7 Td 62/2023

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-venkov podal dne 17. 6. 2022 u Okresního soudu Brno-venkov obžalobu na obviněného Milana Kalouska pro skutek kvalifikovaný jako přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku.

Podle skutkových zjištění popsaných v obžalobě se měl obviněný tohoto přečinu dopustit tím, že jako jediná osoba, odpovědná jednat za společnost BPS Habry, s. r. o., a vykonávající činnost jednatele společnosti, v období od 12. 7. 2018 do 31. 12. 2020 nevedl účetnictví této společnosti, ačkoliv věděl o povinnosti zajištění řádného vedení evidence účetnictví, která společnosti BPS Habry, s. r. o., vyplývala z § 4 odst. 1 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, přičemž za kontinuální zdaňovací období roku 2018, 2019 a 2020 nepodal za společnost BPS Habry, s. r. o., přiznání k dani z příjmu právnických osob, které měl povinnost podat vždy do 1. 4. následujícího roku, čímž ohrozil včasné a řádné vyměření této daně ze strany jejího správce, a to Finančního úřadu pro Kraj Vysočina, územního pracoviště v Havlíčkově Brodě.

Trestním příkazem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. 12 T 77/2022, byl obviněný Milan Kalousek uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest. Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť proti němu obviněný podal odpor. Ve věci bylo následně nařízeno hlavní líčení, které však bylo posléze odročeno na neurčito.

Obviněný podáním ze dne 23. 8. 2023 vznesl prostřednictvím svého obhájce námitku místní nepříslušnosti s tím, že trestní řízení bylo nejprve vedeno pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 tr. zákoníku, a to s odkazem na smlouvu o zápůjčce, která byla uzavřena v Kuřimi. Tuto věc nicméně policejní orgán následně odložil. Na základě pokynu státního zástupce pak bylo pokračováno v prověřování, a to pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit v rámci činnosti společnosti BPS Habry, s. r. o., se sídlem Na Páchu 194, Habry, okres Havlíčkův Brod. Podle obviněného tak měla být věc ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. postoupena Obvodnímu oddělení Policie ČR Havlíčkův Brod, a obžaloba měla být podána k Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě. Přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku totiž mohl být spáchán jedině v místě sídla společnosti, tedy v obci Habry. V obžalobě bylo dále tvrzeno, že nevedl účetnictví jmenované společnosti od 12. 7. 2018 do 31. 12. 2020 a následně nepodal za roky 2018 až 2020 přiznání k dani z příjmu právnických osob, přičemž převážná doba trestné činnosti spadá do období, kdy společnost BPS Habry, s. r. o., spadala do místní příslušnosti Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě, a tedy i proto je k projednání obžaloby místně příslušný Okresní soud v Havlíčkově Brodě. Pokud by i přes uvedené skutečnosti panovaly pochybnosti o místě spáchání trestné činnosti, byl by podle § 18 odst. 2 tr. ř. k projednání věci příslušný Okresní soud v Pardubicích, v jehož obvodu obviněný bydlí.

K námitce místní příslušnosti se k výzvě Okresního soudu Brno-venkov vyjádřil státní zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-venkov, který sdělil, že ze spisového materiálu není zřejmé, kde všude se mohl obviněný dopouštět v obžalobě tvrzené trestné činnosti, tedy nevedení účetních knih, zápisů a jiných dokladů sloužících k přehledu o stavu hospodaření a jmění. Je možná místní příslušnost orgánů činných v trestním řízení v okrese Brno-venkov, ale lze přisvědčit i námitce obviněného, že místní příslušnost měla být určena podle místa následku trestného jednání obviněného, který měl nastat v obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.

Usnesením ze dne 29. 9. 2023, sp. zn. 12 T 77/2022, předložil Okresní soud Brno-venkov podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť měl za to, že není k projednání věci místně příslušný. Po prostudování námitky místní nepříslušnosti obviněného okresní soud shledal, že k projednání trestní věci by měl být místně příslušný Okresní soud v Havlíčkově Brodě, neboť v jeho obvodu byl trestný čin ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. spáchán. V souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 5 Tdo 1138/2017, platí, že v případě trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 tr. zákoníku je místně příslušný ten soud, v jehož obvodu daná společnost fakticky vykonává svoji činnost nebo soud, v jehož obvodu sídlí místně příslušný finanční úřad, u kterého měla být podána jednotlivá přiznání k dani z příjmu právnických osob. Obviněný se uvedeného jednání měl dopustit z pozice jednatele společnosti BPS Habry, s. r. o., která podle zjištění orgánů činných v trestním řízení fakticky vykonává svou činnost v obci Habry, v okrese Havlíčkův Brod, kde má tato společnost i svoje sídlo, přičemž místně příslušným finančním úřadem je Finanční úřad pro Kraj Vysočina, územní pracoviště Havlíčkův Brod. Místně příslušným soudem k projednání věci je proto Okresní soud v Havlíčkově Brodě.

Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

Obviněný se měl podle obžaloby dopustit přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku tím, že, podle právní věty, nevedl účetní knihy, zápisy a jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač k jejich vedení byl podle zákona povinen a ohrozil tak včasné a řádné vyměření daně.

Po skutkové stránce tak měl obviněný učinit tím, že jako jediná osoba formálně i fakticky jednající za společnost BPS Habry, s. r. o., se sídlem v obci Habry, v okrese Havlíčkův Brod, úmyslně nevedl řádně účetnictví společnosti a nepodával ve vymezené době přiznání k dani z příjmu právnických osob, čímž ohrozil včasné a řádné vyměření této daně ze strany jejího správce, a to Finančního úřadu pro Kraj Vysočina, územní pracoviště v Havlíčkově Brodě.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

Základní skutková podstata trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku trestně sankcionuje povinnost vést a uchovávat nezkreslené účetní doklady, popř. další doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku a v tomto směru se odvíjí především od zvláštního zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a předpisů navazujících nebo souvisejících. Objektivní stránka přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku spočívá v tom, že pachatel ohrozí majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně tím, že (v tomto konkrétním případě) nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen. Zákonným znakem přečinu podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku není způsobení škody (viz ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2023, s. 3323 a násl.).

Společnost BPS Habry, s. r. o., za kterou obviněný jednal a za kterou (zjednodušeně řečeno) podle obžaloby navzdory takové povinnosti nevedl řádně účetnictví a nepodával daňová přiznání, měla v danou dobu (v období, za které je obviněnému kladeno za vinu nevedení účetní evidence) sídlo na adrese Na Páchu 194, Habry, okres Havlíčkův Brod. Z výpovědi obviněného k tomu vyplývá, že šlo o skutečné sídlo společnosti, přičemž na dané adrese mělo být vedeno a archivováno veškeré účetnictví společnosti a společnost zde měla své kanceláře. Současně měl obviněný ohrožovat řádný daňový postup ve vztahu ke jmenované společnosti, a to vůči Finančnímu úřadu pro Kraj Vysočina, územnímu pracovišti v Havlíčkově Brodě, jako místně příslušnému správci daně. Obě tato místa, tedy jak místo, kde obviněný neměl řádně vést účetnictví, tak i kde měl ohrozit vyměření daně, se podle doposud učiněných zjištění nacházejí v obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Tento obvod je tudíž místem, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku žalovaného trestného činu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.

Z výše uvedeného vyplývá, že obžaloba byla v tomto případě podána u místně nepříslušného Okresního soudu Brno-venkov, neboť soudem místně příslušným k projednání věci je Okresní soud v Havlíčkově Brodě.

Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Havlíčkově Brodě.