3 As 50/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 73/2015- 66 - text pokračování 16 30 A 73/2015 30 A 73/2015 – 66 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobkyně: JUDr. B. Ď., zastoupené Mgr. Michalem Urbanem, advokátem se sídlem Štefánikova 1, Brno, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2015, č. j. SPZI/AF749-22/2014, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo její odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Brně (dále též „inspektorát SZPI“ nebo jen „SZPI“) ze dne 24. 7. 2014, č. j. SZPI/AF749-16/2014 bylo potvrzeno. Inspektorát SZPI rozhodl: „Účastnice řízení, fyzická osoba JUDr. B. Ď., bytem a místem podnikání shodně na adrese M. n. 247/14, P., IČ ..., datum narození X ve své provozovně na adrese Z. 17, B. § v době mezi srpnem 2011 a 1. 3. 2013 uváděla do oběhu víno Rulandské modré Rosé, jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů. polosladké, alk. 10,0% obj., vinařská oblast Morava, podoblast Slovácká, obec Svatobořice-Mistřín, trať Tabule, víno z české republiky, 2011, šarže č. 129, hodnocené množství 1150 l tj. 1533 ks. lahví, z kterých bylo podle sdělení požadovaných skutečností k opatření č. P020-70973/13/C a P,020-70973/13/D, doručeného na inspektorát SPZI v Brně dne 15. 3. 2015 a zaevidovaného pod poř. Č. 19273 celkem 243 pozastaveno na skladu účastníka řízení, resp. staženo zpět z oběhu), které 1) bylo označeno tradičním výrazem ″jakostní víno s přívlastkem″, byť nebylo vyrobeno v souladu s definicí tohoto tradičního výrazu uvedenou a evidovanou v rejstříku Evropské komise, vedeném v elektronické databázi ″E-Bacchus″, neboť hrozny použité na jeho výrobu nepocházely z deklarované zeměpisné oblasti, ve znaku geografický původ tedy předmětné víno nevyhovělo podmínkám stanoveným v čl. 40 odst. 2 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů, ve znění platném a účinném v době spáchání správního deliktu (dále jen ″NK 607/2009″). Účastnice řízení se tím dopustila porušení čl. 118v odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (″jednotné nařízení o společné organizaci trhů″), ve znění platném a účinném v době spáchání správního deliktu (dále jen ″NR 1234/2007″), a naplnila tak skutkovou podstatu správního deliktu dle § 39 odst. 1 písm. ff) zákona č. 321/2004 Sb., ve znění platném a účinném v době spáchání správního deliktu; 2) bylo označeno chráněným označením původu Morava, zapsaným v souladu s čl. 18 odst. 2 NK 607/2009 v rejstříku Evropské Komise, vedeném v databázi ″E-Bacchus″, byť hrozny použité k výrobě vína prokazatelně nepocházely z deklarované zeměpisné oblasti Morava. Účastnice řízení se tím dopustila porušení čl. 118m odst. 1 NR 1234/2007, v návaznosti na čl. 118m odst. 2 písm. a) bod i) NR 1234/2007, a naplnila tak skutkovou podstatu správního deliktu dle § 39 odst. 1 písm. ff) zákona č. 321/2004 Sb., ve znění platném a účinném v době spáchání správního deliktu; 3) bylo označeno údajem o provenienci ″Víno z České republiky″, aniž by hrozny použité pro jeho výrobu byly sklizeny i zpracovány na víno v ČR dle čl. 55 odst. 1 písm. a) bodu i) NK 607/2009. Účastnice řízení se tím dopustila porušení čl. 52 odst. 1 NK 607/2009, a naplnila tak skutkovou podstatu správního deliktu dle § 39 odst. 1 písm. ff) zákona č. 321/2004 Sb., ve znění platném a účinném v době spáchání správního deliktu; Za to byla žalobkyni v souladu s použitím absorpční zásady podle § 39 odst. 6 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 321/2004 Sb.