8 As 54/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 183/2017- 162 - text 13 30A 183/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudkyň Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobkyně: Ing. J. Č. proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) E.ON Distribuce, a.s. sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice 2) FRONTON - PLUS, spol. s r.o. sídlem U Pošty 287/4, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2017, č. j. JMK 106775/2017, sp. zn. S-JMK 783268/2017 OÚPSŘ takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla zčásti změněna výroková část rozhodnutí Obecního úřadu Sokolnice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 12. 4. 2017, č. j. 1057/17, sp. zn. 578/17/SÚ/PD. Tímto rozhodnutím bylo na základě žádosti pana Ing. M. V. vydáno stavební povolení na stavbu rodinného domu „Rodinný dům RD 1, včetně přípojek, na p. p. č. x v k. ú. x“ na pozemku parc. č. x v kat. území x, s níž sousedí pozemek ve vlastnictví žalobkyně parc. č. x v kat. území x. 2. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 27. 4. 2016, č. j. 1030/16, sp. zn. 751/15/SÚ/PD, umístil stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. x v kat. území x, dále přípojky plynu, vody a kanalizace, rozvody vody, plynu a kanalizace vedené mimo budovu, akumulační jímku se vsakem dešťové vody a zpevněné plochy u rodinného domu, to vše na pozemcích parc. č. x, x, x a x v kat. území x. Územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 5. 2016. 3. Dne 27. 2. 2017 podal Ing. M. V. žádost o vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. x v kat. území x. K žádosti předložil mimo jiné projektovou dokumentaci stavby nazvanou „Rodinný dům RD 1 včetně přípojek, Měním, parc. č. x“. Po provedeném řízení stavební úřad vydal dne 12. 4. 2017 pod č. j. 1057/17, sp. zn. 578/17/SÚ/PD, rozhodnutí, kterým podle ustanovení § 115 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“), a podle ustanovení § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, povolil předmětnou stavbu rodinného domu. 4. K odvolání žalobkyně žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu v části změnil, a to následovně: „• výroková část označeného rozhodnutí, a to text uvedený na straně první, v odstavci prvním, ve znění: … žádost o vydání stavebního povolení na stavbu (pod pojmem „stavba“ se rozumí i „její část“) nazvanou „Rodinný dům RD 1 včetně přípojek na p.p.č. x v k.ú. x“, se mění tak, že nově zní: … žádost o vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu nazvanou „Rodinný dům RD 1 včetně přípojek na p.p.č. x v k.ú. x“ na pozemku parc. č. x v k.ú. x; • výroková část označeného rozhodnutí, a to text uvedený v části č. I., na straně první, ve znění: … stavební povolení na stavbu nazvanou „Rodinný dům RD 1 včetně přípojek“ na p.p.č. x (zahrada) v k.ú. x, se mění tak, že nově zní: … stavební povolení na stavbu rodinného domu, nazvanou „Rodinný dům RD 1 včetně přípojek na p.p.č. x v k.ú. x“ na pozemku parc. č. x v k.ú. x; • výroková část označeného rozhodnutí, a to text uvedený v části č. II., na straně druhé, bod č. 4., ve znění: Fasáda bude provedena s tradiční omítkou ve světlém odstínu, se mění tak, že nově zní: Venkovní omítka bude provedena tenkovrstvá probarvená, na fasádním zateplovacím systému; bude provedena ve světlém odstínu; • výroková část označeného rozhodnutí, a to text uvedený v části Č. II., na straně druhé, bod č. 5., ve znění: Výplně otvorů budou plastové, se mění tak, že nově zní: Výplně okenních otvorů budou plastové, zasklené izolačním dvojsklem; • výroková části označeného rozhodnutí, a to text uvedený na straně druhé, bod č. 13., ve znění: Provedení stavby musí vyhovovat ustanovení vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, se mění tak, že tento bod se vypouští.