6 Ads 99/2011 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 3/2017- 122 - text pokračování 11 33 Ad 3/2017 33 Ad 3/2017-122 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: P. K. t. č. pobytem ……………………….. zastoupen Mgr. René Zeiselem, advokátem se sídlem Jamborova 3169/25, Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 2. 2017, č. j. X, takto: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. René Zeiselovi, advokátu se sídlem Jamborova 3169/25, Brno, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování žalobce v tomto řízení ve výši 8352 Kč, která mu bude vyplacena do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Brně. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Žalobce svou žalobou ze dne 10. 2. 2017 brojil proti rozhodnutí žalované ze dne 16.12.2016, č. j. 670 425 2522 zamítla opakovanou žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Brno – venkov (dále jen „OSSZ Brno-venkov“) ze dne 7. 11. 2016, podle kterého není žalobce invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho právní schopnost pouze o 20%. II. Napadené rozhodnutí Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek a vzhledem ke skutečnosti, že žalobce namítal posouzení svého zdravotního stavu, posoudila jeho invaliditu svým lékařem. Při novém posouzení zdravotního stavu účastníka řízení a vypracování lékařského posudku pro účely řízení o námitkách bylo vycházeno ze zprávy lékařky Věznice Kuřim MUDr. D. J. ze dne 14. 10. 2016, z profesního dotazníku ze dne 26. 10. 2016 a z dalších lékařských nálezů. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným žalovanou ze dne 5. 2. 2017 bylo tedy zjištěno, že u žalobce se sice jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 ZDP, ale nelze u něj konstatovat invaliditu dle ustanovení § 39 odst. 1 citovaného zákona, neboť míru poklesu jeho pracovní schopnosti lze z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určit pouze ve výši 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je pak zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1 (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének), písmene b (s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, kdy jsou některé denní aktivity vykonávány s obtížemi), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 - 20%. S ohledem na původní profesi žalobce lze míru poklesu pracovní schopnosti celkově stanovit až na samé horní hranici daného procentního rozmezí, tj. 20%. Takto stanovená procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky již dále nemění, nebyl k tomu shledán žádný medicínský ani jiný důvod. Pokles pracovní schopnosti způsobený dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem byl tedy i v rámci aktuálního námitkového řízení stvrzen jen ve výši 20%, což invaliditu neodůvodňuje. O invaliditu alespoň prvního stupně se totiž jedná, až když pokles pracovní schopnosti způsobený dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem činí minimálně 35%. Z posudkově medicínského hlediska není při zjištěném zdravotním stavu žalobce k uznání invalidity a případně invalidního důchodu nadále žádný důvod. V posudku lékař žalované vycházel z toho, že žalobce je původní profesí zámečník, pracoval u různých zaměstnavatelů, naposled pracoval jako vrátný, v mezidobí byl též evidován na Úřadu práce ČR. Od roku 2012 je ve výkonu trestu odnětí svobody s pobytem v různých věznicích. V minulosti byl žalobce léčen pro tumor levého varlete, přičemž histologicky šlo o seminom. Dne 26. 1. 2005 prodělal radikální orchiektomii s následnou adjuvantní radioterapií do dubna 2005. Pro toto onemocnění byl žalobce přechodně uznán invalidním. V dubnu 2012 nebyla ovšem invalidita vzhledem k dlouhodobé remisi onkologického onemocnění (tj. příznivé stabilizaci zdravotního stavu) uznána. Nadále je žalobce sledován na onkologii jednou ročně, téměř 12 let je ale bez jakýchkoliv projevů onemocnění a bez terapie. Onemocnění je v kompletní remisi a bez funkčního dopadu. Také dle poslední dostupné onkologické kontroly ze dne 14. 