6 As 166/2015 — Nejvyšší správní soud

29 A 162/2018- 39 - text  10 29 A 162/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: B. K. proti žalovanému: Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod sídlem Svatopluka Čecha 1365, 688 01 Uherský Brod o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve změně jiných údajů v katastru nemovitostí, a to zápisu změny druhu pozemku st. parc. č. x v k. ú. x z „plocha pod zemědělskou stavbou“ na pozemek parc. č. x „ostatní plocha – jiná plocha“, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá určení, že žalovaný svým postupem (v rámci řízení vedeného pod sp. zn. Z-1572/2018-742) spočívajícím ve změně jiných údajů v katastru nemovitostí – konkrétně zápisu změny druhu pozemku st. parc. č. x o výměře 83 m2 v k. ú. x, který je ve vlastnictví žalobce, z „zastavěná plocha a nádvoří“ na pozemek parc. č. x s vyznačením druhu pozemku „ostatní plocha“ a se způsobem využití „jiná plocha“ (dále též „předmětný pozemek“), nezákonným způsobem zasáhl do práv žalobce. Současně se žalobce domáhá toho, aby krajský soud svým rozsudkem stanovil žalovanému povinnost „do 15 dnů od právní moci rozsudku zahájit řízení o změně druhu pozemku parc. č. x o výměře 83 m2 v k. ú. x z pozemkové parcely s druhem „ostatní plocha – jiná plocha“ na stavební parcelu s druhem „zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití – zbořeniště“. 2. K uvedené změně jiných údajů v katastru nemovitostí došlo v souvislosti s tím, že žalovaný automaticky převzal údaje z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“), zřízeného zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o základních registrech“), dle nichž došlo k výmazu zemědělské budovy bez č. p./č. e., která se nacházela na předmětném pozemku a která zanikla. Žalovaný proto na podkladě neměřicského záznamu č. 448 ze dne 25. 7. 2018, který vytvořil z důvodu zrušení uvedené stavby, přistoupil jednak ke změně druhu předmětného pozemku, neboť pod druhem pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“ nelze evidovat pozemek bez neexistující budovy, jednak k přečíslování parcel tak, aby parcelní číslo nově vzniknuvšího pozemku „ostatní plocha“ náleželo do číselné řady pozemkových parcel, samostatně evidovaných v k. ú. x. O této změně byl žalobce ze strany žalovaného informován na základě „Vyrozumění o provedení zápisu záznamem“ ze dne 26. 7. 2018. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Žalobce v podané žalobě, po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení, předně snáší řadu argumentů, z nichž dovozuje, že v jeho případě jsou splněny podmínky řízení o jeho zásahové žalobě ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s., tj. že je žalobce k jejímu podání aktivně legitimován (§ 82 s. ř. s.), byla podána včas (§ 84 odst. 1 s. ř. s.) a nebylo možné se domáhat ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky (§ 85 s. ř. s.). 4. Namítanou nezákonnost zásahu do svých práv žalobce spatřuje především v tom, že žalovaný v rozporu se skutečným stavem a svévolně zapsal změnu druhu předmětného pozemku a byť postupoval na podnět jiného správního orgánu (stavebního úřadu a finančního úřadu), informace uvedené těmito orgány v jejich podnětech byly neúplné, což měl žalovaný při své úřední činnosti ověřit šetřením na místě nebo vyžádáním si upřesnění popisu v reklamaci či podnětu pro změnu zápisu druhu pozemku prostřednictvím dalších na věci zúčastněných správních orgánů. Žalobce je toho názoru, že předmětný pozemek měl být i nadále evidován jako „zastavěná plocha a nádvoří“ (stavební parcela), přičemž dle bodu 1 kódu 13 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), se jedná o zbořeniště, které je definováno jako „pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou“. Žalovaný dále namítá, že žalobce jej o změně informoval až ex post, nikoli před provedením změny, kdy by mohl žalobce provedení změny zabránit. Tímto postupem žalovaný znehodnotil soukromý majetek žalobce, neboť změnil stavební parcelu (plochu pod zemědělskou stavbou – zastavěnou plochu) na pozemkovou parcelu (ostatní plochu), přičemž tato změna již nastala a je platná. Žalobce byl přímo zkrácen na svých právech rovněž tím, že uvedená změna má i ekonomický dopad, neboť žalovaným provedenou změnou druhu pozemku došlo k rapidnímu snížení tržní hodnoty pozemku. Cena stavebních parcel se v obci x. pohybuje kolem 400 Kč/m2, naproti tomu cena pozemkových parcel pak kolem 60 Kč/m2. S ekonomickým znehodnocením předmětného pozemku dále souvisí také administrativní zatížení a časová náročnost postupu žalobce v případě, že bude realizovat převod pozemkové parcely znovu na parcelu stavební. 