4 Ads 82/2011 — Nejvyšší správní soud

57 A 168/2011- 38 - text 10 pokračování 57 A 168/2011 57 A 168/2011-38 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: M. B., zastoupená obecným zmocněncem Ing. J. B., proti žalovanému nyní: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, dříve Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odbor sociálních věcí ze dne 24. 10. 2011, č.j. KUJI 90196/2011, sp. zn. OSV 258/2011 se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru sociálních věcí ze dne 24. 10. 2011, č.j. KUJI 90196/2011, sp. zn. OSV 258/2011 bylo napadené rozhodnutí Městského úřadu Humpolec, odbor sociálních věcí a zdravotnictví ze dne 11. 3. 2011, č.j. 2365/2011/HUM změněno tak, že žalobkyni byl přiznán příspěvek na péči ve výši 2.000,- Kč měsíčně od září 2009 a ode dne 1. 3. 2011 byl zvýšen příspěvek na péči z 800,- Kč na 4.000,- Kč měsíčně. Rozhodnutím Městského úřadu Humpolec ze dne 11. 3. 2011 č.j. 2365/2011/HUM byl přiznán žalobkyni příspěvek na péči ve výši 2.000,- Kč měsíčně od září 2009. Rozhodnutí žalované napadl zástupce žalobkyně žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 20. 12. 2011, ve které poukazuje na to, že do spisu bylo založeno několik listinných důkazů, které taxativně v žalobě uvedl, lékařských vyšetření, která jasně dokládají, že žalobkyně je velmi nemocná, přestává zvládat péči o sebe, potřebuje dopomoc, je neschopna samostatného přebývání, je nutný trvalý dozor, nebezpečí poškození sebe či okolí, neschopna péče o vlastní osobu, trpí těžkou demencí a těžkou depresí. Proti rozhodnutí Městského úřadu Humpolec (dále jen „správního orgánu prvního stupně“) ze dne 11. 3. 2011 se žalobkyně odvolala s tím, že žalovaný se nevyrovnal s uvedenými námitkami, zejména s nálezy MUDr. M. V. a MUDr. E. H., nebyl zjištěn řádně skutečný stav věci, bylo špatně provedeno dokazování, rovněž tak i vyhodnocení provedených důkazů. Údaje uvedené v přezkoumávaném rozhodnutí jsou chaotické, nejasné a neúplné. Poukázala dále na to, že jednotlivé orgány značně odlišně hodnotily stupně závislosti žalobkyně, což nasvědčuje neodbornosti, nejednotnosti a bezkoncepčnosti. Z přezkoumávaného rozhodnutí není zřejmo, proč a na základě čeho orgán druhého stupně došel k rozhodnutí, že úkony, tj. stání, schopnost vydržet stát, péče o lůžko zvládá do data 27. 3. 2011, jestliže správní orgán prvního stupně rozhodl, že tyto úkony nezvládá. Další rozpor vyplývá ze zjištění PK MPSV ČR v Českých Budějovicích, dle kterého nezvládá úkon koupání, nebo sprchování, následně šetřením správního orgánu prvního stupně ze dne 30. 11. 2011 a šetřením žalovaného ze dne 15. 4. 2011 vyplývá, že tento úkon zvládá, avšak na základě posudku PK MPSV ČR tento úkon nezvládá až ode dne 28. 3. 2011. Dále namítla, že žalovaný špatně ohodnotil úkon „uspořádání času, plánování života a úkon zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, tyto úkony neuznal od podání žádosti, tj. od září 2009, nýbrž až od března 2011. Žalobkyně trpí psychickými i fyzickými bolestmi, chvílemi je velmi agresivní a má zájem odejít z tohoto světa. Dále napadla časový údaj přiznání příspěvku na péči ve stupni II., který byl stanoven rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 10. 2011 na 1. 3. 2011, respektive od 28. 3. 2011 jak vyplývá z rozhodnutí žalovaného. Není zřejmé, jak žalovaný došel k rozhodnutí na základě čeho a proč až ode dne 28. 3. 2011 žalobkyně nezvládá „koupání nebo sprchování, výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, orientaci v přirozeném prostředí, provedení si jednoduchého ošetření, zapojení se do sociálních aktivit odpovídajícího věku, přepírání drobného prádla, péče o lůžko, manipulaci s kohoutky a vypínači, když žalobkyni fakticky neviděli, nevyšetřovali a nemohli tak hodnotit schopnosti žalobkyně. Souhlas s hodnocením bez její přítomnosti nedostali. Není zřejmé, proč nezvládání výše uvedených úkonů nebo alespoň část z nich není přiznáno žalovaným již od září 2009, když lékařské nálezy MUDr. M. V. z 28. 4. 2008 a MUDr. E. H. z 9. 11. 2009 jsou z hlediska péče mnohem naléhavější než nález MUDr. A. B. z 28. 3. 2011. Z posudku PK MPSV ČR ze dne 6. 9. 