5 As 13/2011 — Nejvyšší správní soud

29 A 61/2013- 95 - text 16 pokračování 29 A 61/2013 29 A 61/2013-95 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně M. M., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem v Brně, Žerotínovo nám. 3/5, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Společenství vlastníků jednotek domu Rousínov, IČ: 26309882, se sídlem v Rousínově, V Sídlišti 356/27, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2013, č. j. JMK 96083/2013, sp. zn. S-JMK 96083/2013 OÚPSŘ, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 7.10.2013, č. j. JMK 96083/2013, sp. zn. S-JMK 96083/2013 OÚPSŘ, s e z r u š u j e a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci [1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný jako odvolací orgán z části změnil prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Rousínov, stavební úřad, ze dne 10.6.2013, č.j. 2400/2012-3132/VLJ, sp. zn. 2400/2012-554/VLJ (rozhodnutí IV/22/2012), kterým bylo vydáno stavební povolení podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), kterým povolil stavbu: „Stavební úpravy bytového domu V Sídlišti 25, 27, 29 Rousínov“, na pozemku p.č. 360/3, 360/4, 360/5 a 362/8 v k.ú. Rousínov u Vyškova, spočívající v kompletním zateplení konstrukcí v 1. PP a v 1. NP, obvodového pláště a střešního pláště a ve výměně výplní otvorů. Stavba obsahovala pět opatření pro snížení nákladů na potřeby tepla a zvýšení životnosti stávajících konstrukcí, s výměnou stávajících balkónů za betonové lodžie a doplnění lodžií v přízemí domu. Odvolací orgán změnil vydané stavební povolení v podmínce č. 7 tak, že ji vypustil bez náhrady (šlo o podmínku, že investor je povinen vést přehledné záznamy o stavbě – stavební deník). Ve zbytku žalovaný potvrdil prvostupňové rozhodnutí a odvolání žalobkyně zamítl. [2] Stavební povolení bylo vydáno na žádost Společenství vlastníků jednotek domu Rousínov, IČ 26309882, V Sídlišti 356/27, Rousínov u Vyškova (dále též „stavebník“ nebo „společenství vlastníků“), o změnu dokončené stavby stavebními úpravami ze dne 31.5.2012. Stavební úřad dne 5.6.2012 oznámil zahájení stavebního řízení. Usnesením ze dne 28.6.2012, č.j. 2400/2012-3644/VLJ, stavební úřad rozhodl, že žalobkyně je účastníkem stavebního řízení, neboť vlastní byt v uvedeném domě. Žalobkyně uplatňovala námitky proti projektové dokumentaci (6.8.2012). Stavební úřad dne 31.8.2012, č.j. 2400/2012-3132/VLJ, stavbu povolil, avšak následně žalovaný dne 18.12.2012 stavební povolení zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Dne 11.3.2013 stavební úřad vyzval žadatele k doplnění podkladů, po jejich doplnění vyzval účastníky řízení a dotčené správní orgány k vyjádření se k těmto podkladům. Žalobkyně opět uplatnila námitky proti stavbě, především, že nejde o stavební úpravu. Stavební úřad vydal dne 10.6.2013 nové stavební povolení a námitky žalobkyně zamítl. Její odvolání žalovaný zamítl dne 7.10.2013, současně však stavební povolení změnil - vypustil podmínku č. 7 a ve zbytku jej potvrdil. Ztotožnil se se závěry stavebního úřadu. [3] Žalovaný v napadeném rozhodnutí především uvedl, že stavebník předkládá podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona k žádosti o stavební povolení projektovou dokumentaci. Její rozsah a obsah stanoví příloha č. 1 vyhl.č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Jelikož projektová dokumentace z prosince 2010 a její Dodatek z února 2011 nebyly ve vzájemném souladu (obsahovaly rozdílné řešení balkónových konstrukcí a požárně bezpečnostního řešení), musela být dokumentace upravena a doplněna tak, aby byly odstraněny zjištěné nedostatky. Po této nezbytné úpravě projektové dokumentace (mimo jiné zpracované autorizovanou osobou, žalovaný již neshledal její nesoulad s právními předpisy a výše uvedenou vyhláškou. Podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona stavebník připojí k žádosti o stavební povolení doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou k provedení stavby; je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, připojí též smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek. V případě rozhodnutí mimo zasedání, musí být podepsáno potřebným počtem vlastníků jednotek. Konkrétní způsob vyplývá ze stanov společenství. V případech rekonstrukce společných částí domu, jímž se nemění vnitřní uspořádání ani velikost spoluvlastnických podílů, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek (§ 11 odst. 5 zák.