Cpjn 204/2008 – Nejvyšší soud

Cpjn 204/2008 S t a n o v i s k o Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. dubna 2010 ve věcech péče o nezletilé děti v souvislosti s rozhodováním o rozvodu manželství Předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR podal podle čl. 33 odst. 1 písm. b) Jednacího řádu Nejvyššího soudu ČR kolegiu návrh na zaujetí stanoviska ve smyslu § 21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 32 Jednacího řádu ve věcech péče o nezletilé děti v souvislosti s rozhodováním o rozvodu manželství. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu České republiky proto přijalo toto s t a n o v i s k o : I. Soud v řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí se (vedle zkoumání podmínek podle § 24 odst. 1, 2, případně podle § 24a odst. 1, 2 zákona o rodině) omezí pouze na zjištění, zda byl ve smyslu § 26 cit. zákona naplněn požadavek pravomocné úpravy výkonu rodičovské zodpovědnosti. Vyjdou-li v průběhu rozvodového řízení najevo skutečnosti, jež budou zakládat úvahy o změně poměrů ve věci péče o nezletilé, nic sice nebude bránit rozvodovému soudu, aby dal z úřední povinnosti podnět soudu péče o nezletilé k zahájení (nového) řízení v uvedené věci, avšak sama tato skutečnost bude zpravidla bez vlivu na rozhodování o žalobě o rozvod manželství, ledaže by byly splněny podmínky pro aplikaci § 24 odst. 2 zákona o rodině stanovícího, že mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. II. Při rozhodování o změně výše výživného pro nezletilé děti po rozvodu manželství rodičů se pokládá pro zkoumání změny poměrů za rozhodný stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí o úpravě výživného pro dobu po rozvodu podle § 26 zákona o rodině. I. 1. Do přijetí zákona č. 91/1998 Sb., účinného dnem 1.8. 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, rodinný kodex v ustanovení § 26 odst. 1 (kogentně) stanovil, že v rozhodnutí, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Toto rozhodnutí o úpravě práv a povinností rodičů k dítěti mohlo být nahrazeno jejich dohodou, která ke své platnosti potřebovala schválení soudu (druhý odstavec cit. par.). Občanský soudní řád realizoval tuto zásadu tím, že v ustanovení § 113 odst. 1 stanovil, že s řízením o rozvod manželství je spojeno řízení o úpravu poměrů manželů k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Soud měl tedy za povinnost upravit práva a povinnosti rodičů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu v každém případě, bylo-li rozváděno manželství jejich rodičů.1) Výrok o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu byl tak ex lege (přímo) závislý na výroku o rozvodu manželství, což současně (z povahy věci) představovalo časovou totožnost při zjišťování poměrů v řízení o úpravu práv a povinností k nezletilým dětem v rámci rozvodového řízení. 2. Ke změně popsané materie došlo v souvislosti s přijetím shora cit. novely zákona o rodině, kdy s účinností od 1.8. 1998 bylo prostřednictvím § 26 odst. 1 upraveno, že před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. V ustanovení § 25 cit. zák. bylo pak explicitně stanoveno, že manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které vydá soud v řízení podle § 176 občanského soudního řádu. Oproti (popsané) předchozí právní úpravě, spočívající v závislosti výroku o úpravě poměrů nezletilých dětí na výroku o rozvodu manželství rodičů, byl s účinností od 1.8. 1998 takto novelizovaný institut rozvodu manželství rodičů nezletilých dětí naopak vázán, resp. podmíněn předchozím (samostatným) rozhodnutím soudu péče o nezletilé vydaným v řízení podle § 176 o.s.ř., in eventum soudem schválenou dohodou rodičů o úpravě výkonu jejich rodičovské zodpovědnosti. Jinak řečeno, v důsledku nové právní úpravy bez pravomocného rozhodnutí soudu ve věci péče o nezletilé děti pro dobu po rozvodu manželství rodičů nelze takové manželství rozvést. Přitom závislost rozvodového řízení na řízení ve věch péče o nezletilé způsobuje v soudní praxi – s ohledem na rozdílnosti v zatížení jednotlivých soudů agendou ve věcech péče o nezletilé děti – určité (někdy i delší) časové proluky mezi vyhlášeným (vydaným) rozhodnutím v řízení podle § 176 o.s.