§ 21 zákon o soudech a soudcích – V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda…
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) · 6/2002 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 21 zákona o soudech a soudcích upravuje proces, jakým Nejvyšší soud zaujímá stanoviska k zajištění jednotného rozhodování soudů, a to buď v rámci kolegií, nebo na plénu. Předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia může navrhnout zaujetí stanoviska, pokud zjistí nejednotnost v rozhodování soudů. (§ 21 zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 14
- Judikatura: na § 21 odkazuje 31 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 6/2002 Sb.
(1) V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu anebo velký senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.
(2) Jde-li o otázky týkající se dvou nebo více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3 plénu Nejvyššího soudu.
(3) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia může navrhnout zaujetí stanoviska, pokud zjistí nejednotnost v rozhodování soudů.
- Stanovisko kolegia je přijato, pokud s ním souhlasí většina všech jeho členů.
- Pokud se nejednotnost týká více kolegií nebo je mezi nimi sporná, může předseda Nejvyššího soudu navrhnout zaujetí stanoviska plénu Nejvyššího soudu.
- Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření od různých institucí a osob, například od správních úřadů nebo předsedů vrchních a krajských soudů.
Na co si dát pozor
- Pro zaujetí stanoviska kolegiem je potřeba souhlas většiny *všech* členů kolegia, nikoli jen většiny přítomných.
- Návrh na zaujetí stanoviska musí být založen na vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů, což naznačuje systematický přístup k identifikaci nejednotností.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 21
Jak soudy aplikují § 21
Pokud ministr spravedlnosti spatřoval rozdílnou praxi soudů ke konkrétní otázce, mohl podat podnět předsedovi Nejvyššího soudu nebo předsedovi trestního kolegia Nejvyššího soudu [srov. § 21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 6/2002 Sb.“)], aby v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnul příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., …
K tomu Nejvyšší soud dodává, že samotný institut sjednocujících stanovisek má zákonný podklad v § 14 odst. 3 a § 21 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu podle § 21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), a podle čl. 13 písm. e) jednacího řádu Nejvyššího soudu podal trestnímu kolegiu Nejvyššího soudu návrh, aby podle § 14 odst. 3 zákona o soudech a soudcích a čl. 12 odst. 1 písm. c) …