— Nejvyšší správní soud

29 Af 72/2011- 49 - text - 7 - pokračování 29 Af 72/2011 29 Af 72/2011-49 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci žalobce K. N., zast. JUDr. Františkem Novosadem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Smetanova 1101, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 27.5.2011, č.j. 6571/11-1400-701836, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky, došlo k 1.1.2013 k reorganizaci daňové správy. Zanikl dosavadní žalovaný – Finanční ředitelství v Brně a místo něj byl zřízeno Odvolací finanční ředitelství s působností na celém území České republiky, které bude ve věci dále vystupovat místo původního žalovaného. Výraz „žalovaný“ označuje v tomto rozsudku jak původní, tak nástupnický orgán finanční správy, záleží na kontextu dané věty. I. Vymezení věci [1] Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí - platební výměr č.j. 11637/11/300960703278 - vydaný dne 14.3.2011 Finančním úřadem v Mikulově, , kterým byla žalobci vyměřena daň z převodu nemovitostí ve výši 25 833 Kč. [2] Dne 2.7.2010 došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem jako prodávajícím a Templářskými sklepy Čejkovice, vinařským družstvem, jako kupujícím o prodeji pozemku p.č. 3661/6 - vinici o výměře 7 770 m2 v obci a katastrálním území Mikulov na Moravě s kupní cenou 110 000 Kč. Na předmětný pozemek byl vypracován znalecký posudek č. 1715-63/2010 znalcem Ing. O. D., který zjistil cenu ve výši 121 830 Kč. Žalobce podal dne 21.10.2010 přiznání k dani z převodu nemovitosti. Daň ve výši 3 657 Kč byla vypočtena z ceny zjištěné uvedeným znaleckým posudkem. Následně byla žalobci Finančním úřadem v Mikulově výše uvedeným platebním výměrem uložena povinnost zaplatit daň ve výši 25 833 Kč, neboť FÚ Mikulov zjistil cenu předmětného pozemku ve výši 861 100 Kč. Vyšší cena byla stanovena proto, že znalecký posudek, ze kterého vycházel žalobce, neobsahoval ocenění trvalých porostů. [3] Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání, neboť má zato, že vyměřená daň ve výši 25 833 Kč byla nesprávně vypočtena, neboť do znaleckého posudku bylo zahrnuto i ocenění konstrukce vinice. Konstrukce nemůže být zahrnuta do znaleckého posudku, neboť se nejedná o trvalé porosty. Nebyla předmětem kupní smlouvy, jejím majitelem je společnost JZD Slušovice s.r.o., která měla konstrukci zahrnutou i ve svém účetnictví, a prodala ji Templářským sklepům Čejkovice, vinařskému družstvu, samostatnou kupní smlouvou. Rovněž sazenice vinné révy byly ve vlastnictví JZD Slušovice, byly součástí jejich účetnictví, předmětem jejich daně, a rovněž tyto byly prodány Templářským sklepům Čejkovice kupní smlouvou ze dne 2.7.2010. II. Obsah napadeného rozhodnutí [4] V rozhodnutí o odvolání žalovaný nejprve shrnul skutkový stav. Konstatoval, že jelikož ve znaleckém posudku přiloženém k daňovému přiznání nebyly oceněny trvalé porosty nacházející se na předmětném pozemku, byl poplatník správcem daně vyzván výzvou ze dne 10.11.2010 k předložení znaleckého posudku, v němž bude oceněn pozemek včetně trvalých porostů a rovněž k předložení úředně ověřené kopie kupní smlouvy. Ocenění porostu předloženo nebylo. Výzva byla žalobci doručena dne 30.11.2011 do datové schránky. Správce daně seznámil žalobce s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností. Protože ten nepodal návrh na pokračování v dokazování ani na provedení dalších důkazů, pokračoval správce daně v daňovém řízení podle dokladů, které si opatřil bez součinnosti s poplatníkem. Jednalo se o registr vinic, výpis z katastru nemovitostí. Vypracoval posudek o ceně č. 6/10/574, podle kterého výsledná cena pozemku činila 861 010 Kč. Pozemek byl oceněn se všemi součástmi a příslušenstvím. Následně došlo platebním výměrem č.j. 11637/11/300960703278 ze dne dne 14.3.2011 k vyměření daně z převodu předmětné nemovitosti ve výši 25 833 Kč. [5] Proti tomuto platebnímu výměru podal žalobce včas odvolání. Tvrdil, že neobdržel výzvu k odstranění pochybností o znaleckém posudku. Hodnota zjištěná