§ 197a trestní zákon – Kdo jinému vyhrožuje usmrcením
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 197a Trestního zákona stanoví, že vyhrožování usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou, které může vzbudit důvodnou obavu, je trestné. Pokud někdo vyhrožuje jiné osobě smrtí nebo vážným zraněním, a tato hrozba je natolik vážná, že se jí ohrožená osoba může důvodně obávat, pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest. (§ 197a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: pachatel
- Trestní sazba (odst. 1): „…způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.“
- Judikatura: na § 197a odkazuje 329 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo vyhrožuje jiné osobě smrtí nebo vážným zraněním, a tato hrozba je natolik vážná, že se jí ohrožená osoba může důvodně obávat, pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest.
- Vyhrožování může mít různé formy, ale klíčové je, aby hrozba byla "důvodná", tedy aby se jí průměrný člověk v dané situaci mohl skutečně obávat.
- Pokud je taková hrozba směřována proti svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s jejich úřední povinností, je trest přísnější, a to odnětí svobody až na dva roky.
- "Jiná těžká újma" může zahrnovat například vyhrožování značnou majetkovou škodou, která by pro poškozeného měla závažné důsledky.
Na co si dát pozor
- Důvodnost obavy se posuzuje individuálně, ale musí být objektivně podložená, nikoli pouze subjektivní pocit ohroženého.
- Trestnost činu nastává již samotným vyhrožováním, není nutné, aby k naplnění hrozby skutečně došlo.
- Zvláštní ochrana je poskytována osobám, které plní důležité role v soudním řízení (svědci, znalci, tlumočníci), aby mohly vykonávat své povinnosti bez obav z odplaty.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 197a
Jak soudy aplikují § 197a
C. H. Beck, 2012, s. 3278; přiměřeně rozhodnutí uveřejněná pod č. 28/1994, č. 21/2011 Sb. rozh. tr.). Změna systematického řazení odpovídajících ustanovení § 196 a § 197a v trestním zákoně č. 140/1961 Sb. (dále „tr. zák.“) a § 352 a § 353 tr. zákoníku, jíž se dovolává nejvyšší státní zástupce, není určující a neznamená zásadní odklon od dřívější obecně akceptované judikatury, zvláště když k žádné změně ve znění skutkových podstat obsažených v § 196 trestního zákona č. 140/1961 Sb. a § 352 tr. zákoníku v tomto směru nedošlo.
I. Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 1 T 55/2010, byli spoluobvinění M. O. a V. O., uznáni vinnými trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., jehož se dopustili dle skutkových zjištění tím, že „dne 15. 12. 2009, v době kolem 21:45 hodin, před domem, v katastru obce B., okr.
Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 4 T 69/2009, byl obviněný D. P. uznán vinným trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb. (dále tr. zák.) a odsouzen podle § 197a odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na tři měsíce.