7 Tdo 1046/2024 – Nejvyšší soud

7 Tdo 1046/2024-4450 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2025 o dovolání obviněného V. S. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. 7 To 39/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 98 T 3/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. S. odmítá. Odůvodnění: I. Stručné shrnutí dosavadního řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 1. 2024, sp. zn. 98 T 3/2022, byl obviněný uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. 2. Obviněný se měl trestného činu dopustit v podstatě a zjednodušeně tím, že jako ekonom společností G., a. s., a V. - HP, s. r. o., odpovídající mimo jiné za správné a včasné vedení účetní evidence, zpracování dokladů a evidenci pokladen těchto společností s oprávněním provádět finanční operace z bankovních účtů obou společností a mající z tohoto důvodu přístup k internetovému bankovnictví obou společností a k platebním kartám k těmto účtům, které mu byly poskytnuty V. K., předsedou správní rady a statutárním ředitelem společnosti G., a. s., a jednatelem společnosti V. - HP, s. r. o., konkrétně k účtům blíže uvedeným v tzv. skutkové větě, se záměrem pro vlastní potřebu vyvádět finanční prostředky na úkor těchto společností, protiprávně zneužíval přístupové údaje k těmto účtům a platebním kartám a soustavně, neoprávněně, bez svolení a vědomí V. K. pro vlastní potřebu zadával přímo v místě výkonu svého zaměstnání na adrese XY XY, XY, případně z dalších nezjištěných míst elektronické příkazy k převodům finančních prostředků z účtů společností na své účty blíže uvedené ve skutkové větě, a dále v Liberci, ve XY a na dalších místech soustavně, neoprávněně, bez svolení a vědomí V. K. pro vlastní potřebu prostřednictvím platebních karet vybíral finanční prostředky z účtů společností, čímž společnosti G., a. s., způsobil škodu ve výši nejméně 12 888 146 Kč a společnosti V. - HP, s. r. o., škodu ve výši nejméně 15 420 277 Kč, celkem tedy způsobil škodu ve výši nejméně 28 308 423 Kč, a to v případech blíže uvedených ve skutkové větě. 3. Za tento trestný čin uložil soud prvního stupně obviněnému trest odnětí svobody ve výměře 6 a půl roku, k jehož výkonu ho zařadil do věznice s ostrahou. 4. Obviněný se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. 7 To 39/2024, bylo jeho odvolání podle § 256 tr. ř. zamítnuto. II. Obsah dovolání a vyjádření k němu 5. Obviněný podal proti druhostupňovému rozhodnutí dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. Dovolání obviněného se skládá ze dvou podání učiněných prostřednictvím dvou různých obhájců. 6. V rovině skutkového zjištění obviněný namítl, že důkazní řízení bylo ztíženo opomenutými důkazy, jimiž se soudy bez adekvátního odůvodnění nezabývaly. Konkrétně mělo jít zejména o navrhovaný výslech autora odborného posouzení zpracovaného společností MERCATOR CONSULTING, s. r. o., výslech Ing. Tomáše Stejskala, který poškozeným společnostem poskytoval služby daňového poradce, výslech S. S., kreditní analytičky Moneta Money Bank, a. s., a dalších zaměstnanců této společnosti, výslech dalších „dodavatelů a zaměstnanců“, ale mělo jít také o důkaz směřující ke zjištění IP adres spojených s přihlašováním k účtům společností, důkaz plynoucí z kamerových záznamů z bankomatů, u kterých měl vybírat peníze, důkaz o osudu peněz na herním účtu obviněného vedeného na platformě Tipsport, nebo důkaz plynoucí z účetních záznamů předložených obhajobou. 7. Obviněný dále v rovině skutkového zjištění namítl zjevný rozpor mezi skutkovými zjištěními ve věci a obsahem provedených důkazů, a to v podstatě následovně. 8. Poukázal na odůvodnění obsažené v bodě 167 prvostupňového rozhodnutí a na nekritické převzetí závěrů znaleckého posudku vypracovaného Pražskou znaleckou kanceláří, s. r. o., který byl postaven na neúplném zkoumání účetních dokladů, aniž by bylo jasné, která část dokladů byla při zpracování znaleckého posudku použita. Neúplnost podkladů měla ve své výpovědi přiznat i znalkyně odpovědná za vypracování posudku. Skutková zjištění jsou v tomto směru navíc v rozporu s obsahem důkazů předložených obhajobou; za nelogickou označil obviněný úvahu, že měl manipulovat s účetními záznamy, neboť na takovou úroveň falsifikace neměl dostatečné schopnosti (naopak upozornil na zkušenosti a znalosti zejména V. K.). Upozornil také, že znalecký posudek vycházel z podkladů