Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius

Co znamená „Vymezení základních pojmů“ podle zákona?

Stručná odpověď: Definice „úplaty“ zahrnuje nejen peněžité, ale i nepeněžité protiplnění a dotace přímo vázané k ceně, což rozšiřuje okruh příjmů, které podléhají DPH.

Klíčová fakta

  • Právní základ: § 4 zákona č. 235/2004 Sb. (Zákon o dani z přidané hodnoty) – úřední znění z e-Sbírky
  • Judikatura: na § 4 odkazuje 56 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 27. 11. 2025
  • Týká se: Česká národní banka, správce daně, plátce, provozovatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 6): „přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro…“
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
  • Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)

Paragraf 4 zákona o DPH vymezuje základní pojmy, které jsou klíčové pro správné pochopení a aplikaci tohoto zákona, jako je například „úplata“, „daň na výstupu“ nebo „sídlo“.

Zdroj: § 4 zákon o dani z přidané hodnoty – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

V praxi

V dalších zákonech

Judikatura

56
NS
Nejvyšší soud
25. 11. 2020
NS
Nejvyšší soud
31. 3. 2020
NS
Nejvyšší soud
11. 4. 2018
ÚS
Ústavní soud
21. 2. 2024
ÚS
Ústavní soud
19. 12. 2022
ÚS
Ústavní soud
22. 2. 2019
NSS
Krajský soud v Brně
27. 11. 2025
NSS
Nejvyšší správní soud
15. 8. 2025
NSS
Krajský soud v Praze
30. 7. 2025

Jak soudy aplikují § 4

Daňovou povinností u daně z přidané hodnoty je podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2011 (dále jen „zákon č. 235/2004 Sb.“), buď vlastní daňová povinnost anebo nadměrný odpočet.

6 Tdo 1193/2020 · Nejvyšší soud · 25. 11. 2020

… že souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 3.390.088,44 Kč zajištěnému věřiteli neudělil. [9] Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 229 odst. 3 písm. c/ a § 298 insolvenčního zákona, z ustanovení § 159a a § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a z ustanovení § 4 odst. 2 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům: [10] Zajištěný věřitel byl seznámen s tím, že nemovitosti byly zpeněženy za částku 27.145.279 Kč, a že …

29 NSCR 43/2018 · Nejvyšší soud · 31. 3. 2020

Daňovou povinností u daně z přidané hodnoty je podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 235/2004 Sb.“), buď vlastní daňová povinnost anebo nadměrný odpočet.

8 Tdo 1502/2017 · Nejvyšší soud · 11. 4. 2018

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Co říká § 4 – Zákon o dani z přidané hodnoty

§ 4 Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) úplatou peněžité nebo nepeněžité protiplnění poskytnuté v přímé souvislosti s plněním včetně dotace přímo vázané k ceně plnění,

b) jednotkovou cenou cena za jednotku množství zboží nebo cena za službu,

c) daní na výstupu daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění,

d) nadměrným odpočtem daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně,

e) uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková,

f) osobou registrovanou k dani osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy,

g) zahraniční osobou osoba povinná k dani, která nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu,

h) u fyzické osoby

1. bydlištěm adresa vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, anebo adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, pokud neexistuje důkaz, že tato adresa neodpovídá skutečnosti,

2. místem, kde se obvykle zdržuje, místo, kde fyzická osoba obvykle žije z důvodu osobních nebo profesních vazeb; má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami,

3. místem pobytu bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje,

i) sídlem adresa místa, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby a kde se schází její vedení, a adresa sídla, které je zapsáno ve veřejném rejstříku, s tím, že pokud nelze určit pouze jednu adresu, je sídlem adresa místa, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby; nelze-li v případě fyzické osoby takto sídlo určit, je jejím sídlem adresa místa jejího pobytu,

j) provozovnou organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje,

k) zbožím, které je předmětem spotřební daně, zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní, předmětem daně z pevných paliv nebo předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské …

Celé znění s výkladem a judikaturou

Související otázky

8

Na co si dát pozor

  • Správné určení "bydliště" nebo "místa, kde se obvykle zdržuje" u fyzických osob je důležité pro daňové účely, přičemž osobní vazby mají přednost před profesními, pokud jsou v různých zemích.
  • Pojem "zboží, které je předmětem spotřební daně" má specifické vymezení, které vylučuje některé plyny dodávané prostřednictvím soustav.

Navazující ustanovení

4

Totéž téma v jiných předpisech

Vyhláška o stanovení podmínek postupu př
Vyhláška o monitorování radiační situace
Vyhláška, kterou se stanoví maximálně př
Vyhláška o rozsahu, formě a způsobu před

Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu