2 Afs 24/2007 — Nejvyšší správní soud

29 Af 32/2014- 37 - text 13 pokračování 29 Af 32/2014 29 Af 32/2014-37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce 3 P spol. s r.o., se sídlem Brno, Ostopovická 285/17, IČ: 49448421, zastoupeného Ing. Janem Vébrem, daňovým poradcem se sídlem Brno, Křenová 65c, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2014, č. j. 5787/14/5000-14301-706470, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci a shrnutí průběhu správního řízení [1] Dne 25. 1. 2012 podal žalobce daňové přiznání k dani z přidané hodnoty (dále též „DPH“) za zdaňovací období prosinec 2011, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši 1 399 187 Kč. Výzvou ze dne 22. 2. 2012 zahájil Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále též „správce daně“) postup k odstranění pochybností o údajích uvedených v daňovém přiznání, a to na ř. 40 u přijatých zdanitelných plnění od plátců se základní sazbou daně. Po místním šetření provedeném správcem daně bylo zjištěno, že v přijatých zdanitelných plněních jsou zahrnuty faktury za zprostředkování zakázek od dodavatelů NHtools, s.r.o., L. F. a ALFIA Europe s.r.o. Smlouvy k těmto zakázkám nebyly v průběhu místního šetření k dispozici a správci daně tak vznikly pochybnosti. [2] Co se týče společnosti NHtools, s.r.o., žalobce předložil formálně bezvadné daňové doklady (faktura č. 11102686 – zprostředkování zakázek pro Renault Evropa a faktura č. 11102687 – zprostředkování zakázek pro BAUMAX ČR s.r.o.) včetně dokladů o úhradě a Smlouvy o zprostředkování ze dne 12. 12. 2003. [3] Pro prověření doložených dokladů a smlouvy o zprostředkování provedl správce daně dožádání u Finančního úřadu pro Prahu 5, místně příslušného pro společnost NHtools, s.r.o. Dne 11. 6. 2012 správce daně provedl výslech svědka, jednatele společnosti NHtools, s.r.o., pana V. H. Ten ve své svědecké výpovědi potvrdil zprostředkování zakázek pro žalobce a předložil smlouvu o zprostředkování. Dále uvedl, že vše je obsaženo ve smlouvě a správce daně není oprávněn vyšetřovat, neboť podkladem pro odpočet daně je daňový doklad zaúčtovaný dle příslušných předpisů. [4] Ve sdělení podaném správci daně dne 31. 10. 2012 společnost Renault Česká republika, a.s. (dále též „Renault“), k daňovému dokladu č. 11102686 uvedla, že spolupráce se žalobcem byla navázána na základě pokynu mateřské společnosti Renault S.A.S. se sídlem ve Francii, kdy měla dle informací z centrály převzít závazky předchozího dodavatele společnosti Maurice Porte S.A. se sídlem ve Francii, která ukončila činnost. [5] Na základě postupu k odstranění pochybností (viz sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností ze dne 15. 11. 2012, č. j. 324855/12/291935702119) dospěl správce daně k závěru, že žalobce prokázal oprávněnost nároku na odpočet daně uplatněného z faktur přijatých od dodavatelů L. F. a ALFIA Europe s.r.o. Co se týče faktur od společností NHtools, s.r.o., měl za to, že nebylo doloženo, že na základě předmětné smlouvy o zprostředkování vznikla obchodní spolupráce mezi žalobcem a společností Renault, která by zakládala právo na provizi společnosti NHtools, s.r.o. To dle správce daně dokládá sdělení společnosti Renault a výpověď svědka V. H., který neuvedl žádné bližší vysvětlení spolupráce. Vzhledem k tomu, že v průběhu výše uvedeného postupu měl správce daně za to, že nedošlo k odstranění pochybností, byla dne 10. 12. 2012 (protokol č. j. 336478/12/291935702119) zahájena v rozsahu předmětných plnění daňová kontrola. [6] V průběhu daňové kontroly zajistil správce daně vyjádření společnosti BAUMAX ČR s.r.o. k předmětnému zprostředkovatelskému vztahu dle daňového dokladu č. 11102687. Společnost BAUMAX ČR s.r.o. ve vyjádření ze dne 17. 12. 2012 uvedla, že žalobce se stal jejich dodavatelem světelných reklam na základě výběrového řízení uskutečněného pro předchozí zakázky. Se společností NHtools, s.r.o., nemá a nikdy neměla žádné obchodní vztahy. [7] Správce daně dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně prokázání nároku na odpočet daně z předmětných plnění (faktura č. 11102686 a č. 11102687), jelikož nevyvrátil pochybnosti ohledně jejich faktického uskutečnění. [8] Žalobce vyjádřil zásadní nesouhlas s kontrolními zjištěními správce daně a dne 3. 