nově znaleckým posudkem je neadekvátní, původní znalecký posudek byl vypracován správně, kupní smlouvou byl koupen pouze pozemek bez konstrukce vinohradu a sazenic vinné révy, neboť tyto byly ve vlastnictví JZD Slušovice s.r.o. [6] Žalovaný uvedl, že výzva k odstranění pochybností byla doručena žalobci do datové schránky 30.11.2010, o čemž je ve správním spise doklad. Pokud se týká ceny nemovitosti zjištěné novým znaleckým posudkem, při ocenění převáděného pozemku byla do výsledné ceny zahrnuta i vinice a konstrukce vinohradu, neboť při ocenění majetku je nutno postupovat podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování majetku“) a jeho vyhlášek. Vinice, byť vysázená jinou osobou než vlastníkem pozemku, je součásti pozemku a jako jeho součást je převedena i oceněna. Vlastníkem je vlastník pozemku a nikoliv osoba, která vinici vysadila. Na toto nemá žádný vliv, že podle zákona o oceňování majetku jsou trvalé porosty oceňovány vždy samostatnou položkou a takto se rovněž promítnou v sestavení znaleckého posudku. Žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.1.1990, 3 Cz 3/90, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/1992, ze kterého vyplývá, že trvalé porosty vysázené na pozemcích nemají povahu samostatných věcí a jsou ve smyslu ust. § 120 občanského zákoníku součástí pozemku jako věci hlavní. Proto nabude vlastnictví k nim okamžikem pevného spojení se zemí vždy vlastník věci hlavní, a to bez ohledu nato, kdo porosty na pozemku vysázel … [7] K námitce žalobce, že v ČR neplatí pravidlo Superficies solo cedit, a že tedy od stavby a trvalých porostů může pozemek být oddělen, žalovaný konstatoval, že souhlasí s žalobcem, že podle § 120 odst. 2 o.z. stavba není součástí pozemku. Zároveň však upozornil na usnesení Nejvyššího soudu 22 Cdo 220/2008 ze dne 2.6.2009, mimo jiné citoval „… bude vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů …“. Konstatoval, že z uvedeného vyplývá, že konstrukce vinohradu, na niž poukazuje žalobce, nemůže být samostatným předmětem práv a povinností. III. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [8] Žalobce vyslovil názor, že platební výměr, jakož i rozhodnutí žalovaného, byly vydány na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Nikdo ze správních orgánů se nezabýval otázkou vlastnictví konstrukcí a sazenic, ani skutečností, že na základě kupní smlouvy je převod vlastnictví konstrukcí a sazenic předmětem daně společnosti JZD Slušovice. Nelze zdanit něco, co není v majetku daňového subjektu. Vyměřená daň je nesprávně vypočítána, a to proto, že její výpočet vyplývá z posudku, ve kterém bylo zahrnuto i ocenění konstrukce vinice, což není možno, neboť se nejedná o trvalé porosty. Konstrukce nebyla předmětem kupní smlouvy ani jí být nemohla, protože majitelem konstrukcí byla společnost JZD Slušovice s.r.o. Rovněž sazenice vinné révy byly ve vlastnictví JZD Slušovice s.r.o. Konstrukce vinice i sazenice vinné révy byly prodány samostatnou kupní smlouvou uzavřenou mezi JZD Slušovice s.r.o. jako vlastníkem a Templářskými sklepy Čejkovice, vinařským družstvem, která byla uzavřena dne 2.7.2010. [9] Dále žalobce argumentoval tím, že ve vyjádření k žádosti o změnu pěstitele v registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Oblekovice je jasně uvedeno, že žalobce, který je společným žadatelem o převod p.č. 3661/6 o výměře 7 700 m2 v registru vinic, není, a ani nebyl veden v registru vinic jako pěstitel na předmětném parcelním čísle. Dále žalobce uvedl, že tvrzení finančního úřadu, že konstrukce a sazenice musí být nedílnou součástí pozemku, je v rozporu se zákonem, neboť v ČR neplatí pravidlo Superficies solo cedit, tzn. že pozemek může být oddělen od stavby a trvalých porostů na daném pozemku. Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného i správce daně zrušil. IV. Vyjádření žalovaného k žalobě [10] Žalovaný především uvedl, že podle § 119 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), se věci dělí na movité a nemovité, podle odst. 2 uveden