8 Tdo 693/2010 — Nejvyšší soud

8 Tdo 693/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:12. 8. 2010 Spisová značka:8 Tdo 693/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.693.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZHODNUTÍ Heslo:Souhrnný trest Dotčené předpisy:§ 35 odst. 2 tr. zák. § 419 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 11. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 693/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. srpna 2010 o dovolání, obviněného M. R., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 4 To 544/2009, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 132/2008, a rozhodl t a k t o : Podle § 265j tr. ř. se dovolání obviněného M. R. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2009, sp. zn. 91 T 132/2008, byl obviněný M. R. uznán vinným trestnými činy loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 91 T 270/2007, doručeným mu dne 11. 1. 2008, který nabyl právní moci dne 22. 1. 2008, a trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2008, sp. zn. 90 T 27/2008, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2008 (v bodě ad 1 rozsudku), byl odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na čtyři roky, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na osmnáct měsíců. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 91 T 270/2007, který nabyl právní moci dne 22. 1. 2008, a výrok o uloženém souhrnném trestu odnětí svobody šesti měsíců a trestu zákazu činnosti osmnácti měsíců z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2008, sp. zn. 90 T 27/2008, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V dalším bylo rozhodnuto o náhradě škody poškozeným A. D. a P. D. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestných činů loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. dopustil tím, že dne 23. 12. 2007 v době přibližně od 20.00 hodin do 21.00 hodin v B., v domě na ulici P., poté, co byl do bytu vpuštěn poškozenou A. D., jeho bývalou přítelkyní, po předchozí rozepři, kdy mu poškozená odmítla svěřit jediné klíče od svého bytu a nechat ho u sebe přespat, začal prohledávat byt a po poškozené požadoval vydání peněz, platební karty GE Money Bank, a. s., vystavené na jméno syna poškozené P. D., a šperků, které měla poškozená na sobě, a to jednoho páru zlatých kruhových náušnic v hodnotě 3.000,- Kč a jednoho kusu zlaté dámské náušnice s bílým kamenem – briliantem v hodnotě 4.200,- Kč a lístku od zastavárny, kam poškozená předtím zastavila jiné zlaté šperky, a to za současného vyhrožování, že poškozenou podřeže, že jí narve nůž do krku, a slovního napadání vulgárními výrazy, škrcení poškozené, kdy ji chytil rukama kolem krku, tahání za vlasy a švihání utěrkou na nádobí; následně, když mu poškozená odmítala jím požadované věci vydat, strhl poškozené obě kruhové náušnice z ucha, přičemž z obavy před ublížením si zbylou náušnici s bílým kamenem poškozená sundala sama a podala ji obviněnému, poté obviněný z bytu odešel a s sebou si odnesl krom uvedených náušnic také platební kartu GE Money Bank, a. s., vydanou k účtu na jméno P. D., digitální fotoaparát poškozeného P. D. značky Kodak nezjištěného typu a data výroby a lístek od zastavárny na zastavené zlato, čímž poškozené A. D. tak způsobil škodu nejméně ve výši 7.200,- Kč a poškozenému P. D. nejméně 1.500,- Kč. Rozsudek soudu prvního stupně obviněný napadl odvoláním směřujícím proti všem jeho výrokům. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 4 To 544/2009, bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Pro úplnost nutno dodat, že se jednalo již o druhé rozhodnutí, které odvolací soud v dané věci učinil. V prvém případě Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2. 4. 2009, sp. zn. 7 To 96/2009, podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2009, sp. zn. 91 T 132/2008, a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu. Odkázal v něm na důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody mimo jiné i za sbíhající se trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., ač od 1. 1. 2010 jednání popsané v tomto ustanovení trestního zákona č. 140/1961 Sb. již není trestným činem. Odvolací soud, který rozhodoval už za účinnosti trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., měl podle jeho mínění ke změně zákona přihlédnout a zrušit výrok o souhrnném trestu a znovu rozhodnout o uložení souhrnného trestu pouze za trestné činy loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. a sbíhající se trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. Pokud odvolací soud potvrdil nepravomocný rozsudek soudu prvního stupně, byl mu v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege uložen souhrnný trest i za jednání, které již nebylo v době jeho rozhodování trestným činem a trest uložený podle dřívější úpravy tak nelze po 1. 1. 2010 vykonat. Tvrdil, že odvolací soud měl nově rozhodnout o trestu odnětí svobody, který měl být poměrně snížen vzhledem k nevykonatelnému trestu, který byl obviněnému uložen pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2008, sp. zn. 90 T 27/2008. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a aby tomuto soudu přikázal věc znovu rozhodnout. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že bylo-li by možné vyložit ustanovení § 419 trestního zákoníku tak, že se nevztahuje jen na tresty pravomocně uložené před 1. 1. 2010, přicházelo by v úvahu dovolání obviněného jako nedůvodné zamítnout. Protože se ale podle jeho mínění zmíněné ustanovení týká právě jen trestů pravomocně uložených do 1. 1. 2010, shledal dovolání obviněného s odkazem na ustanovení § 2 odst. 1 trestního zákoníku opodstatněným a ztotožnil se s důvody, jež jsou v něm obsaženy. Navrhl proto, aby bylo napadené usnesení odvolacího soudu zrušeno v části, jíž byl beze změny ponechán výrok o souhrnném trestu, jak byl uložen soudem prvního stupně, a zrušena nechť jsou i všechna další rozhodnutí na zrušenou část napadeného usnesení navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Učinil též návrh, aby dovolací soud postupoval podle § 265m odst. 1 tr. ř. a rozhodl ve věci rozsudkem, který bude obsahovat nový výrok o trestu uloženém obviněnému. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Poněvadž nebyly splněny podmínky pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal dovolací soud podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání obviněného není důvodné. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný vytkl, že odvolací soud pochybil, pokud nereagoval na změnu hmotně právní úpravy účinnou od 1. 1. 2010 provedenou zákonem č. 40/2009 Sb. (dále trestní zákoník), podle níž čin dříve posuzovaný jako trestný čin řízení motorového vozidla podle § 180d trestního zákona č. 140/1961 Sb. (dále tr. zák.) již není trestným činem, a nechal beze změny výrok o souhrnném trestu odnětí svobody, který mu byl uložen mimo jiné právě i za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák.