8 Tdo 549/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.549.2025.1
Datum: 2025-07-23
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Milady Šámalové ve věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym), zastoupeného právním zástupcem Mgr. Reném Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 39/2, Ostrava, vedené u Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 47 Rod 7/2024, o dovolání, které …
8 Tdo 549/2025-115 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Milady Šámalové ve věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym), zastoupeného právním zástupcem Mgr. Reném Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 39/2, Ostrava, vedené u Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 47 Rod 7/2024, o dovolání, které za dítě mladší patnácti let podal jmenovaný právní zástupce, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě jako odvolacího soudu pro mládež ze dne 14. 1. 2025, sp. zn. 14 Rodo 3/2024, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní státní zastupitelství v Ostravě podalo dne 12. 3. 2024 k Okresnímu soudu v Ostravě, soudu pro mládež, v právní věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (dále též jen „nezletilý”, popř. „dítě mladší patnácti let“) návrh na uložení opatření podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. m.“ nebo též „zákon o soudnictví ve věcech mládeže“), a to napomenutí s výstrahou podle § 93 odst. 1 písm. c) z. s. m. 2. Návrh odůvodnilo tím, že policejní orgán usnesením ze dne 30. 1. 2024 podle § 159a odst. 2 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. d) tr. ř. odložil trestní stíhání nezletilého pro trestný čin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, neboť je nepřípustné z důvodu nedostatku věku nezletilého. Předmětného činu jinak trestného se měl nezletilý dopustit tím, že dne 11. 11. 2023 v blíže nezjištěné době od 15:00 hod. do 20:00 hod. v Ostravě , ul. XY, v bytě vykonal oboustranně dobrovolný vaginální pohlavní styk s nezletilou BBBBB (pseudonym), a to i přesto, že tato v předmětném období nedovršila věku 15 let, čímž byla způsobena újma nezletilé BBBBB. 3. Okresní soud v Ostravě, soud pro mládež, o tomto návrhu okresního státního zastupitelství rozhodl rozsudkem ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 47 Rod 7/2024, tak, že nezletilému AAAAA uložil napomenutí s výstrahou (výrok pod bodem I.). V dalším rozhodl, že opatrovník má právo na náhradu nákladů řízení, kterou hradí stát (výrok pod bodem II.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem III.) a že státu se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok pod bodem IV.). 4. Proti tomuto rozsudku podal právní zástupce nezletilého Mgr. René Gemmel odvolání, v němž především namítl, že skutkový a právní závěr okresního soudu, že se nezletilý dopustil činu jinak trestného pohlavního zneužití, nemá oporu v provedeném dokazování a je nesprávný. V závěru svého podání proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a návrh státního zástupce (pozn. Nejvyššího soudu: správně státního zastupitelství) zamítl. 5. Krajský soud v Ostravě, soud pro mládež, jako odvolací soud rozsudkem ze dne 14. 1. 2025, sp. zn. 14 Rodo 3/2024, rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. vyjma odstavce II. výroku, potvrdil (výrok pod bodem I.). Dále vyslovil, že se státu nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem III.). V odůvodnění tohoto rozsudku mimo jiné zdůraznil, že u dětí, které nejsou trestně odpovědné, nelze hovořit o trestním řízení nebo přípravném řízení, čemuž odpovídají i jejich procesní práva. V řízení pak soud uplatňuje zásadu vyšetřovací a postupuje jako ve věcech péče o nezletilé děti, přičemž dokazování se provádí podle § 125 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), kdy listiny a vyjádření na rozdíl od trestního řízení jsou listinnými důkazy. Odvolací soud neměl pochybnost o tom, že se skutek popsaný v návrhu okresního státního zastupitelství stal a že se jej dopustil právě nezletilý. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 14. 1. 2025, sp. zn. 14 Rodo 3/2024, za dítě mladší patnácti let podal jeho právní zástupce včas dovolání, v němž namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Obsahem dovolání pak byly zejména výtky proti učiněným skutkovým závěrům a porušení procesních práv nezletilého. 