8 Tdo 1139/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1139/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 241a odst. 1 o. s. ř. Datum rozhodnutí:28. 1. 2026 Spisová značka:8 Tdo 1139/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:8.TDO.1139.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 předpisu č. 99/1963 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1139/2025-174 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl dne 28. 1. 2026 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Věry Kůrkové ve věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym), zastoupené právním zástupcem JUDr. Dušanem Hebortem, Ph.D., advokátem se sídlem Most, Marie Pujmanové 2447/9, o dovolání dítěte mladšího patnácti let AAAAA proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem jako odvolacího soudu pro mládež ze dne 10. 6. 2025, sp. zn. 5 Rodo 5/2025, ve věci vedené u Okresního soudu v Mostě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 55 Rod 36/2024, takto: I. Dovolání dítěte mladšího patnácti let AAAAA se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní státní zastupitelství v Mostě podalo dne 25. 11. 2024 Okresnímu soudu v Mostě jako soudu pro mládež (dále „soud prvního stupně“) podle § 90 odst. 1 z. s. m. návrh na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let AAAAA (dále „nezletilá“ nebo „dovolatelka“), neboť shledalo, že se dopustila činu jinak trestného poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku, spočívajícího v tom, že dne 5. července 2024 v době od 12:00 h do 13:00 h v XY v ulici XY společně s nezletilou BBBBB (pseudonym) posprejovaly zlatým sprejem vnější budovu fasády restaurace XY, a tím způsobily škodu ve výši 5.000 Kč poškozenému R. R., a dále posprejovaly pozemní komunikaci vedle této restaurace, čímž způsobily městu XY škodu ve výši 2.429,68 Kč. 2. V návrhu státní zástupce požadoval pro nezletilou AAAAA uložení opatření, a to napomenutí s výstrahou podle § 93 odst. 1 písm. c) z. s. m. 3. Soud prvního stupně o tomto návrhu rozhodl usnesením ze dne 13. 2. 2025, sp. zn. 55 Rod 36/2024, tak, že v bodě I. podle § 92a odst. 1 písm. a) z. s. m. upustil od uložení opatření nezletilé, v bodě II. právnímu zástupci JUDr. Dušanu Hebortovi, Ph.D., přiznal odměnu a náklady právního zastoupení v celkové výši 6.550 Kč, v bodě III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 4. Krajský soud v Ústí nad Labem jako odvolací soud pro mládež (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 10. 6. 2025, sp. zn. 5 Rodo 5/2025, rozhodl o odvolání právního zástupce nezletilé podaném proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně tak, že I. usnesení v bodě I. potvrdil, výrok pod bodem II. zrušil. Výrokem II. odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. II. Dovolání dítěte mladšího patnácti let AAAAA 5. Nezletilá prostřednictvím právního zástupce podala proti tomuto usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v bodě I. potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolání, protože napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, když konkrétně shledala nesprávným závěr o tom, že v této věci jde o čin jinak trestný. 6. Dovolání koncipovala tak, že poukázala na tři okruhy skutečností, které považuje za vadné, k nimž zmínila výhrady i důvody, proč jsou z hlediska judikatury Nejvyššího soudu přípustné. 7. K prvnímu okruhu výhrad v dovolání poukázala na vadnost posouzení, že jde o čin jinak trestný poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku. Zmínila, že tento čin spočíval v tom, že dívky nastříkaly sprejem symboly srdce bez jakéhokoliv hanlivého nebo jiného negativního vyznění, což se míjí s citovaným ustanovením trestního zákoníku, který tyto činy stíhá bez ohledu na způsobenou škodu. Z tohoto důvodu shledala, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, a otázka, kterou je třeba vyřešit, zní, zda znaky skutkové podstaty sprejerství mohou být naplněny i vyznačením symbolu, který nemá hanlivé, pobuřující nebo jiné negativní vyznění vůči veřejnosti, na podporu tohoto názoru uvedla rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci pod sp. zn. 8 Tdo 1426/2013 a usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2011, sp. zn. III. ÚS 2190/10. K symbolu srdce naznačila, že se pravidelně vyskytuje ve veřejném prostoru, sdělovacích prostředcích a v mezilidské komunikaci pouze s pozitivním významem, který zamýšlela, a proto jeho vyobrazení nemůže vést k její odpovědnosti za čin jinak trestný podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku, ale jen za poškození cizí věci ve smyslu § 228 odst. 1 tr. zákoníku. 