Cpjn 6/2007 – Nejvyšší soud

Stanoviskoobčanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2008 k zajišťování a odvádění daně z přidané hodnoty soudem při prodeji obchodního majetku povinného v dražbě, prováděné v rámci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí___________________________________________________________________________ Nejvyšší soud při sledování pravomocných rozhodnutí soudů, prováděném podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zjistil, že soudy postupují rozdílně při zajišťování a odvádění daně z přidané hodnoty, byl-li nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, patřících do obchodního majetku povinného, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Po vyhodnocení těchto pravomocných rozhodnutí a na jejich základě zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR na návrh předsedy kolegia v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů v těchto věcech následující stanovisko: I. Prodej movitých věcí a nemovitostí, které tvoří součást obchodního majetku povinného [§ 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů], v dražbě provedené v rámci soudem nařízeného výkonu rozhodnutí je předmětem daně z přidané hodnoty ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty. Dnem 1. 5. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který - nyní ve znění zákonů č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 319/2006 Sb., č. 172/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 261/2007 Sb. (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) - upravuje daň z přidané hodnoty, uplatňovanou na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem (srov. § 1 zákona o dani z přidané hodnoty). Předmětem daně z přidané hodnoty je mimo jiné dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku [§ 2 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty]. Plnění, která jsou předmětem daně z přidané hodnoty, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou od daně osvobozena (§ 2 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty). Zdanitelným plněním je kromě jiného „dodání zboží“, včetně prodeje movitých věcí, nebo „převod nemovitosti“ při převodu vlastnického práva k majetku za úplatu na základě rozhodnutí státního orgánu [srov. § 13 odst. 3 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty]; den uskutečnění tohoto zdanitelného plnění se určuje podle § 21 zákona o dani z přidané hodnoty. Úplatou se rozumí zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění [srov. § 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty]. K dani z přidané hodnoty jsou povinny fyzické a právnické osoby, které samostatně uskutečňují ekonomické činnosti, není-li stanoveno jinak (srov. § 5 odst. 1, větu první, zákona o dani z přidané hodnoty). K uskutečňování samostatné ekonomické činnosti fyzických a právnických osob slouží nebo je určen „souhrn majetkových hodnot“, o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat, označovaný jako „obchodní majetek“ [srov. § 4 odst. 3 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty]. Zatímco právnickým osobám slouží nebo jsou určeny k uskutečňování samostatné ekonomické činnosti všechny jejich majetkové hodnoty, netvoří obchodní majetek fyzické osoby takové majetkové hodnoty k jejich vlastnictví, které její samostatné ekonomické činnosti nemohou (zejména podle své povahy) sloužit. Při prodeji movitých věcí v dražbě, provedené na základě soudem nařízeného výkonu rozhodnutí, nabývá vydražitel vlastnictví udělením příklepu, jestliže ihned zaplatil učiněné nejvyšší podání (srov. § 329 odst. 2 o. s. ř.). Udělení příklepu je úkonem soudu, který sice nemá povahu rozhodnutí (rozsudku nebo usnesení), ale má za následek, že vydražitel nabývá vlastnictví k dražené movité věci, a to za předpokladu, že ihned zaplatil své nejvyšší podání; o nabytí vlastnictví k movité věci soud vystaví vydražiteli na jeho žádost úřední potvrzení. O udělení příklepu dražené nemovitosti soud rozhodne usnesením (§ 336j odst. 3 o. s. ř.). Vlastníkem vydražené nemovitosti se vydražitel stane, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podáním, a to ke dni vydání usnesení o příklepu (§ 336l odst. 2 o. s. ř.). Z uvedeného vyplývá, že při prodeji movitých věcí a nemovitostí v dražbě, prováděné soudem na základě nařízeného výkonu rozhodnutí, dochází k převodu vlastnického práva za úplatu na základě rozhodnutí soudu (nebo jiného úkonu soudu, které má při nabývání vlastnictví obdobné účinky) jakožto státního orgánu; dražba movitých věcí a nemovitostí v rámci soudem nařízeného výkonu rozhodnutí je tedy zdanitelným plněním ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty. V případě, že vydražené movité věci a nemovitosti patřily do „obchodního majetku“ (ve smyslu § 4 odst. 3 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty) povinného, který je plátcem daně z přidané hodnoty, podléhá uvedený prodej movitých věcí a nemovitostí v dražbě výběru daně z přidané hodnoty. Správně tedy např. Okresní soud v Trutnově ve věci sp. zn. 13 E 2086/94 dovodil, že prodeje nemovitosti povinné právnické osoby (společnosti s ručením omezeným) podléhá dani z přidané hodnoty. Naopak, ve věci sp. zn. E 2566/2000 Okresního soudu v Jindřichově Hradci a v dalších věcech soud provedl výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné právnické osoby, aniž by jejich prodej v dražbě považoval za plnění podléhající dani z přidané hodnoty. II. Daň z přidané hodnoty z prodeje obchodního majetku povinného zajišťuje a na osobní daňový účet povinného vedený u místně příslušného správce daně odvádí soud, který provedl nařízený výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nebo nemovitostí. Plátcem daně z přidané hodnoty je osoba, povinná přiznat a zaplatit tuto daň; tyto osoby jsou vyjmenovány v § 108 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty osoba určená k zajištění prodeje obchodního majetku plátce, která přijala úplatu za uskutečněný prodej obchodního majetku, je povinna zajistit daň a odvést ji na osobní daňový účet plátce vedený u místně příslušného správce daně. Tato osoba je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnil prodej obchodního majetku plátce. Prodej movitých věcí v dražbě, prováděné v rámci soudem nařízeného výkonu rozhodnutí, uskutečňují vykonavatelé [§ 46 odst.2 písm.k) vyhlášky č. 37/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů], vyšší soudní úředníci [§ 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 189/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů; § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 121/2008 Sb., s účinností od 1. 7. 2008], asistenti soudců (§ 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo soudní exekutoři (§ 76 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Dražební jednání při prodeji nemovitosti, prováděném v rámci soudem nařízeného výkonu rozhodnutí, může řídit jen soudce (§ 336h odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že všechny uvedené osoby postupují při prodeji movitých věcí a nemovitostí v dražbě jménem soudu (jejich úkony jsou úkonem soudu, u něhož působí, popřípadě soudu, který je tím pověřil), a že nejvyšší podání, na základě kterého došlo k udělení příklepu, musí být zaplacen soudu, u něhož se provádí nařízený výkon rozhodnutí, je třeba za subjekt, který je ve smyslu § 108 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty povinen zajistit a odvést daň z přidané hodnoty, jakož i oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění, považovat soud, který provedl (jehož jménem byl proveden) nařízený výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nebo nemovitostí. Správně proto např. Okresní soud v Jičíně ve věci sp. zn. 29 E 172/2006 poukázal na daňový účet povinného u místně příslušného správce daně částku odpovídající dani z přidané hodnoty z prodeje movitých věcí v dražbě, provedené soudem v rámci nařízeného výkonu rozhodnutí. III. Patří-li prodávaná movitá věc nebo nemovitost do obchodního majetku povinného [§ 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů], který je plátcem daně z přidané hodnoty, soud určí nejnižší podání pro dražbu z odhadní nebo úředně stanovené ceny movité věci nebo z výsledné ceny nemovitosti, k níž připočte částku odpovídající dani z přidané hodnoty. V nejvyšším podání, za něž soud udělil vydražiteli příklep prodávané movité věci nebo nemovitosti patřící do obchodního majetku povinného, který je plátcem daně z přidané hodnoty, je obsažena daň z přidané