7. Měl za to, že závěr soudu prvního stupně, že skutek jinak trestný úmyslně spáchal nezletilý, je excesivní a neodpovídá řádnému hodnocení důkazů provedených před soudem při zachování procesních práv nezletilého a jeho ústavního práva na spravedlivý proces. Konkrétně vytkl, že před soudy nebyl proveden žádný jiný důkaz než důkaz spisem Policie České republiky č. j. KRPT-323260-40/TČ-2023-070772, z něj pak zejména úřední záznamy o podání vysvětlení nezletilého AAAAA, nezletilé BBBBB, CCCCC (pseudonym) a M. H. U žádného z těchto podání vysvětlení nebyl a ani nemohl být přítomen advokát, který by dohlížel na řádný průběh výslechu, na správnou protokolaci podání vysvětlení a kterému by bylo umožněno klást otázky. Na základě těchto úředních záznamů nelze podle dovolatele činit žádné skutkové závěry, přičemž soud žádnou z osob podávajících vysvětlení nevyslechl. Tímto postupem soudu byl podle jeho názoru porušen čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), který je nutno analogicky aplikovat i na řízení ve věcech nezletilých o skutcích jinak trestných. V této souvislosti upozornil na novelizaci zákona o soudnictví ve věcech mládeže zákonem č. 165/2024 Sb., v němž zákonodárce mimo jiné zakotvil, že nezletilý musí mít zástupce již od počátku v objasňovací fázi řízení před policejním orgánem, přičemž tímto zástupcem může být pouze advokát, který má právo účastnit se všech úkonů, kterých by se mohl účastnit obhájce v případě, pokud by bylo řízení vedeno proti mladistvému. 8. Dovolacímu soudu tak předložil dovolatel právní otázku, zda je v poměrech projednávané věci postup soudu podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže ve znění před novelou č. 165/2024 Sb., spočívající v tom, že při důkazním hodnocení vycházel z podání vysvětlení osob před policejním orgánem, u kterých nebyl a nemohl být přítomen jeho zástupce z řad advokátů, aniž by tyto osoby soud sám vyslechl u jednání, v souladu s ústavním právem. Měl za to, že jde o otázku doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou, tudíž zakládající důvod přípustnosti dovolání. 9. Zdůraznil, že procesní práva nezletilého vždy musí být zajištěna v tom směru, aby měl kvalifikované právní zastoupení advokátem, který bude řádně hájit jeho práva od samotného počátku i v procesní fázi prověřování před policejním orgánem, který bude oprávněn účastnit se podání vysvětlení jednotlivých osob včetně podání vysvětlení nezletilého, dohlížet na zákonnost těchto úkonů, správnost protokolace a kterému bude umožněno klást osobám otázky. Pokud jednoduché právo takový postup neumožňuje, nemůže soud v soudní fázi z podání vysvětlení těchto osob vycházet, nýbrž je musí sám vyslechnout u jednání a umožnit advokátovi hájícímu zájmy nezletilého v pozici opatrovníka, aby těmto osobám mohl klást dotazy. Jelikož je porušení ústavního práva vždy také nesprávným právním posouzením věci, je podle jeho názoru tato otázka otevřena dovolacímu přezkumu. 10. Podle dovolatele by skutkový závěr, že projednávaný čin spáchal právě nezletilý, nemohl být učiněn z provedeného dokazování, ani kdyby bylo možno z podání označených vysvětlení vycházet. Způsob, jakým soudy podání vysvětlení hodnotily, je totiž excesivní, svévolný a spekulativní, což představuje porušení ústavního práva na spravedlivý proces. Z podání vysvětlení nezletilé BBBBB lze podle jeho názoru dospět pouze k závěru, že nezletilá měla projednávaného dne pohlavní styk, ale nikoliv, že to bylo právě s nezletilým. Slovní spojení „ten, o kterém se tady bavíme“ neznamená, že by šlo o pohlavní styk s nezletilým, ale jen o pohlavní styk, k němuž mělo dne 11. 11. 2023 dojít. Navíc nezletilá vypověděla, že si na událost v důsledku své opilosti vůbec nepamatuje, takže na uskutečnění pohlavního styku lze objektivně soudit jen z faktu, že otěhotněla. Podle dovolatele nelze vycházet ani z podání vysvětlení matky nezletilého, neboť se nejedná o přímé svědectví a nelze z něj dovodit, že by měl mít pohlavní styk s nezletilou BBBBB právě nezletilý. Pokud oba uvedli, že se opili a že si to nepamatují, pak nemá žádnou validitu jejich tvrzení, že „na to došlo“. Přímým svědkem nebyl ani CCCCC, který zprostředkovaně uvedl, že mu sami nezletilí poté, co spolu byli sami asi půl hodiny v jednom z pokojů, řekli, že to spolu „dělali“. Podle dovolatele je takové vyjádření neurčité a nemusí znamenat pohlavní styk, když nezletilí před svým kamarádem mohli jen chtít být zajímaví. V této souvislosti dovolacímu soudu předložil právní otázku, zda v poměrech projed

Citovaná ustanovení

§ 11 (141/1961 Sb.)§ 158 (141/1961 Sb.)§ 159a (141/1961 Sb.)§ 89 (218/2003 Sb.)§ 89h (218/2003 Sb.)§ 90 (218/2003 Sb.)§ 187 (40/2009 Sb.)§ 10a (99/1963 Sb.)§ 125 (99/1963 Sb.)§ 132 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 236 (99/1963 Sb.)