6 Tdo 976/2010 — Nejvyšší soud

6 Tdo 976/2010 citace  Právní věta:Uložení výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let podle § 29 odst. 2 tr. zák. *) , opírající se o alternativu, že možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena, není bez dalšího vyloučeno zjištěním, že pachatel dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody a před spácháním posuzovaného trestného činu mu byly ukládány toliko sankce nespojené s přímým výkonem trestu odnětí svobody. V takovém případě je však nutno na základě komplexního hodnocení osobnosti pachatele pečlivě zkoumat, zda tu existují jiné podstatné okolnosti, které uvedenou podmínku pro uložení výjimečného trestu přesvědčivě splňují. *)Nyní jde o ustanovení § 54 odst. 2 tr. zákoníku. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1h 265b/1g Datum rozhodnutí:30. 11. 2010 Spisová značka:6 Tdo 976/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:6.TDO.976.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Trest odnětí svobody Výjimečný trest Dotčené předpisy:§ 29 odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:16. 2. 2011 Publikováno ve sbírce pod číslem:46 / 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 1292/11JUDr. Dagmar Lastoveckáodmítnuto09.20.2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 976/2010 - 44 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2010 o dovoláních, která podali obviněný A. W., a nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněného A. W., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. 8 To 28/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 6/2009, takto: I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. 8 To 28/2010,  z r u š u j e .  Současně se  z r u š u j í  také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze  p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. 3 T 6/2009, byl obviněný A. W. uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“) ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil společně s obviněným A. K. tím, že „v D., okres P. – j., dne 15. 3. 2008 kolem 17.00 hodin poblíž psychiatrické léčebny za použití násilí naložili poškozeného F. K., do vozidla tov. zn. Škoda Fabia, a poté, co k požadavku obžalovaného K. odmítl odvolat trestní oznámení podané v trestní věci vedené proti obžalovaným u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 29/2008, jej odvezli na pozemek v obci K., okres R., kde obžalovaný K. v té době bydlel a kde po poškozeném požadovali odvolání trestního oznámení a poté, co poškozený toto opětovně odmítl, ve večerních hodinách téhož dne v úmyslu poškozeného usmrtit, aby nemohl podat svědeckou výpověď v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 29/2008 a trestní oznámení na jednání spočívající v násilném odvozu z D., mu obž. W. přes páté dveře vozidla tov. zn. Favorit dvakrát obtočil kolem krku lano, které společně s obžalovaným K. utahovali do doby, než se poškozený přestal hýbat, poté jej vysvlékli a jeho tělo vhodili do předem vykopané jámy na pozemku, kde bylo v hloubce cca 2 m pod povrchem dne 9. 4. 2009 nalezeno, přičemž následnou pitvou byla zjištěna smrt poškozeného v důsledku udušení při škrcení“. Za tento trestný čin byl obviněný A. W. podle § 219 odst. 2 tr. zák. za použití § 29 odst. 1, 2 tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k výjimečnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 2 T 20/2008, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 13 To 403/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Citovaným rozsudkem bylo dále rozhodnuto o vině a trestu obviněného A. K. a podle § 228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obou shora jmenovaných obviněných nahradit rukou společnou a nerozdílnou poškozenému V. K. škodu ve výši 9.935,- Kč. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný A. W., rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. 8 To 28/2010, podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu uloženém obviněnému A. W. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že tohoto obviněného za trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák., jímž byl uznán vinným napadeným rozsudkem, a dále za trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), d) tr. zák., vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne  4. 11. 2008, sp. zn. 2 T 20/2008, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 13 To 403/2008, odsoudil podle § 219 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti roků, pro jehož výkon ho podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 2 T 20/2008, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 13 To 403/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla odkladu. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podali obviněný A. W. (dále jen „obviněný“) a v jeho neprospěch nejvyšší státní zástupkyně dovolání, přičemž obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a nejvyšší státní zástupkyně uplatnila důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný připomněl dikci § 16 odst. 1, 2 tr. zák., § 36 tr. zák. a § 39 tr. zák., jakož i výroky rozhodnutí soudů nižších stupňů. Následně upozornil, že byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 4 T 29/2008, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. 10 To 32/2009, odsouzen pro trestné činy loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., zbavení osobní svobody podle § 232 odst. 1 tr. zák., vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zák. a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Do výkonu trestu odnětí svobody přitom nastoupil dne 2. 1. 2009, když původně měl vykonávat trest odnětí svobody ve výměře 2 let, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 2 T 20/2008, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 13 To 403/2008, pro trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. Jelikož rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. 3 T 6/2009, ve spojení s napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. 8 To 28/2010, došlo s ohledem na ukládání souhrnného trestu ke zrušení výroku o trestu z uvedených rozsudků, lze jeho nástup do výkonu trestu dne 2. 1. 2009 považovat za počátek výkonu souhrnného trestu odnětí svobody na 8 let, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 4 T 29/2008, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. 10 To 32/2009. Z uvedeného vyplývá, že dne 14. 4. 2009, kdy Vrchní soud v Praze rozhodoval v trestním řízení pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák., měl z trestu odnětí svobody na 8 let vykonán pouze jeden rok a 3 měsíce. V návaznosti na to obviněný namítl, že jelikož Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zrušil výrok o trestu stanovený rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. 3 T 6/2009, a uložil mu místo původně uloženého výjimečného trestu pouze trest odnětí svobody, měl v souladu s § 36 tr. zák. uložit trest v rozsahu maximálně 8 let tak, aby s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem (rozsudkem Krajského soudu v