1 As 35/2005 — Nejvyšší správní soud

30 A 92/2012- 72 - text pokračování 9 30 A 92/2012 30A 92/2012 - 72 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: Mgr. R. V, (odvolaný) soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 4, se sídlem Hostivařská 1109, Praha 2, právně zast. Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti žalovanému: Exekutorská komora České republiky, se sídlem Na Pankráci 1062/58, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutím Exekutorské komory České republiky ze dne 14. 9. 2012, bez čísel jednacích, za účasti osob zúčastněných na řízení: Mgr. J. V., soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 3, Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 a JUDr. J. T., soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 4, Hornokrčská 650/29, Praha 4, t a k t o : I. Rozhodnutí Exekutorské komory České republiky ze dne 14. 9. 2012, bez čísla jednacího, kterým byl z funkce zástupce odvolaného soudního exekutora Mgr. R. V. uvolněn Mgr. J. V., s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Exekutorské komory České republiky ze dne 14. 9. 2012, bez čísla jednacího, kterým byla jako zástupkyně odvolaného soudního exekutora Mgr. R. V. ustanovena JUDr. J. T., s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 988 Kč k rukám právního zástupce Mgr. Jana Boučka, advokáta se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4. IV. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 29. 10. 2012 se žalobce domáhal zrušení dvou rozhodnutí žalovaného, a to rozhodnutí ze dne 14. 9. 2012, bez čísla jednacího, kterým bylo ve smyslu ust. § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „exekuční řád“) rozhodnuto, že se z funkce zástupce žalobce uvolňuje Mgr. J. V., soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 3 a dále rozhodnutí ze dne 14. 9. 2012, rovněž bez čísla jednacího, kterým bylo rozhodnuto ve smyslu § 16 odst. 1 a 2 exekučního řádu tak, že se zástupcem žalobce stává JUDr. J. T., soudní exekutorka, Exekutorský úřad Praha 4. Tyto rozhodnutí byly žalobci doručeny 2. 10. 2012. II. Obsah žaloby Žalobce v žalobě namítal, že doručená rozhodnutí nejsou řádnými správními rozhodnutími. Byly vydány předsedou komory, tedy orgánem, který k jejich vydání nemá pravomoc, a proto jsou rozhodnutími nulitními. Rozhodnutí také neobsahují žádné formální odůvodnění a jsou v něm citována zjevně nesprávná ustanovení právního předpisu, kterými se žalovaný řídil, protože ust. § 16 odst. 1 a 2 exekučního řádu se na rozhodování o uvolnění exekutora z funkce zástupce vůbec nepoužijí. I z tohoto důvodu jsou nepřezkoumatelné. Žalobce dále uvedl, že mu není známo, že by Mgr. V. podal k žalovanému návrh na uvolnění z funkce zástupce exekutora, ačkoli § 18 odst. 1 písm. c) exekučního řádu takový postup předvídá. Žalobce následně nebyl osloven žalovaným ohledně údajné rezignace Mgr. V. a nebyl mu poskytnut čas, aby navrhl nějakého zástupce sám. Postup komory tak byl v rozporu se zákonem. Závěrem proto žalobce navrhl, aby soud výše uvedená rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného Žalovaný v úvodu svého vyjádření uvedl, že dosavadní zástupce žalobce požádal o uvolnění z funkce podáním ze dne 29. 2. 2012, které bylo žalovanému doručeno dne 2. 3. 2012. Zda toto bylo známo žalobci, je zcela irelevantní. Řízení o uvolnění z funkce nebylo iniciováno žalovaným. Dne 2. 3. 2012 pak byl žalobce obeslán žádostí žalovaného o navržení nového zástupce ve lhůtě jednoho měsíce s tím, že dosavadní zástupce požádal o uvolnění z funkce. Na tuto žádost odpověděl právní zástupce žalobce dne 3. 4. 2012 tak, že nesouhlasí s ustanovením nového zástupce a navrhuje, aby dosavadní zástupce Mgr. V. svou funkci i nadále vykonával. Stran námitek žalobce k nicotnosti napadených rozhodnutí žalovaný uvedl, že zástupce v souladu s § 111 odst. 6 písm. l) exekučního řádu ustanovilo prezidium komory svým usnesením ze dne 14. 9. 