2011 ani z rozhodnutí žalovaného není vůbec zřejmé, na základě čeho žalovaný rozhodl o přiznání příspěvku na péči z prvního stupně na stupeň druhý ke dni 28. 3. 2011, zda takto bylo činěno na základě odvolání žalobkyně nebo lékařské zprávy MUDr. A. B. z 28. 3. 2011. Dále žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalovaného, že by dala souhlas ústní či písemný s projednáním jejího zdravotního stavu v její nepřítomnosti před PK MPSV ČR v Českých Budějovicích, které proběhlo dne 6. 9. 2011, opis omluvenky z uvedeného data doložila, z níž vyplývá „na základě pozvánky ze dne 19. 8. 2011 se měla dostavit dne 6. 9. 2011 před posudkovou komisi. Vzhledem k velmi špatnému zdravotnímu stavu (únik moči, traumatický strach, ztráta orientace, nerozumí významu slov, podávané věci – čaj pouští na zem) se nemůže tohoto jednání zúčastnit. Uvedené důvody neúčasti byly telefonicky sděleny dne 6. 9. 2011 cca v 08:30 hod. p. I. J. i MUDr. J. P.“ Posudková komise tudíž nemůže provést hodnocení stupně závislosti, aniž by vycházela z fyzických schopností žalobkyně. Posudková komise však fyzické schopnosti posuzované nezkoumala, neboť u posudkové komise jmenovaná nebyla. Hodnocení je proto neobjektivní. Žalobkyně navrhla, aby byl ustanoven nezávislý znalec z oboru psychologie – psychiatrie a neurologie, který na základě založených lékařských nálezů, z výsledků sociálního šetření a z výsledku vlastního šetření rozhodne o výši příspěvku na péči a termínu jeho přiznání. Žalobkyně navrhla ke svědecké výpovědi Ing. J. B., jejího syna, s nímž žije ve společné domácnosti, který o ni pečuje, v případě nějakých nejasností by byl schopen věc vysvětlit, např. stále se zhoršující její paměť, jednání a chování. Péče o žalobkyni je značně náročná a přiznaný příspěvek na péči v uvedené výši je naprosto nedostačující. Hodnocení žalovaného je značně zkreslené. Z výše uvedených důvodů navrhla proto, aby přezkoumávané rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 25. 1. 2012 uvedl, že na základě sociálního šetření ze dne 27. 10. 2009 bylo zjištěno, že žalobkyně nezvládá nebo zvládá s pomocí jeden úkon péče o vlastní osobu – „koupání nebo sprchování“ a jeden úkon soběstačnosti „komunikace slovní, písemná, neverbální.“ Dne 6. 1. 2010 byl vyhotoven posudek o zdravotním stavu se závěrem, že není osobou, která je podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při dvou úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v předmětné věci podala odvolání, v rámci odvolacího řízení byl proveden důkaz PK MPSV ČR České Budějovice, komise dospěla k závěru, že jmenovaná k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla osobou, která se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby dle § 8 citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebovala každodenní pomoc nebo dohled při více než dvanácti úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Bylo konstatováno, že nezvládá úkony péče o vlastní osobu sice „koupání nebo sprchování“ a „dodržování léčebného režimu“. Dále nezvládá úkony soběstačnosti „komunikace slovní, písemná, neverbální.“ Na základě tohoto posudku vydal žalovaný rozhodnutí ze dne 4. 6. 2010, jímž odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 20. 1. 2010, který nebyl jí přiznán příspěvek na péči zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala žalobu, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2010, č.j. 57 A 59/2010-35 bylo rozhodnutí odvolacího orgánu zrušeno pro vady řízení a věc vrácena k dalšímu řízení. Správní orgán prvního stupně provedl v listopadu roku 2010 sociální šetření, podle kterého bylo zjištěno, že nezvládá úkony péče o vlastí osobu a soběstačnosti „stání, schopnost vydržet stát, běžný úklid domácnosti, péče o prádlo, přepírání drobného prádla, péče o lůžko, udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpadky.“ Následně byl posouzen zdravotní stav posudkovým lékařem OSSZ Pelhřimov s výsledkem, že nezvládá nebo zvládá s pomocí nebo s dohledem 15 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Jednalo se o tyto úkony: „výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, dodržování léčebného režimu, komunikace slovní, písemná, neverbální, orientace vůči jiným fyzickým o