7 Tdo 1137/2009 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1137/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 11. 2009 Spisová značka:7 Tdo 1137/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1137.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1137/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. listopadu 2009 o dovolání obviněného Mgr. R. L., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2009, sp. zn. 8 To 420/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 113/2007, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Mgr. R. L. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 2 T 113/2007, byl obviněný Mgr. R. L. uznán vinným trestnými činy neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 1 tr. zák. a trestným činem svémocného odloučení podle § 284 odst. 3 tr. zák. (v bodě I. rozsudku), trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. (v bodě II. rozsudku), trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. (v bodě III. rozsudku), a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. (v bodě IV. rozsudku). Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 284 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 53 odst. 1 tr. zák. a § 54 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen peněžitý trest 50.000,- Kč, přičemž podle § 54 odst. 3 tr. zák. mu byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit České republice – Ministerstvu obrany České republiky se sídlem Praha 6, Tychonova 1, částku 189.313,- Kč na náhradu škody. K odvolání obviněného Mgr. R. L. proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 1. 2009, sp. zn. 8 To 420/2008, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině trestnými činy neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 1 tr. zák., svémocného odloučení podle § 284 odst. 3 tr. zák. (bod I. napadeného rozsudku), trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. (bod II. napadeného rozsudku), ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody. Krajský soud v Brně poté rozhodl rozsudkem podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu tak, že uznal obviněného vinným pod bodem ad I. trestným činem svémocného odloučení podle § 284 odst. 3 tr. zák. a pod bodem ad II./1, 2 trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. a obviněného odsoudil za tyto trestné činy a za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. (bod III. napadeného rozsudku) a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. (bod IV. napadeného rozsudku), ohledně nichž zůstal napadený rozsudek nedotčen, podle § 284 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. obviněnému výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu dvou let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost uhradit České republice – Ministerstvu obrany České republiky se sídlem 160 01 Praha 6, Tychonova 1, škodu ve výši 189.313,- Kč. Podle tohoto rozsudku obviněný Mgr. R. L. spáchal trestný čin svémocného odloučení podle § 284 odst. 3 tr. zák. (pod bodem ad I. rozsudku odvolacího soudu) tím, že dnem 1. října 2002 neodcestoval, jako příslušník armády České republiky zařazený u 61. provozního střediska Ministerstva obrany České republiky se sídlem v Praze 6, do místa svého služebního přidělení, ač mu tato povinnost byla uložena v nařízení č. j. D186437/LEG/47 – 2002 ze dne 7. srpna 2002, kde měl plnit úkoly stanovené v písemnosti č. j. D186437/OS/50-2002 pod bodem č. II. a č. III., a dále podrobněji definované v nařízení č. j. D186437/LEG/47-2002 ze dne 7. srpna 2002 a v písemnosti č. j. D186437/LEG/48-2002 ze dne 10. září 2002, a v místě svého služebního přidělení se prokazatelně bez souhlasu nadřízených nezdržoval s výjimkou období 14. – 16. 11. 2002, kdy toto místo navštívil, a v období 18. 12. 2002 – 27. 1. 2003, kdy byl přítomen u útvaru až do vydání nařízení č. j. D186437/OS/59-2003 ze dne 24. dubna 2003. Trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. (bod ad II./1, 2 rozsudku odvolací soudu) obviněný spáchal tím, že 1. dne 6. 