8. V druhém případě tvrdila, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe při řešení otázky procesního práva týkající se nepoužitelnosti výpovědi obviněného, který nebyl řádně poučen o právu odepřít výpověď. V té souvislosti poukázala ve své věci na obsah protokolu z ústního jednání vyhotoveného nalézacím soudem, podle něhož nebyla řádně poučena, protože jí nebylo dáno na výběr, zda chce nebo nechce vypovídat. K tomu zdůraznila práva mladistvého podle § 42 odst. 2 z. s. m. a to, že podle § 92 odst. 1 z. s. m. platí, že dítě mladší patnácti let nemusí být v soudní fázi vyslechnuto, ale má být zjištěn jeho právní názor. Proto není obhajitelné, aby mladistvý mohl výpověď odmítnout, avšak dítě mladší patnácti let nikoliv, v čemž shledala porušení čl. 40 odst. 4 Listiny týkající se zákazu sebeobviňování, který se plně uplatní i v tomto řízení. Při aplikaci obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních nelze postupovat vždy doslovně, neboť nesporné řízení nereflektuje povahu trestního řízení, ve kterém se ukládá sankce účastníkovi řízení, a proto je třeba dbát, aby se obecná ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních nedostala do kolize se zásadami řízení, která jsou svou povahou trestní. Odvolací soud nemohl posuzovat úřední záznam o podaném vysvětlení v objasňovací fázi, protože ten není v soudní fázi použitelný s ohledem na jeho trestní povahu, když v něm uvedená vyjádření nezletilá podala předtím, než věděla, z čeho je obviněna a čeho se bude návrh na opatření týkat. 9. Dovolatelka vznesla i třetí otázku týkající se rovněž procesního práva, která podle ní v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to, zda je možné konat úkony vůči nezletilé a ústní jednání bez příbuzných, kteří se chtějí projednání zúčastnit. V té souvislosti poukázala na protokol z ústního jednání u soudu prvního stupně, jenž ani po opravě nevysvětluje nepřítomnost příbuzných při jejím výslechu, přestože s ní vstoupili do jednací síně a po jejím výslechu se tam opět nacházeli. Nespokojila se s vysvětlením odvolacího soudu v bodě 18., že jde o běžný postup a že v jednací síni byl v průběhu jejího výslechu přítomen její právní zástupce. Zmínila pravidla plynoucí z ustanovení § 43 odst. 1, 3 písm. c), § 54 z. s. m. s tím, že bylo třeba respektovat, že nezletilý v přítomnosti rodičů lépe snáší úkony a řízení pro něj nemá traumatizující následky. K tomu poukázala na princip veřejnosti ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. II. ÚS 2672/07. III. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání a replika nezletilé 10. K dovolání nezletilé se vyjádřilo Nejvyšší státní zastupitelství, které se plně ztotožnilo se závěry odvolacího soudu obsaženými v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nesouhlasilo s dovolatelkou v názoru, že nemají-li symboly, kterými byly posprejovány uvedené objekty, hanlivý obsah, nenaplňují po formální stránce skutkovou podstatu přečinu (činu jinak trestného) poškození věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku, a že pokud soudy v činu jinak trestném, jehož se měla dopustit, uvedenou právní kvalifikaci shledaly, odchýlily se od soudní praxe vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1426/2013, jímž bylo zamítnuto dovolání opatrovnice nezletilého pro jeho nedůvodnost. Státní zastupitelství sice připustilo menší míru závažnosti nyní projednávané věci, avšak s tím, že jednání dovolatelky nelze bagatelizovat z důvodu, že symboly byla srdíčka, protože je rozhodné, že došlo k poškození dvou objektů (domu a silnice), nápisy byly poměrně velkých rozměrů a škoda hraničila se škodou nikoliv nepatrnou, která, i když není znakem uvedené skutkové podstaty, rovněž svědčí o tom, že jde o vandalský čin, jenž měl u veřejnosti negativní odezvu. Soudy se také činem zabývaly z materiálního hlediska, což našlo odraz v závěru o upuštění od uložení opatření. 11. Nedostatky shledávané dovolatelkou v procesních postupech soudů, jimž vytýkala nesprávné poučení o právu nevypovídat, a poukazovala na nepřítomnost rodičů n