7. 2016 je stav bez známek aktivity a bez relapsu onemocnění, onkologické markery jsou negativní. V posledních letech je tedy dominující příčinou nepříznivého zdravotního stavu víceetážový vertebrogenní algický syndrom při posttraumatických a degenerativních změnách krční (C) a bederně/křížové (LS) páteře. Žalobce byl pro udávané obtíže opakovaně podrobně přešetřován i za hospitalizace. Stran udávaných bolestí absolvoval opakovaná neurologická vyšetření, ale vždy bez známek radikulopatie či myelopatie, bez neurologického deficitu a bez paréz. Pro udávané bolesti je dlouhodobě léčen analgetiky symptomaticky. Dle opakovaných neurologických vyšetření nejsou dlouhodobě současně přítomny projevy kořenového postižení s funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým postižením nervů, nejsou přítomny závažné parézy, svalové atrofie, potuchy hybnosti končetin popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, a proto lze u žalobce stav posudkově zhodnotit maximálně jako lehké funkční postižení. Z hlediska případných úrazů od roku 2012 nebylo dle zdravotní dokumentace zjištěno žádné další objektivní postižení ve smyslu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pokud se týká namítané skvrny v lumbální oblasti, tak tato byla vyšetřována kožním lékařem, dle kterého jde ovšem jen o hyperpigmentační změnu, která jistě není příčinou potíží ani bolestí, jak žalobce naznačuje v námitkách. Z diagnostického přehledu ze zdravotního střediska vazební věznice z roku 2012 dále vyplývá, že pro diplopii a pocit tahu doleva, parestézie a slabost levostranných končetin, bylo provedeno též neurologické vyšetření. Vyšetření počítačové tomografie (CT) provedené dne 8. 4. 2012 bylo bez nálezu traumatických změn, doporučena byla jen analgetika. Dále byl účastník řízení ošetřen pro zlomeninu báze malíku pravé ruky a po nezaníceném poškrábání na bedrech v rozsahu cca 20 cm, což bylo v námitkách pravděpodobně označováno jako sečně tržná rána. Dále byla v roce 2012 provedena četná rentgenová vyšetření: rentgen krční páteře dne 17. 4. 2012, které dokládá postavení osově vyhovující, lordóza napřímená, incipientní chondróza prostoru C5/6 s masivním plošným dorsálním osteofytem, též velké přemosťující osteofyty v prostotu C4/5 ventrálně. Rentgen hrudní páteře dne 19. 10. 2012 pak dokládá jen minimální esovité prohnutí osy, mírná hyperkyfóza, meziobratlové prostory zachovány, osteolytické změny na skeletu prokázány nebyly. Současně byl proveden i rentgen plic, ten byl s normálním nálezem, bez patrné významné patologie. Dále byl proveden rentgen LS páteře s nálezem mírná sinistroskoliózy bederní páteře a incipientní spondylartrózy s lehce sníženou ploténkou L5/S1, ostatní přiměřené šíře, známky osteolýzy nebyly zjištěny. Byl konstatován u žalobce astenický habitus a přes normální nález na plicích také suspektní plicní emfyzém oboustranně. Dne 13. 12. 2012 byl žalobce vyšetřen opět neurologicky se závěrem polytopní vertebrogenní algický syndrom bez kořenové symptomatiky, bez recentní neurologické léze. Pro stále udávané dlouhodobé bolesti LS páteře s propagací do obou dolních končetin, byl žalobce ve dnech 29. 5. 2014 až 12. 6. 2014 hospitalizován ve Vězeňské nemocnici v Brně - Bohunicích, na interním oddělení. Ve stabilním stavu, kardiopulmonálně i tlakově kompenzovaný, bez subjektivních obtíží, byl žalobce propuštěn zpět do Věznice Mírov. K dispozici byly při posouzení též psychiatrické nálezy, kdy během výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov žalobce docházel k psychiatrovi ohledně léků na spaní. Ve dnech 29. 9. 2015 až 19. 11. 2015 byl hospitalizován na interním oddělení Vězeňské nemocnice Brno - Bohunice. Na témže interním oddělení byl pak žalobce opět hospitalizován také v období od 18. 8. 2016 do 6. 9. 2016, byl přijat pro udávané bolesti v bedrech. Opět byl přešetřen neurologicky a stav byl opět uzavřen jako chronické polytopní dorsalgie C a LS páteře, posttraumatické a degener