poskytnutých Moneta Money Bank, a. s., která vedla spory s poškozenými společnostmi, a proto mohla mít vlastní zájem na výsledku trestního řízení. Přes uvedené výhrady však obviněný zdůraznil tu část znaleckého posudku, ve které se uvádí, že zcizení 30 milionů Kč z majetku poškozené společnosti G., a. s., lze považovat za nereálné, stejně jako že kdyby obviněný skutečně odcizil 28 milionů korun, dostala by se poškozená společnost do finanční tísně, což se však nestalo (naopak zaměstnanci, dodavatelé atd. byli řádně zaplaceni), přičemž tyto skutečnosti soudy opět oslyšely, resp. nechaly se ovlivnit prodlením, ve kterém se poškozené společnosti s placením nacházely. To ovšem bylo v důsledku celkové situace v předmětu podnikání, která navíc do pár měsíců pominula. Obviněný nesouhlasil ani s negativním hodnocením obsahu odborného stanoviska zpracovaného společností MERCATOR CONSULTING, s. r. o. 9. Obviněný rovněž připomenul, že pokud jde o výběry hotovosti, nedisponoval neomezeným přístupem k platebním kartám a k svévolnému výběru z těchto karet by potřeboval součinnost svědka V. K. Připojil, že by nebylo možné pro jednoho člověka učinit 8 500 výběrů z bankomatů za rok, navíc v některých případech měly být tyto výběry vyloučeny jejich časovou blízkostí nebo souběžnou hospitalizací obviněného. Odůvodnění obsažené v bodech 170 až 172 prvostupňového rozhodnutí pak obviněný označil za zcela spekulativní a zavádějící, a ve spojitosti s tím zdůraznil mj. způsobilost, odbornost, orientovanost a obecně dobrý stav svědka V. K. Upozornil také na to, že jakmile se svědek dozvěděl „pochybné okolnosti celé věci“, vzal zpět své připojení s nárokem na náhradu škody poškozených společností. 10. Obviněný dále v rovině skutkového zjištění upozornil, že byla jeho vina prokázána toliko nepřímými důkazy, které však neměly být k jeho odsouzení dostatečné. Upozornil na řadu nevyřešených nebo jinak sporných okolností, vyvolávajících pochybnosti o jeho vině, zejména na již shora zmíněný vysoký počet (8 500) výběrů hotovosti, lokace těchto výběrů a časový rozdíl mezi nimi, jeho pobyt v nemocnici, počet různých IP adres využitých k trestněprávně relevantnímu jednání, skutečnost, že neviděl peníze na svém herním účtu vedeném na platformě Tipsport ani ve svém internetovém bankovnictví, ani si nekoupil nic hodnotného, ač podle učiněných zjištění měl mít na účtu u platformy Tipsport 130 mil. Kč a další miliony na bankovních účtech a je otázkou, proč by za takového stavu vůbec dále chodil do práce. Upozornil rovněž na znalecký posudek z oblasti IT, podle něhož není vyloučeno, že pokud by někdo „hacknul“ jeho mobilní telefon a nainstaloval tam na dálku škodlivý software, mohl ho stejně tak na dálku i odinstalovat; tím se měly soudy blíže zabývat. Soudy tak došly ke skutkovým zjištěním v rozporu se zásadou in dubio pro reo. 11. V rovině hmotněprávní obviněný namítl, že mu peníze nikdy nebyly svěřeny, jak předpokládá objektivní stránka tohoto trestného činu. Při pohybech na účtu totiž byla autorizační SMS odesílána svědku V. K., a tedy obviněný evidentně nebyl přímo oprávněný k nakládání s penězi. 12. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud odvolací rozhodnutí (a na něj obsahově navazující rozhodnutí) zrušil a aby věc vrátil zpět odvolacímu soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí ve věci. 13. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl následující. 14. Pokud jde o námitky do skutkového zjištění, státní zástupce v podstatě uvedl, že nemohou být podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v mezích, ve kterých se jedná o prostou polemiku s hodnocením důkazů a se skutkovým zjištěním soudů. Ani ve zbytku pak v této věci nelze shledat žádný, natož extrémní rozpor, neboť na podkladě bankovních údajů lze bez pochybností učinit skutkové zjištění o tom, že z bankovních účtů poškozených společností byly neoprávněně převedeny finanční prostředky na bankovní účty obviněného (následně ve prospěch herního účtu vedeného na platformě Tipsport); nad těmito účty pak měl kontrolu obviněný, který navíc fakticky užíval telefonní číslo (to vyplynulo ze zajištěné komunikace mezi ním a dodavateli), na které byly zasílány autorizační zprávy. Polemice o hackerském útoku nelze přisvědčit, neboť není podložena v důkazním materiálu. Při posuzování finančních prostředků poškozených společností je nutné vy