5. Žalobce v neposlední řadě poukazuje na skutečnost, že předmětný pozemek je podle platného územního plánu obce x. umístěn v oblasti, která je tímto územním plánem vymezena jako zastavěné území, a proto je nejen v zájmu vlastníků takových stavebních parcel, ale také ve veřejném zájmu, aby pozemky měly konzistentní funkci, aby bylo zřejmé, které pozemky jsou stavební a lze na nich umisťovat stavby, a naopak, které pozemky mají mít jinou funkci. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný v úvodu svého vyjádření podrobně rekapituloval dosavadní průběh řízení a současně vymezil právní rámec, včetně citace jednotlivých ustanovení zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a zákona o základních registrech, jenž upravuje postup katastrálních úřadů při zápisu změny druhu a způsobu využití pozemku do katastru nemovitostí, či výmazu neexistující budovy z katastru nemovitostí, které se řadí do kategorie zápisů tzv. jiných údajů, upravených především v § 28 a násl. katastrálního zákona. V tomto kontextu proto žalovaný odmítl názor žalobce, že by se ve svém postupu měl dopustit jakéhokoliv porušení zákona či svévolného zásahu. 7. Žalovaný dále poukazuje na skutečnost, že až v žalobě se žalobce domáhá toho, že předmětný pozemek měl být i nadále evidován jako zastavená plocha a nádvoří, a to jako zbořeniště ve smyslu katastrální vyhlášky. V takovém případě ovšem dle žalovaného nemusela být žaloba vůbec podána, neboť žalobce jednak měl splnit svou povinnost stanovenou v § 37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona, tj. ohlásit změnu údajů v katastru nemovitostí spočívající v zániku budovy evidované jako součást předmětného pozemku, a současně s tím požadovat změnu způsobu jeho využití na zbořeniště. Tuto možnost má žalobce dle žalovaného i nadále, neboť pokud podá za tímto účelem srozumitelně formulované ohlášení s odůvodněním, že na předmětném pozemku se prokazatelně nachází zbytky zdiva dříve evidované zemědělské budovy, bude jeho žádosti katastrálním úřadem vyhověno. Z tohoto důvodu je žalovaný toho názoru, že žalobce k nápravě jím namítaného stavu nevyužil standartní prostředky, v první řadě zmíněné ohlášení změny údajů v katastru nemovitostí, příp. nesouhlas s tím, že katastrální úřad nepřistoupil k opravě chyby v katastru dle § 36 odst. 1 katastrálního zákona, v důsledku čehož by bylo zahájeno formální správní řízení a vydáno rozhodnutí ve věci, jak předvídá § 36 odst. 4 katastrálního zákona. IV. Ústní jednání konané dne 8. 1. 2019 8. Při jednání účastníci setrvali na svých tvrzeních již dříve písemně uplatněných. Žalobce nadto zdůraznil, že podanou žalobu byl nucen podat z toho důvodu, že jednotlivé správní orgány mu nebyly schopny pomoci při ochraně jeho práv, naopak jejich postup považuje za nelogický, nestandartní a svévolný, když nebyl ani informován o průběhu správního řízení či jednotlivých krocích, ústících do vydání předmětné změny, a to ani zpětně. Žalovaný s tímto hodnocením žalobce nesouhlasil a ve svém postupu neshledal nic nestandartního. Naopak poukázal na skutečnost, že celému řízení bylo možné předejít, pokud by žalobce splnil svou povinnost stanovenou v § 37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona, tj. ohlásit změnu údajů v katastru nemovitostí spočívající v zániku budovy evidované jako součást předmětného pozemku, a současně s tím požadovat změnu způsobu jeho využití na zbořeniště. Tuto možnost má dle žalovaného ostatně i nadále. 9. Soud konstatoval obsah soudního a správního spisu a provedl listinné důkazy (konkrétně fotografie) navržené žalobcem, vyjma těch, které již byly obsahem správního spisu. V. Posouzení věci soudem 10. Krajský soud se v intencích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nezákonnosti zásahu žalovaného, přičemž shledal, že žaloba není důvodná. V. a) Posouzení přípustnosti žaloby 11. Před samotným věcným p