8 Tdo 753/2010 — Nejvyšší soud

8 Tdo 753/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1h Datum rozhodnutí:14. 7. 2010 Spisová značka:8 Tdo 753/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.753.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 10. 2010 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí -IV.ÚS 2443/11doc. JUDr. Michaela Židlická, Dr.odmítnuto3.9.2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 753/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. července 2010 o dovolání obviněného F. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 9 To 47/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 95/2009, t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. s e z r u š u j í usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 9 To 47/2010, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 11. 2009, sp. zn. 21 T 95/2009, ve výroku o uloženém úhrnném trestu. Současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e p ř i k a z u j e Obvodnímu soudu pro Prahu 9, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 11. 2009, sp. zn. 21 T 95/2009, byl obviněný F. B. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným, že: „1) po předchozí vzájemné dohodě s dosud neustanovenými osobami v přesně nezjištěné době od 21. 1. 2008 do 23. 4. 2008 v P., na parkovišti před obchodním domem Tesco převzal od dosud nezjištěné osoby do svého užívání osobní auto tovární značky Mercedes-Benz GL 450 4MATIC černé barvy v hodnotě 1.624.000,- Kč, které bylo podvodně vylákáno dne 21. 1. 2008 k dočasnému užívání v prodejně společnosti M 3000, a. s., v P. ­K., Š. na základě nájemní smlouvy dosud neustanovenou osobou prokazující se ztracenými osobními doklady na jméno E. K., následně uzavřel kupní smlouvu mezi G. B. a neznámou osobou, prokazující se odcizeným občanským průkazem, znějícím na jméno V. H., a na základě padělaných dokladů k vozidlu, nechal toto vozidlo dne 28. 4. 2008 na Odboru dopravně-správních agend Městského úřadu v S. zaregistrovat na svoji manželku G. B., kdy jako původ vozidla uváděl individuální dovoz z Holandska s VIN, kterým byl přeražen původní VIN, přičemž obviněný takto jednal v úmyslu vozidlo užívat, ačkoliv si byl od počátku vědom, že vozidlo pochází z trestné činnosti, spáchané jinou osobou a toto užíval až do 4. 9. 2008, kdy jej vydal orgánům Inspekce ministra vnitra, 2) v přesně nezjištěné době od 14. 5. 2008 do počátku měsíce srpna 2008 převzal v K. V. od P. P., za účelem následného prodeje, za dohodnutou cenu 100.000,- Kč a přislíbenou provizi ve výši 20.000,- Kč 4 ks diagnostických zařízení, a to přístroje Star Diagnoisis Basic 2, v ceně 93.800,- Kč, přístroje Star Diagnoisis Compact 3 W, v ceně 87.600,- Kč, vše v celkové ceně 542.200,- ­Kč, které byly dne 14. 5. 2008 odcizeny ze společnosti M 3000, a. s., v P. – K., Š., přičemž byl od samého počátku srozuměn s tím, že tyto pocházejí z trestné činnosti, spáchané jinou osobou, diagnostické přístroje se mu prodat nepodařilo a ve dnech 10. 9. 2008 a 11. 9. 2008 je vydal orgánům Inspekce ministra vnitra“. Takto zjištěné jednání obviněného soud právně kvalifikoval jednak jako trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zák.“), ve znění účinném do 30. 6. 2008 [skutek popsaný ad 1)], a jednak jako trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve znění účinném do 30. 6. 2008, spáchaný ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. [skutek popsaný ad 2)]. Za to mu uložil podle § 251 odst. 2 tr. zák., ve znění účinném do 30. 6. 2008, za použití § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil a podle § 59 odst. 1 tr. zák. stanovil zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců, a podle § 49 odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v bezpečnostním sboru ve smyslu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění, a v zákazu výkonu zaměstnání strážníka obecní policie ve smyslu zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění, na dobu tří let. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž Městský soudu v Praze rozhodl usnesením ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 9 To 47/2010, tak, že ho podle § 256 tr. ř. zamítl. Obviněný ani s takovýmto rozhodnutím odvolacího soudu nesouhlasil a prostřednictvím obhájce JUDr. Jiřího Fíly podal proti němu dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl, že popis skutku a skutkových okolností ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku, ani následně v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů neodpovídá tomu, že byl spáchán trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák., ve znění účinném do 30. 6. 2008, a trestný čin podílnictví ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve znění účinném do 30. 6. 2008. Poté, co odcitoval skutkovou větu z bodu 1) výroku rozsudku a poukázal na to, že soudy obou stupňů spatřovaly skutkovou podstatu trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák., ve znění účinném do 30. 6. 2008, v tom, že si měl být od počátku vědom, že vozidlo pochází z trestné činnosti, spáchané jinou osobou, soudům obou stupňů vytknul, že dále nikterak nespecifikovaly (ve skutkové větě ani v odůvodnění rozhodnutí), z čeho dovodily, že se měl hodnověrně dozvědět o tom, že vozidlo pochází z trestné činnosti spáchané jinou osobou. Stejnou námitku vznesl rovněž ve vztahu k závěru o vině pokusem trestného činu podílnictví podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve znění účinném do 30. 6. 2008, k čemuž dále namítl, že soudy nikterak nespecifikovaly, z čeho dovodily jeho úmysl diagnostické přístroje prodat. Dovolatel je proto přesvědčen, že výrok rozhodnutí soudu neobsahuje konkrétní skutkové okolnosti, kterými je naplněn zákonný znak povědomosti o tom, že věc pochází z trestné činnosti spáchané jinou osobou, a z popisu skutku ani z odůvodnění rozhodnutí nelze dovodit, na základě jakých skutečností dospěl soud k závěru, že „si měl být od počátku vědom, že vozidlo pochází z trestné činnosti, spáchané jinou osobou a toto měl užívat až do 4. 9. 2008, kdy ho vydal orgánům Inspekce ministra vnitra“, resp. že „měl být od samého počátku srozuměn s tím, že předmětné diagnostické přístroje pocházejí z trestné činnosti, spáchané jinou osobou s tím, že tyto diagnostické přístroje se mu nepodařilo prodat, a proto je ve dnech 10. 9. 2008 a 11. 9. 2008 vydal orgánům Inspekce ministra vnitra“. Pokud soudy obou stupňů jako skutkovou okolnost vyjádřily skutečnost, že měl převést, resp. uzavřít kupní smlouvu na předmětné vozidlo mezi G. B. a neznámou osobou, namítal, že ve smyslu občanskoprávních vztahů jednak nemohl vozidlo nabýt (od nevlastníka) a jednak převést více práv než sám měl. Z toho pak dovozoval, že soud tuto skutečnost, kterou mu klade za vinu (tvoří nedílnou součást skutkové věty), nesprávně právně posoudil. Totožnou námitku pak vznesl i k závěru soudů, že měl převést, resp. prodat předmětné diagnostické přístroje. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný uplatnil tvrzením, že mu byl rozsudkem soudu prvního stupně uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, když mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v bezpečnostním sboru ve smyslu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění, a v zákazu výkonu zaměstnání strážníka obecní policie ve smyslu zákona č. 533/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění, na dobu tří roků, a to z odkazem na ustanovení § 49 odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 50 tr. zák. Domnívá se, že pochybil i odvolací soud, pokud se s uložením takového druhu trestu ztotožnil a přitom konstatoval, že se (obviněný) zpronevěřil svému povolání policisty tím, že v touze po zisku získal vozidlo, které by si jinak nemohl dovolit koupit, a byl veden vidinou získání dalších výhod z prodeje kradených věcí. Obvině