7 Td 4/2026 — Nejvyšší soud

7 Td 4/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 2. 2026 Spisová značka:7 Td 4/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:7.TD.4.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Místní příslušnost Dotčené předpisy:§ 18 odst. 1 předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Td 4/2026-328 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 3. 2. 2026 v trestní věci obviněné M. G. vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 T 166/2025 o příslušnosti soudu takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Opavě. Odůvodnění: 1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Písku podala dne 19. 12. 2025 u Okresního soudu v Písku obžalobu na obviněnou M. G. pro přečiny úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2025), které měly podle obžaloby spočívat v podstatě v tom, že obviněná ve dvou případech uzavřela s Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s. (nyní ČSOB Stavební spořitelna, a. s.), úvěrovou smlouvu stavebního spoření (v jejímž rámci došlo k uzavření smlouvy o stavebním spoření) s cílovou částkou v prvním případě 300 000 Kč a v druhém případě 600 000 Kč, přitom úmyslně zamlčela, že peněžní prostředky získané úvěry má v úmyslu použít výhradně na financování svých životních nákladů a na úhradu stávajících závazků, a se získanými prostředky také skutečně naložila v souladu se svým úmyslem a k uhrazení provize pro zprostředkovatele úvěrů, a nikoli k údržbě a změně bytu, k čemuž se podle úvěrových smluv zavázala. V prvním případě úvěr zcela splatila (prostřednictvím finančních prostředků poskytnutých druhým úvěrem), a v druhém případě tímto jednáním způsobila poskytovateli úvěru škodu ve výši 574 564,44 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 12. 1. 2026, č. j. 7 T 166/2025-321, bylo rozhodnuto podle § 314c odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Písku není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci. Předkládající soud uvedl, že sice bylo v úvěrových smlouvách uvedeno jako místo podpisu město Písek, ze spisu však vyplývá, že obě smlouvy byly fakticky podepsány v bydlišti obviněné, tedy v městě XY, okres Opava, a následně byly poštou odeslány na určenou adresu zpět poskytovateli úvěru. Vzhledem k tomu, že k uvedení nepravdivých údajů a tím ke spáchání obou přečinů úvěrového podvodu došlo ze strany obviněné v jejím bydlišti ve městě XY, stalo se tak v obvodu působnosti Okresního soudu v Opavě, který je podle předkládajícího soudu příslušný k projednání věci. 3. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí ve smyslu § 24 odst. 1 tr. ř. shledal, že věcná příslušnost okresního soudu vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ní žádných pochyb. Místní příslušnost je primárně stanovena v § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. koná společné řízení soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. 4. Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu. Pro určení místní příslušnosti je relevantní přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku jakožto „těžší“ ze dvou přečinů (ve smyslu § 21 odst. 2 tr. ř.). Ten měl být podle obžaloby spáchán v té alternativě, že obviněná při sjednávání úvěrové smlouvy uvedla nepravidvé údaje a tímto činem způsobila větší škodu. Uvedení nepravdivých údajů mělo spočívat v tom, že vědoma si striktního účelu, ke kterému měly poskytnuté finanční prostředky sloužit (údržba a změna bytu), podepsala úvěrovou smlouvu s úmyslem je k tomuto účelu nepoužít a naopak je využít výhradně na financování svých životních potřeb a na splacení stávajících závazků. Místy spáchání jsou všechna místa, kde došlo ze strany obviněné ke sjednávání smlouvy, včetně jejího podepisování, případně kde došlo k jednáním s tím souvisejícím, včetně poskytování příslušných podkladů a potvrzení. 5. Jak Nejvyšší soud uvedl již ve svém usnesení ze dne 7. 1. 2026, sp. zn. 7 Td 54/2025, pokud došlo k uvedení nepravdivých údajů na dálku, jde o tzv. distanční delikt, a tedy místem jeho spáchání je jak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž předkládal nepravdivé údaje, tak i místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. (v konečném důsledku) poškozená obchodní společnost (které bylo podvodné jednání adresováno). Místem spáchání je rovněž místo, kde došlo k následku v podobě vzniku škody, což bylo v daném případě opět v sídle poškozené společnosti. 6. Okresnímu soudu v Písku je možné přisvědčit v tom, že ze spisu lze dovodit, že k podpisu relevantních dokumentů (především úvěrové smlouvy) nedošlo ve městě Písek, jak je na nich uvedeno, ale v bydlišti obviněné nacházejícím se ve městě XY v okrese Opava. Tomuto závěru nasvědčuje jednak samotná výpověď obviněné, která uvedla, že smlouvy jí přišly poštou, podepsala je doma v XY a následně je poslala zpět poštou (viz protokol o výslechu obviněné ze dne 7. 11. 2025 na č. l. 17 a 19 tr. spisu), i vysvětlení bývalé zaměstnankyně ČSOB Stavební spořitelny, a. s., J. T., která potvrdila, že společnost standardně doručovala smlouvy k podpisu klientům různým způsobem, někdy osobně v kanceláři a někdy přímo poštou nebo i e-mailem (viz úřední záznam o podaném vysvětlení na č. l. 72 p. v. tr. spisu). Z žádných podkladů obsažených ve spise nevyplývá, že by k nějakému jednání obviněné, jímž byla smlouva sjednávána, mělo dojít ve městě Písek nebo na jiném místě než v bydlišti obviněné v XY. 7. Místem spáchání činu bylo především místo, kde obviněná činila úkony v rámci sjednávání úvěrové smlouvy, tj. místo jejího bydliště v XY nacházející se v obvodu působnosti Okresního soudu v Opavě. Jako místo spáchání činu by přicházelo v úvahu rovněž místo tehdejšího sídla Českomoravské stavební spořitelny, a. s., ve Vinohradské ulici v Praze 10 jako místo, kam byly údajně nepravdivé údaje směřovány (přeposlány a jako domněle správné schváleny) a rovněž i jako místo vzniku škody. 8. Jak již bylo řečeno, z dosud zjištěných skutečností nijak zřetelně neplyne spáchání činu v Písku, resp. v obvodu Okresního soudu v Písku, ač zde možná jisté související aktivity mohly být rovněž vykonány, ovšem nikoli obviněnou, ale dalšími osobami, což však není v obžalobě, vymezující projednávaný skutek, a tedy podklad pro postup podle § 18 odst. 1 tr. ř., nijak relevantněji tvrzeno, resp. popsáno (tj. případná účast či zapojení těchto osob do dovozované trestné činnosti obviněných). 9. Obžaloba tak byla podána u místně nepříslušného Okresního soudu v Písku. Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů (Okresní soud v Opavě, Obvodní soud pro Prahu 10) k projednání věci, Nejvyšší soud rozhodl, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je Okresní soud v Opavě místně příslušný k projednání věci, neboť také v jeho obvodu mělo dojít ke spáchání přečinu. 10. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, že k projednání věci je podle § 24 odst. 1 tr. ř. příslušný Okresní soud v Opavě. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 3. 2. 2026 JUDr. Josef Mazák předseda senátu