“ Ve zbytku žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu (stavební povolení) potvrdil. II. Obsah žaloby 5. Žalobkyně v podané žalobě namítala porušení svých práv, Ústavy a zákonů České republiky, Listiny základních práv a svobod. Toto porušení spatřovala mimo jiné v tom, že žalovaný potvrdil postup stavebního úřadu, ignoroval procesní pochybení, aby nedošlo k narušení procesní ekonomie a předvídal další postup v řízení. Dále uvedla, že žalovaný napadeným rozhodnutím v některých méně závažných bodech změnil výrokovou část stavebního povolení. Dle žalobkyně však je třeba platné stavební povolení revidovat, jelikož již těchto několik bodů znamenalo zásah do projektové dokumentace, kterou bude třeba projednat a upravit. Žalobkyně nadále nesouhlasila s potvrzením zbývající části stavebního povolení a kromě již dříve uvedených připomínek doložených k odvolání měla za to, že bod 1. podmínek stavebního povolení neodpovídá tomu, co s ní bylo v minulosti projednáno. Celková výška stavby je nepřiměřená a nelze ji mezi přízemními domy akceptovat a výška podlahy nesmí být výše než 0,2 m nad stávajícím terénem. Dle názoru žalobkyně také není ze stavebního povolení zřejmé, jak velká má být akumulační jímka, aby pojmula všechny vody případného přívalového deště. Fasádu, okenní výplně a krytinu bylo dle žalobkyně třeba konkretizovat a rovněž s ní projednat. Co se týká dalších bodů stavebního povolení, zejména bodů tykajících se provádění stavby, dopravního značení, bezpečnosti práce, požární bezpečnosti, hygieny, radonových opatření, vyvěšení štítku aj., tyto dle žalobkyně nebyly dostatečně specifikovány a konkretizovány. Jednalo se pouze o odborné termíny, formální vyjmenování či citaci zákona bez konkrétního řešení, které však bylo nutné se žalobkyní projednat a ve stavebním povolení přesně popsat. Mimo jiné měl dle žalobkyně stavebník sdělit zahájení zemních prací archeologickému ústavu a orgánu památkové péče. 6. Žalobkyně rovněž upozornila na rozdíly mezi původním řešením stavby a řešením připojeným k žádosti o stavební povolení, které dosud nebylo žalobkyni předloženo. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že z projektové dokumentace vyplývá, že zastavěná plocha domu je 86,51 m2. V technické zprávě z května 2015 je však uveden údaj 91,63 m2. Žalobkyně doplnila, že stavební úřad nerespektoval její žádost o zastavení stavebního řízení a ani její připomínky, které v rámci probíhajícího řízení opakovaně vznášela. 7. Dle žalobkyně rovněž není pravdou, že by se včasným podáním nebránila proti umístění stavby. Žalobkyně dle svých tvrzení podala odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby v poslední den lhůty přímo žalovanému, které adresovala jak žalovanému, tak stavebnímu úřadu. K tomu žalobkyně doplnila, že při dřívějších podobných podáních nebyl tento postup žádným problémem. Až nyní, kdy se jednalo o zásadní umístění stavby, tyto zvyklosti z řady minulých případů přestaly existovat. Žalobkyně proto i v podané žalobě zopakovala, že požaduje, aby předmětná stavba byla umístěna minimálně 3,5 m od hranice jejího pozemku, aby veškerá okna byla nasměrována mimo její pozemek a výška stavby činila maximálně 7 m. Výstavba v těsné blízkosti pozemku žalobkyně jí znemožňuje postavit na vlastní parcele dům, jelikož by musela zvýšit odstup od hranice pozemku. To dle jejího názoru představuje nerovnost přístupu k právům - soused by měl k hranici pozemku žalobkyně vzdálenost 2,29 m, a žalobkyně by tak pro zachování odstupové vzdálenosti 7 m musela jít od hranice pozemku minimálně 4,71 m, což je značný rozdíl (více než dvojnásobek). Umístění oken plánovaného domu ve směru do pozemku ve vlastnictví žalobkyně pak zcela zlikviduje soukromí na jejím pozemku. Žalobkyně upozornila také na havarijní stav domu nacházejícího se na pozemku, na němž je stavba rodinného domu umisťována. 8. Žalobkyně byla tedy přesvědčena, že stavební úřad jednal svévolně, vstřícně ke stavebníkovi a poškodil její zájmy. Také při zkoumání okruhu účastníků řízení stavební úřad opomenul vše, co žalobkyně připomínkovala. Postup stavebního úřadu nezaručil žalobkyni rovný přístup k právům ve smyslu stavebního zákona, mezinárodních smluv i práva Evropské unie. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a dále uvedl, že převážná většina žalobních námitek je vyjádřením nesouhlasu žalobkyně s umístěním stavby. Tyto námitky ovšem svým charakterem spadají do územního řízení, které bylo v daném případě pravomocně ukončeno. V této souvislosti pak k žalobkyní popsané chronologii žalovaný zrekapituloval úkony učiněné také ve věci řízení o umístění stavby. 10. V návaznosti na uplatněné žalobní námitky žalovaný uvedl, že v