6. 2002 zakoupil a ihned zaplatil u společnosti B. N. – A. T. – A. A. S., se sídlem P., B. ul., letenky pro dvě osoby na trasu P. – P. – P. s odletem 17. 6. 2002 linka OK 766 a příletem 21. 6. 2002 linka OK 765 v hodnotě 2x 32.080,- Kč (tedy celkem 64.160,- Kč), vystavené faktury na předmětné částky následně zaúčtoval v kolonce výdaje ve svém peněžním deníku za období 2-4/IV-2002 pod položkami č. 55 a 56. Žádnou cestu letadlem však neuskutečnil a vystavené letenky, následně zrušil a po strhnutí storno poplatků ve výši 1.000,- Kč mu byla vrácena částka 63.160,- Kč, kterou převzal, avšak již neuvedl ve svém peněžním deníku do kolonky příjmy a předmětnou částku si ponechal pro své osobní potřeby, 2. dne 11. 6. 2002 zakoupil a ihned zaplatil u společnosti B. N. – A. T. – A. A. S., se sídlem P., B.ul., hotelové ubytování v hotelu H. Ch. d. G. – P. – F., za které obviněný Mgr. R. L. uhradil částku 39.816,- Kč, fakturu zaúčtoval v kolonce výdaje ve svém peněžním deníku za období 2-4/IV-2002 pod položkou č. 57, objednávku však následně zrušil a po uhrazení storno poplatků mu byla vrácena částka 39.450,- Kč, kterou převzal, avšak již neuvedl ve svém peněžním deníku do kolonky příjmy a předmětnou částku si ponechal pro své osobní potřeby, přičemž tyto finanční prostředky mu byly svěřeny na základě „Smlouvy o zřízení, vedení a zrušení běžného účtu, spojeného s vydáním a používáním mezinárodní (tuzemské) platební karty a o nakládání s peněžními prostředky na účtu“ ze dne 15. 5. 2000 uzavřené Ministerstvem obrany České republiky se sídlem Vítězné náměstí 5, Praha 6, zastoupené plk. Ing. J. B. a měl je využívat pouze pro služební účely a v souvislosti s výkonem povolání, neoprávněně tak použil k tíži Ministerstva obrany České republiky částku v celkové výši 102.610,- Kč. Trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 2 T 113/2007, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2009, sp. zn. 8 To 420/2008, spáchal obviněný tím, že dne 18. 2. 2002 zakoupil u společnosti B. N. – A. T. – A. A. S., se sídlem P., B. ul., letenky na trase P. – R.– P. s odletem 27. 2. 2002 linka OK 880 a příletem 1. 3. 2002 linka OK 881, k jejich úhradě si nechal vystavit fakturu na částku 23.220,- Kč, tuto fakturu obviněný Mgr. R. L. neuhradil a následně ji použil pro vykázání nákladů spojených s výkonem své služby, když ji zaúčtoval v kolonce výdaje ve svém peněžním deníku za období 1/IV 2002 pod položkou č. 39, a takto předstíral, že uskutečnil předmětný let, za který musel zaplatit, avšak ve skutečnosti žádný let neuskutečnil a tedy ani žádnou částku uhradit nemusel, čímž získal ke škodě Ministerstva obrany České republiky částku ve výši 23.220,- Kč, kterou si ponechal pro své osobní potřeby. Trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 2 T 113/2007, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2009, sp. zn. 8 To 420/2008, obviněný spáchal tím, že dne 25. 9. 2002 objednal u společnosti B. N. – A. T. – A. A. S., se sídlem P., B.ul., letenku na trasu P. – M. s odletem 30. 9. 2002 linka OK 892 v hodnotě 25.483,- Kč, k její úhradě si nechal vystavit fakturu na částku 25.483,- Kč, tuto fakturu obviněný Mgr. R. L. neuhradil a následně ji použil pro vykázání nákladů spojených s výkonem své služby, když tuto zaúčtoval v kolonce výdaje ve svém peněžním deníku za období 2-4/IV-2002 pod položkou č. 130, a takto předstíral, že uskutečnil předmětný let, za který musel zaplatit, avšak ve skutečnosti žádný let neuskutečnil a tedy ani žádnou částku uhradit nemusel, čímž získal ke škodě Ministerstva obrany České republiky částku ve výši 25.483,- Kč, kterou si ponechal pro své osobní potřeby. Proti tomuto rozsudku podal obviněný včas prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání především zdůraznil specifika svého služebního zařazení jako legalisty vojenské zpravodajské služby s