2012, č.j. 5/12/P06. Toto usnesení tvoří součást zápisu z jednání prezidia, proto byla vyhotovena samostatná rozhodnutí podepsaná prezidentem komory. Rozhodnutí je závazné již okamžikem, kdy bylo přijato většinou členů prezidia. Rozhodnutí podepsané prezidentem žalovaného již bylo pouze deklaratorním aktem, který reflektoval usnesení prezidia. Žalovaný dále uvedl, že podle § 112 odst. 1 písm. a) exekučního řádu prezident zastupuje komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech. Protože žádný právní předpis nestanoví, kdo by měl podepisovat usnesení prezidia, jeví se jako logické, že by to měl být prezident. K žádné usurpaci pravomocí prezidentem nedošlo, protože napadené usnesení bylo řádně přijato prezidiem. IV. Replika žalobce Z vyjádření žalovaného podle žalobce vyplývá, že ten neponechal žalobci zákonnou lhůtu pro podání návrhu na ustanovení nového zástupce, neboť obě rozhodnutí byla vydána ve stejný den. Tato rozhodnutí neobsahují základní znaky správních rozhodnutí. Žalobce v replice připustil, že je možné, aby byly podepsány prezidentem, nicméně v takovém případě z nich musí být patrné, že jsou rozhodnutími prezidia. Od adresáta takového rozhodnutí nelze očekávat, aby měl za to, že bylo vydáno orgánem jiným. Jedná se o velmi závažný nedostatek, která znamená neurčitost rozhodnutí v případě, že oprávněný orgán obsahově shodné rozhodnutí vydal, nebo nicotné, jestliže bylo vydáno právě jen nesprávným orgánem. Rozhodnutí prezidia nemůže být podle žalobce závazné dříve, než je zveřejněno. Žalobce odmítl tvrzení žalovaného, že rozhodnutí prezidia je ve vztahu ke třetím osobám závazné svým vyhlášením na zasedání, kterého se tyto osoby ani neúčastní. Z žádného právního předpisu nevyplývá speciální úprava závaznosti rozhodnutí prezidia a k jeho účinnosti je tak nutné, aby bylo v daném případě doručeno účastníkům řízení. Žalobce zároveň uvedl, že JUDr. T. započala s faktickými úkony ještě před doručením těchto rozhodnutí žalobci. V. Vyjádření žalovaného k replice Žalovaný ve vyjádření k replice žalobce uvedl, že právní úprava účinná do 31. 12. 2012 explicitně neřešila situaci, kdy je zastoupenému soudnímu exekutorovi jmenován zástupce nový, nicméně rozhodovací praxe žalovaného se ustálila tak, že v případě jmenování nového zástupce současně zaniká ustanovení toho předchozího. Od 1. 1. 2013 již bylo toto pravidlo výslovně zaneseno v § 18 odst. 3 exekučního řádu. Praxe žalovaného plně odpovídala představám zákonodárce. V obou případech zanikla ustanovení předchozího zástupce (ať již aktem žalovaného či ze zákona). Lze proto odmítnout tvrzení žalobce, že mu nebyla poskytnuta lhůta k podání návrhu na ustanovení nového zástupce. Zároveň žalovaný zopakoval, že žalobci byla poskytnuta dostatečná lhůta (od 2. 9. 2012 do 14. 9. 2012). Usnesení prezidia podle § 10 či § 11 organizačního řádu, stavovského předpisu žalovaného, je rozhodnutím, proti kterému není přípustné odvolání a je postaveno naroveň usnesením v rámci správního řízení, které se pouze zaznamenávají do spisu a jejich právní moc nastává již tímto poznamenáním ve smyslu § 76 (patrně odst. 3) správního řádu per analogiam, nebo které lze vydat bez předchozího řízení a jejichž účinky nastávají jejich vydáním. Žalovaný odmítnul tvrzení žalobce, že rozhodnutí prezidia nemůže být závazné pro jeho adresáty dříve, než je zveřejněno. Upozornil na existenci silného veřejného zájmu, aby zastupování exekutora probíhalo plynule a bez zbytečných průtahů. Po účastnících exekučního řízení nelze požadovat, aby byli nuceni vyčkat na doručení písemného vyhotovení zastupovanému soudnímu exekutorovi Žalovaný rovněž odmítnul tvrzení, že by písemné vyhotovení vyrozumění o přijatém usnesení bylo nicotné či jinak formálně vadné, neboť obsahovalo výrok a poučení. Absentující poučení o tom, zda je možné podat žalobu ve správním soudnictví nelze považovat za nedostatek rozhodnutí, jak plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 35/2005. Odůvodnění absentuje, jelikož předchozímu zástupci bylo v plném rozsahu vyhověno. Exekuční řád neumožňuje uvážení žalovaného, zda jmenuje exekutorovi nového zástupce v případě, že je naplněna hypotéza normy uvedené v § 18 exekučního řádu. Závěrem ještě žalovaný doplnil, že ve vztahu k předmětu řízení je zcela irelevantní otázka, zda a kdy JUDr. T. počala s faktickými kroky směřujícími k výkonu funkce zástupce. V této věci jsou navíc proti žalobci vedeny úkony trestního řízení z důvodu nepředání spisového materiálu novému zástupci a podezření, že žalobce po dobu zastupování předchozího zástupce fakticky vykonával exekuční činnost i přes soudem vyslovený zákaz. VI. Triplika žalobce Žalobce uvedl, že j