“), uložena úhrnná pokuta ve výši 600 000 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru ve výši 27 430 Kč (§ 3 odst. 4 písm. b) zák. č. 146/2002 Sb. a podle § 79 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) náklady řízení ve výši 1 000 Kč. I. Obsah žaloby Žalobkyně uvedla, že SZPI provedla laboratorní izotopový test jejího vína Rulandské modré Rosé a dospěla k závěru, že víno nepochází z Moravy ani z České republiky. Na tomto zjištění přitom nic nezměnil ani fakt, že sběru a zpracování hroznů byli přítomni vinařští důvěrníci, které si žalobkyně za tuto činnost platí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemůže být přítomná ve všech vinicích, nelze si představit aktivnější přístup než platit vinařské odborníky, kteří hrozny ověří. Vzhledem k tomu, že vinařští důvěrníci potvrdili, že vše bylo v pořádku, měla i žalobkyně za to, že důkazy prokázaly, že víno bylo správně označeno a splňovalo požadavky kladené na ně právem České republiky i právem EU. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že ačkoli žalovaný pořád dokola opakuje, že laboratorní izotopová zkouška je přesná, neomylná a jediná správná, nevypořádal se vůbec s původem konkrétních vín. Žalobkyně tak nedostala odpověď na to, odkud zpracované hrozny podrobené izotopové zkoušce skutečně pocházely. Na základě důkazního řízení přitom žalobkyně trvala na svých závěrech, že předmětná vína byla vyrobena z hroznů, které nakoupila od moravského pěstitele, který má registrované vinice v oblasti Morava. Všechny důkazy tak svědčily tomu, že předmětná šarže vína byla označena správně. Naproti tomu SZPI toliko na základě jediné provedené zkoušky vyvodila závěry jiné, přičemž výsledky testu nehodnotila v kontextu s ostatními provedenými důkazy. K prokázání přestupku (pozn. soudu: správně jiného správního deliktu) tak mělo dojít alespoň dvěma nezávislými laboratorními metodami, aby se předešlo případné chybě měření (tzv. validace a verifikace analytické metody). Žalobkyně dále namítala, že uvedená laboratorní zkouška slouží toliko k rychlému ověření původu vína, přičemž v případě, kdy dojde k nejasnostem, musí SZPI zkoumat původ vína a provést podrobné šetření, které by prvotní podezření získané na základě laboratorní zkoušky potvrdilo či vyvrátilo. Ačkoli v daném případě bylo podezření jednoznačně vyvráceno, SZPI propůjčila izotopické zkoušce neomylnost a stěžejní úlohu jako hlavního důkazu údajného deliktního jednání žalobkyně. S ohledem na složitost zjišťování původu vína je třeba přibrat do řízení znalce z oboru vinařství, který by soudu mohl upřesnit, do jaké míry je izotopická zkouška spolehlivá a přesná, co ji ovlivňuje, na jakém principu pracuje a co všechno může zjistit. Zároveň by mohl popsat správný postup zkoušky, který nebyl dle zjištění žalobkyně dodržen. Žalobkyně dále konstatovala, že jelikož se jedná o nestandardní laboratorní zkoušku, na kterou je v České republice vybavena pouze SZPI a celní správa (dále jen laboratoře Eurofins ve Francii), je možné, že ani znalec z oboru vinařství nebude schopen vysvětlit princip fungování analýzy původu vína. Žalobkyně proto ponechala na zvážení soudu, zda by nebylo vhodné do řízení přibrat jiného odborníka, např. z Ústavu vinohradnictví a vinařství, případně ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že dle jejích informací provedená analýza není schopna určit geografický původ, pouze dokáže potvrdit nebo vyvrátit tvrzení o původu vína. Dle žalobkyně by se přitom správně provedená zkouška měla opírat o tři pilíře, a to: 1. izotopové analýzy, 2. stronciovou analýzu a 3. porovnání se speciálními databázemi. Dle názoru žalobkyně SZPI pochybila, pokud neprovedla analýzu stroncia, což znehodnotilo celkové výsledky laboratorního zkoumání. Žalobkyně taktéž připomněla, že z technologie a podstaty zkoušky geografického původu vína je možné pouze potvrdit deklarovaný původ, a to s přesností na cca 100 km. Nelze tedy vyloučit, že víno pochází z České republiky. Žalobkyně dále poukázala na znění § 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a v této souvislosti namítala, že ačkoli bylo předmětné víno (s ohledem na chuťové vlastnosti a zdravotní nezávadnost pro spotřebitele) vyhovující kvality, byla žalobkyni vyměřena vysoká pokuta, která s ohledem na množství vína (a tedy i závažnost potenciálního ohrožení zájmů spotřebitelů) byla neúměrně vysoká vůči jiným sankcím vyplývajícím ze správních řízení před SZPI, kdy jiní vinaři uvolni