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b), písm. f) tr. řádu se dovolání obviněného B. Ž. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Obviněný B. Ž. byl rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 29 T 160/2001, uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. účinného od 1. 1. 2002, kterého se měl dopustit tím, že přesně nezjištěného dne v měsíci květnu 1998 převzal v místě svého trvalého bydliště od V. F. loveckou zbraň obojetnici ráže 9,3 x 72 R/cal. 20, výrobce Š. P., rok výroby 1920 – 1930 a 1 ks předpažbí k této zbrani s tím, že termín opravy byl na základě ústní dohody stanoven do konce roku 1998, o převzetí zbraně nebyl vystaven písemný doklad a tato nebyla v rozporu se zákonem o zbraních a střelivu č. 288/1995 Sb. řádně zaregistrována v knize zbraní, po stanoveném termínu odmítl reagovat na opakované urgence k vrácení zbraně a zbraň do současné doby majiteli nevrátil a tímto svým jednáním způsobil poškozenému V. F. na výše specifikované zbrani škodu ve výši nejméně 35.000,- Kč. Za uvedený trestný čin byl obviněný podle § 248 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému stanovena povinnost zaplatit podle svých sil a možností škodu, kterou svým činem poškozenému způsobil. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému V. F. částku 48.000,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byl poškozený V. F. odkázán se zbytkem svého uplatněného, ale nepřiznaného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. K odvolání obviněného B. Ž. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 4 To 44/2003, napadený rozsudek nalézacího soudu podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil ve výroku o uloženém trestu a v celém výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného B. Ž. odsoudil podle § 248 odst. 2 tr. zák. při nezměněném výroku o vině trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. účinného od 1. 1. 2002 k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. odvolací soud dále obviněnému uložil, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému V. F. částku 35.000,- Kč, když se zbytkem svého uplatněného a soudem nepřiznaného nároku na náhradu škody byl podle § 229 odst. 2 tr. řádu poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle tzv. dodejek a doručenky, založených v trestním spisu, byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 19. 5. 2003 Okresnímu státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích a téhož dne obhájci obviněného, Mgr. V. V., dne 22. 5. 2003 pak obviněnému B. Ž. Obviněný B. Ž. podal proti shora citovanému rozsudku krajského soudu prostřednictvím svého obhájce na poštu dne 9. 6. 2003 dovolání, adresované a doručené Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 10. 6. 2003. Dovolání bylo se spisovým materiálem předloženo Nejvyššímu soudu České republiky dne 6. 11. 2003. Dovolatel napadl podaným mimořádným opravným prostředkem shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích v celém rozsahu a opřel jej o dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. řádu. V rámci prvně uplatněného dovolacího důvodu, vymezeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, dovolatel namítl, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, když uznal obviněného vinným pouze trestným činem zpronevěry, bez zohlednění možnosti postižení dalších trestných činů, spáchaných v jednočinném nebo vícečinném souběhu s vytýkaným trestným činem. V uvedeném směru obviněný vyslovil názor, že pokud by si přisvojil cizí zbraň způsobem kladeným mu za vinu, spáchal by trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák., neboť krádež či zpronevěra střelné zbraně podléhající registraci vždy zakládá jednočinný souběh s trestným činem nedovoleného ozbrojování, a to i tehdy, když pachatel získá zbraň legálně a trestného činu se dopustí až poté, co zbraní disponoval. Stejná situace nastává i tehdy, když pachatel získá zbraň nepodléhající registraci a v mezidobí dojde ke změně příslušného zákona, v důsledku čehož zbraň registraci podléhá, avšak pachatel si ji ponechá, neregistruje ji a nezíská zbrojní oprávnění, popřípadě pachatel překročí meze platně vydaného zbrojního oprávnění. Pochybení soudu se sice na první pohled zdá být ve prospěch obviněného, neboť nebyl uznán vinným dalším trestným činem, avšak ve skutečnosti odvolací soud svým rozhodnutím vystavil obviněného nebezpečí dalšího trestního stíhání po neomezenou dobu, neboť v případě nedovoleného ozbrojování se jedná o trestný čin trvající, přičemž tato situace vystavuje obviněného vzhledem k jeho podnikatelské činnosti a možnosti uložení trestu zákazu činnosti, event. dalšího trestu odnětí svobody či peněžitého trestu, právní nejistotě. Navíc se odvolací soud nevypořádal se skutečností, že předmětná zbraň nebyla nalezena, když v odůvodnění rozsudku není v naznačeném směru uveden výsledek pátrání po dotčené zbrani a soud ani neprověřoval, zda zbraň nebyla přihlášena třetí osobou u jiného správního úřadu v České republice, popřípadě v zahraničí. S ohledem na princip individuální registrace střelných zbraní, kdy pro každou zbraň nezaměnitelného čísla je vystaven samostatný průkaz zbraně, odlišný od zbrojního oprávnění, by v případě cíleného pátrání musela být podle názoru dovolatele zbraň, která neopustila území České republiky, nalezena a identifikována. Pachatel, popřípadě osoba, která od něj zbraň odkoupila, by přitom měl na registraci značný zájem, neboť bez ní nelze tuto sběratelsky cennou loveckou zbraň užívat, nosit či pojistit. Tuto dlouhou zbraň navíc nelze snadno ukrýt či skrytě nosit; soud však neučinil dotaz ke všem příslušným správním úřadům ani k odpovídajícím institucím v zahraničí, kde by o popsanou zbraň mohl být vzhledem k jejímu účelu a původu zájem. Změna výrobních čísel zbraně by přitom byla obtížná a minimalizovala by historickou hodnotu zbraně, jež je pro nabyvatele určující. Nesprávná právní kvalifikace se pak projevuje též v neúplnosti výroku o vině, v čemž dovolatel spatřuje druhý citovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu. Nad rámec dovolacího důvodu obviněný vytkl odvolacímu soudu, že se nevypořádal s důkazem ohledně svědka R., provedeným v rámci odvolacího řízení. Na závěr pak dodal, že se necítí vinen, trestného činu zpronevěry se nedopustil a trvá na svých výpovědích z přípravného řízení a před soudy obou stupňů. V petitu podání dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky rozsudek soudu druhého stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření ze dne 6. 8. 2003, sp. zn. 1 NZo 630/2003, vyslovil názor, že obviněný B. Ž. část dovolacích námitek uplatnil nad rámec dovolacího důvodu (nezajištění předmětné lovecké zbraně, hodnocení důkazů ve vztahu k osobě svědka R., obecné tvrzení o nevině dovolatele), a tudíž k těmto námitkám nelze přihlížet. Naproti tomu dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu odpovídá námitka, podle které mělo být jednání obviněného kvalifikováno jako trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák., neboť pokud si obviněný podle skutkových zjištění popsaných v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí přivlastnil trestným činem zpronevěry podle § 248 tr. zák. střelnou zbraň, pak si tuto zbraň zároveň bez povolení opatřil ve smyslu ustanovení § 185 odst. 1 tr. zák., přičemž odpovědnost obviněného za uvedený čin nemohla být vyl