ř. a rozhodnutím ve věci rozvodu manželství rodičů nezletilých dětí. V souvislosti s posledně uvedeným aspektem se tak navozuje relevantní otázka, zda vůbec, resp. nakolik má stáří úpravy poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství rodičů vliv na režim rozvodu podle § 26 zákona o rodině, a zda v této souvislosti je z pohledu soudů při rozhodování o rozvodu manželství rodičů nezletilých dětí nezbytné či nikoliv se tímto časovým hlediskem zabývat a případně z něj vyvozovat, a pokud ano, pak jaké, procesně právní či hmotněprávní důsledky. 3. Při vyhodnocování pravomocných soudních rozhodnutí byla Nejvyšším soudem České republiky zaznamenána rozdílná praxe při posuzování otázky, zda soud v řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí zkoumá (přihlíží) ke stáří úpravy poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, která je podmínkou při rozhodování o rozvodu manželství, či nikoliv. Z obsahu Nejvyšším soudem České republiky zhodnocených spisů ve věci péče o nezletilé děti a vyjádření předsedů, resp. místopředsedů dotázaných (prvoinstančních a odvolacích) soudů vyplývá, že některé prvostupňové soudy nadnesenou otázku při rozhodování v popsané agendě neřeší, když v řízení o rozvod manželství pouze zkoumají, zda práva a povinnosti rozvádějících se rodičů k jejich nezletilým dětem byla upravena způsobem stanoveným v § 26 odst. 1 nebo odst. 3 zákona o rodině (takto postupují např. okresní soudy ve Frýdku – Místku, v Kroměříži, v Třebíči, Uherském Hradišti, v Trutnově, v Litoměřicích, v Lounech, nebo např. obvodní soudy pro Prahu 1, 4, 5 a 6). Jiné soudy prvního stupně ke stáří této úpravy přihlížejí. Např. podle Okresního soudu ve Svitavách pokud od právní moci rozhodnutí soudu péče o nezletilé neuplynula doba delší jednoho roku, soud další okolnosti týkající se výchovy a výživy nezletilých dětí, pokud je sami účastníci netvrdí a nečiní předmětem dokazování, nezjišťuje. V rozvodových řízeních u Okresního soudu v Příbrami jsou zase rodiče nezletilých dětí dotazováni, zda (v mezidobí) došlo k nějaké změně poměrů. Obvodní soud pro Prahu 8 naopak zkoumá poměry nezletilých v rozvodovém řízení jen tehdy, pokud na základě šetření orgánu sociálně-právní ochrany dítěte či jiného důkazního prostředku provedeného v předchozím řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství rodičů nebo na základě stanoviska některého z rozvádějících se manželů by mohly existovat zájmy nezletilých dětí dané zvláštními důvody, které by svědčily proti rozvodu manželství. V praxi Okresního soudu v Prostějově jsou poměry nezletilých dětí v řízení o rozvod manželství přezkoumávány jen k námitce účastníků, nebo pokud by úprava poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu byla staršího data (řádově roky) a současně by bylo zřejmé, že došlo k zásadním změnám poměrů, které by na dosud provedenou úpravu mohly mít vliv. Nebylo ovšem dosaženo jednoty v řešení, jak postupovat v případě, že poslední úprava pro dobu po rozvodu není v zájmu dítěte a je třeba úpravy nové; zda v takovém případě řízení o rozvod manželství podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušit a rodičům uložit domáhat se úpravy nové, anebo žalobu o rozvod manželství zamítnout. U Okresního soudu v Mladé Boleslavi, v rozvodovém řízení probíhajícím pod sp. zn. 9 C 250/2008, soud při zjištění, že o poměrech nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto před třemi lety, dal podnět k zahájení řízení podle § 176 o.s.ř. Okresní soud v Blansku v řízení o rozvod manželství „toleruje“ stáří rozhodnutí ve věci péče o nezletilé do 2 let. Jiné soudy prvního stupně (např. okresní soudy v Ústí nad Orlicí, v Chomutově, v Děčíně, v Tachově, v Pelhřimově) nespatřují v dané oblasti potřebu se uvedenou problematikou zabývat s ohledem na skutečnost, že rozvodové řízení bezprostředně (časově) navazuje na řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí. Okresní soud v Karviné ve věci sp. zn. 19 C 8/2007 zamítl žalobu o rozvod manželství s odůvodněním, že „od rozhodnutí, kterým byly upraveny poměry…dětí pro dobu po rozvodu(§ 176 o.s.ř.) uplynula doba takřka 7 let. Za této situace nelze rozhodnutí č.j. 42 Nc 126/2000-17 akceptovat jako předpoklad rozvodu manželství dle § 25