č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o vlastnictví bytů“). [4] Žalovaný vyložil důvody rozhodnutí tak, že lodžie ani balkón nejsou místnostmi, a proto nejsou považovány za součást bytové jednotky. I když jsou užívány výhradně vlastníky jednotky, jedná se o společnou část domu (pokud není ve stanovách určeno jinak). Rozporováno bylo mj. zvětšení balkónu, přitom tato úprava nemění vnitřní uspořádání domu ani velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pro její realizaci tak postačí souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Stavební úřad proto nebyl oprávněn požadovat doložení souhlasu všech vlastníků jednotek. Nesouhlas žalobkyně (jednoho z vlastníků) nemohl být důvodem zamítnutí žádosti o vydání stavebního povolení. [5] Prvostupňový stavební úřad použil pro kvalifikaci předmětné stavby jako stavební úpravy (ve smyslu § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona) argumentaci, že dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů jsou společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, balkóny (…). Stavební úřad dále uvedl, že lodžie, popř. balkóny či terasy jsou nedílnou součástí společných částí domu. Nejedná se o místnosti, ale o konstrukční prvky vnějšího pláště budovy, které již ze svého technického řešení a funkce musí být společnými částmi domu, sloužícími ke společnému užívání všem uživatelům bytů v domě tak, jako společný vnější plášť budovy. Pro to svědčí i funkce estetické a architektonické. Je nepodstatné, že na část „vnějšího povrchu“ lodžií či teras nebo balkónů mají přístup jen vlastníci některých bytů v domě. Smlouvu o právu provést stavbu požaduje stavební úřad jen v případech, kdy je stavba prováděna na cizím pozemku, což nebyl tento případ. V dané věci stavebník předložil souhlas více jak tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Stavebnímu úřadu nepříslušelo právo zkoumat, jakým způsobem bylo prováděno hlasování o stavbě. Stavební úřad veškeré námitky žalobkyně zamítl jako nedůvodné, přitom k nim poskytl podrobné zdůvodnění. Závěrem uvedl, že požadované stavební úpravy nezasahují do stávajících nosných konstrukcí a nemění stávající využití objektu. Výměnou balkónů za lodžie, a také doplněním balkónů v 1. NP, nedojde k rozšíření domu, protože tyto změny se nedotknou půdorysu stavby, nové lodžie, stejně jako stávající balkóny, nejsou propojeny se zemí. V dané věci jde o změnu dokončené stavby, spočívající ve stavební úpravě. V této souvislosti změnil stavebník též název stavby v projektové dokumentaci tak, aby odpovídal pojmům stavebního zákona. [6] Výše uvedené rovněž potvrdil žalovaný v napadeném rozhodnutí s tím, že zdůraznil, že pouhé zvětšení rozměrů lodžií či balkónů nepovažuje za přístavbu. Podle žalovaného stavební úřad řádně zdůvodnil všechny zamítnuté námitky žalobkyně a s jejich zdůvodněním se ztotožnil. Dospěl k závěru, že navrhovaná stavba je v souladu s požadavky stavebního zákona. Pokud nebylo rozhodnuto o hromosvodu, je to irelevantní, neboť hromosvod nepodléhá povolovacímu režimu ani ohlášení stavby. Za oprávněnou shledal námitku, že povinnost vést stavební deník, byla nesprávně uložena investorovi a nikoliv zhotoviteli. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [7] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně včas žalobu. Namítala především nesprávné vyhodnocení jejích námitek, neúplně či nesprávně zjištěný skutkový stav a nesprávné právní posouzení v napadeném rozhodnutí. Podle žalobkyně povolená stavba obsahuje kromě pěti prvků zateplení (zateplení konstrukcí v 1. PP a v 1. NP, zateplení obvodového pláště a střešního pláště, výměna otvorových výplní), také výměnu balkónů za větší předsunuté betonové lodžie a doplnění lodžií v místech, kde dosud balkóny nebyly. V dané věci byla povolena změna dokončené stavby – přístavba dle § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady. [8] Stavebník předložil jen doklad o souhlasu tříčtvrtinové většiny vlastníků jednotek ve smyslu zákona o vlastnictví bytů k provedení stavebních úprav. Podle žalovaného nebylo třeba souhlasu všech vlastníků jednotek s uvedenou výměn