4. 2013 (protokol č. j. 1301135136/3004-05405-702119) odmítl podepsat zprávu o daňové kontrole. Uvedl, že správce daně neakceptoval podněty uvedené v replice ze dne 11. 3. 2013, a proto jsou jeho závěry nelogické a zmatené. [9] Rozhodnutím (platebním výměrem) ze dne 6. 5. 2013, č. j. 1638691/13/3004-24801-708660, vyměřil správce daně žalobci daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2011 s tím, že nadměrný odpočet tvrzený žalobcem snížil na částku 980 127 Kč. [10] Proti rozhodnutí správce daně podal žalobce odvolání, ve kterém namítal, že ve správním spise vedeném správcem daně není dohledatelný žádný důkaz ve smyslu § 92 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“), kterým by správce daně vyvrátil tvrzení žalobce o zprostředkovatelských aktivitách pana V. H. – jednatele společnosti NHtools, s.r.o. Přitom obě strany závazkového smluvního vztahu souhlasně potvrzují uskutečnění zprostředkovatelských aktivit a dokládají navázání přímé obchodní spolupráce s francouzským výrobcem automobilů – společností Renault. Žalovaný porušil smluvní volnost stran, což bylo důvodem pro důvodné odmítnutí podpisu daňové zprávy a tím ukončení daňové kontroly. [11] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí správce daně tak, že s ohledem na podání žalobce ze dne 13. 2. 2012 snížil nadměrný odpočet na 975 226 Kč. [12] Po přezkoumání důkazních materiálů se žalovaný ztotožnil se závěry správce daně a konstatoval, že žalobce neprokázal, že se deklarovaná plnění skutečně uskutečnila, tedy že existuje předmět daně dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2011 (dále též „zákon o DPH“), jako základní předpoklad pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 72 odst. 1 zákona o DPH u přijatých zdanitelných plnění, která použije v rámci svých ekonomických činností pro účely uskutečnění plnění vyjmenovaných v odst. 1 tohoto ustanovení. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [13] V žalobě podané v zákonem stanovené lhůtě žalobce namítal, že platební výměr byl vydán v rozporu s právními předpisy a zakládá se na podstatných vadách řízení. Žalovaný měl dle názoru žalobce přisvědčit odvolacím důvodům a změnit rozhodnutí správce daně. [14] Žalobce namítal, že správce daně nevyjádřil důvodné pochybnosti o věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti účetnictví a jiných povinných záznamů. V tomto ohledu žalovaného tíži důkazní břemeno. Proto musí identifikovat konkrétní skutečnosti, na jejichž základě lze mít pochybnosti o věrohodnosti, úplnosti, průkaznosti nebo správnosti účetnictví či povinných záznamů. [15] Jednou ze stěžejních zásad soukromého práva je zásada autonomie vůle, tedy možnost osoby vlastní vůlí ovlivňovat a určovat své postavení v právních vztazích. Správní orgány nemají pravomoc tyto vztahy přezkoumávat. Není v pravomoci správce daně bez patřičných důkazů posuzovat, zda deklarovaná úhrada je či není úplatou za zdanitelná plnění. Správce daně nemůže rozhodovat o nároku na zprostředkovatelskou provizi prokázanou daňovými doklady, které jsou součástí účetnictví jednak žalobce v postavení zájemce o zprostředkování, tak i zprostředkovatele. [16] Celé řízení o vyměření daně z přidané hodnoty neprobíhalo podle základních zásad správy daní dle daňového řádu a to zejména § 7 a § 8. [17] Žalobce, aniž by se vyhýbal projednávání výsledků kontroly, důvodně odmítl podepsat předloženou zprávu o kontrole a důvody, proč odmítá zprávu o kontrole podepsat, uvedl v protokolu č. j. 1301135136/3004-05405-702119. Žalobce trval na tom, že ve výsledku kontrolního zjištění musí správce daně uvést všechny důkazní prostředky, které byly provedeny, a musí zároveň konkrétně uvést, které z nich osvědčil jako důkaz, jaké úvahy ho k tomu vedly a jaká skutková zjištění z nich učinil. Zároveň musí být seznatelné důvody, proč jiným důkazům neuvěřil. Teprve takovýto výsledek kontrolního zjištění, může být podkladem, na jehož základě může být vydáno rozhodnutí o daňové povinnosti. [18] Žalovaný vyhodnotil tento akt žalobce jako bezdůvodné odepření podpisu a postupoval ve smyslu § 88 odst. 6 daňového řádu. Žalovaný tak nezákonně ukončil daňovou kontrolu a v odůvodnění platebního výměru zcela nezákonně uvedl odkaz na zprávu o daňové kontrole ze dne 3. 4. 20