7 Tdo 505/2018 — Nejvyšší soud

7 Tdo 505/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 4. 2018 Spisová značka:7 Tdo 505/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.505.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Maření přípravy a průběhu voleb nebo referenda Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 351 alinea 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 5. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 505/2018-27 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 25. dubna 2018 v neveřejném zasedání o dovoláních obviněných J. H., a H. J., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 5 To 24/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 5 T 50/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných J. H. a H. J. odmítají. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 7. 11. 2016, č. j. 5 T 50/2016-228, byli obvinění uznáni vinnými přečinem maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 alinea druhá tr. zákoníku a podle § 351 tr. zákoníku každý z nich byl odsouzen k trestu odnětí svobody na osm měsíců, jehož výkon jim byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Obvinění se podle skutkových závěrů soudu prvního stupně dopustili uvedeného přečinu tím, že ve dnech 15. 8. 2014 a 19. 8. 2014 v M. při vzájemném osobním jednání s leaderem a kandidátem volební strany Mostečané Mostu P. B. tohoto ovlivňovali, aby u voličů zapsaných ve volebním seznamu pro volební okrsek č. 20 v M. – Ch. zajistil, aby tito při volbách do zastupitelstva Statutárního města Mostu konaných ve dnech 10. a 11. 10. 2014 volili nejen kandidáty strany Mostečané Mostu, ale aby zároveň svými preferenčními hlasy volili i kandidátku volební strany Sdružení Mostečané Mostu H. J., za což mu přislíbili pro tyto voliče uspořádat zábavu s pohoštěním zdarma. Rozsudek soudu prvního stupně napadli oba obvinění odvoláními, z jejichž podnětu Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 25. 4. 2017, č. j. 5 To 24/2017-262, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ohledně obou obviněných ve výrocích o trestech a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že každého z obviněných při nezměněném výroku o vině podle § 351 tr. zákoníku, za použití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku, odsoudil k peněžitému trestu v celkové výměře 50 000 Kč a podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku obviněným pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil náhradní trest odnětí svobody na čtyři měsíce. Proti rozsudku soudu druhého stupně podali obvinění společně prostřednictvím obhájce dovolání, která opřeli o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítají, že pořízením audionahrávky, která je jediným klíčovým důkazem, došlo k flagrantnímu zásahu do jejich osobnostních práv. Navíc byla pořízena na žádost hlavního politického odpůrce a rivala obviněné, a policii byla předána až se zpožděním několika měsíců. Tato nahrávka byla pořízena bez jejich vědomí a souhlasu, čímž byly porušeny čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 4 odst. 2, čl. 10 odst. 2, 3 Listiny. Soukromé odposlechy lze použít pouze s maximální obezřetností a je nutno posuzovat na jedné straně právo na soukromí a na druhé straně osobu svědka P. B., jehož záměrem nebyla ochrana principů demokratického státu. Nahrávací zařízení dostal svědek od politického oponenta obviněné a motivace jednotlivých aktérů nebyla objasněna. Podle rozhodovací praxe soudů lze takto nelegálně získané nahrávky použít pouze ve výjimečných případech, přičemž svědek P. B. měl dostatek času zajistit procesně použitelný policejní odposlech, místo toho přistoupil k pořízení nelegální soukromé nahrávky. Předmětný odposlech není procesně použitelným důkazem a soudy tím, že jej akceptovaly, obešly trestní řád. Měla se zkoumat skutečná motivace k nahrávání rozhovoru, autenticita a celistvost nahrávky, když tato mohla být libovolně upravena. V projednávaném případě byla trestní represe zneužita v rámci politického boje, čímž nebyla respektována zásada ultima ratio. Z těchto důvodů došlo k porušení práva obviněných na spravedlivý fair proces. Závěrem obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí krajského i okresního soudu. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněných vyjádřil a uvedl, že zákonností důkazu audionahrávkou se soudy obou stupňů zabývaly, nahrávku shledaly procesně použitelnou beze stop pozdějších úprav a s argumentací soudů obou stupňů se lze plně ztotožnit. Podle judikatury, kterou použily soudy obou stupňů lze postavit závěr o vině na videonahrávkách svědků. Touto procesní námitkou by mohl být naplněn uplatněný dovolací důvod pouze výjimečně, pokud by se jednalo o důkaz získaný procesně natolik nepřípustným způsobem, že by tím došlo k porušení základních postulátů spravedlivého procesu. Předmětná nahrávka ale procesně použitelná je, taková výjimečná situace nenastala a z tohoto důvodu se námitky obviněných ocitají mimo dovolací důvody. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněných podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněných jsou přípustná [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], byla podána obviněnými jako osobami oprávněnými prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.). Dovolání obsahují i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále shledal, že dovolání obviněných jsou zjevně neopodstatněná. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně. V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Stěžejní námitkou obviněných je, že zvukový záznam, který pořídil svědek P. B., byl pořízen nelegálně a je tedy procesně nepoužitelný. Tato námitka je ale procesního charakteru a jako taková nespadá pod uplatněný dovolací důvod, ani pod jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací přezkum Nejvyššího soudu by takto koncipovaná námitka obviněných mohla založit pouze ve výjimečných případech, a to pokud by Nejvyšší soud shledal v postupu soudů nižších stupňů závažné porušení práva na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu by měl podklad v čl. 4, čl. 90 Ústavy (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, či nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04). Nejvyšší soud však v tomto případě žádné porušení práva na spravedlivý proces neshledal. Soudy obou stupňů se zákonností nahrávky řádně zabývaly v odůvodnění svých rozhodnutí (str. 5 – 6 rozsu