3 Ads 75/2011 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 10/2019- 34 - text pokračování 8 33 Ad 10/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: P. M. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 4. 2019, č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobou ze dne 28. 5. 2019 žalobce brojil proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 4. 2019, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2019, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím byl žalobci přiznán ode dne 1. 1. 2019 starobní důchod ve výši 26 500 Kč měsíčně. II. Napadené rozhodnutí 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná stručně shrnula nejprve obsah podaných námitek proti prvostupňovému rozhodnutí. Dále shrnula rozhodnou právní úpravu obsaženou v příslušných ustanoveních zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a aplikovala ji ve vztahu k rozhodným okolnostem průběhu důchodového pojištění žalobce. 3. V první řadě žalovaná konstatovala, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu a s přihlédnutím k podaným námitkám. Žalobci byly pro účely stanovení výše starobního důchodu zhodnoceny všechny doby pojištění a vyměřovací základy, které byly žalované doloženy, a to včetně zhodnocení jeho účasti na důchodovém spoření. 4. Základní výměra starobního důchodu žalobce byla stanovena ve smyslu ustanovení § 33 odst. 1 ZDP (10 % průměrné mzdy měsíčně). Průměrná mzda činí částku 32 700 Kč po zaokrouhlení, z čehož vyplývá, že základní výměra důchodových dávek pro rok 2019 činila 3270 Kč. 5. Výše procentní výměry starobního důchodu byla stanovena ve smyslu příslušných ustanovení ZDP tak, že celková doba pojištění zhodnotitelná pro účely stanovení výše procentní výměry po snížení náhradních dob na 80 % byla stanovena na 46 roků a 75 dnů (16 865 dnů). Vyměřovací základ byl určen podle § 16 ZDP jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (1986 – 2018). S ohledem na uvedené činí osobní vyměřovací základ pojištěnce ve smyslu § 16 ZDP částku 74 923 Kč. 6. Výpočtový základ žalobce byl stanoven ve smyslu § 15 odst. 2 ZDP při aplikaci tzv. redukčních hranic, z nichž první pro rok 2019 činí 14 388 Kč a druhá činí 130 796 Kč. Žalobci byla do výpočtového základu započtena plně částka 14 388 Kč, a z částky dopočtené do výše osobního vyměřovacího základu žalobce (74 923 Kč) bylo započteno 26 %, tzn. 15 740 Kč. Proto byl výpočtový základ žalobci stanoven v částce 30 128 Kč. 7. Výše procentní výměry starobního důchodu žalobce byla stanovena procentuálním podílem 68,1 % výpočtového základu ve výši 30 128 Kč, tj. 20 518 Kč. Procentní výměra byla dále navýšena za 562 dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod o 2712 Kč. Celková výše procentní výměry starobního důchodu činí 23 230 Kč. Celková výše starobního důchodu žalobce činila ke dni jeho přiznání (1. 1. 2019) částku 26 500 Kč. 8. Ze všech uvedených důvodů byly námitky žalobce zamítnuty jako nedůvodné a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. III. Žaloba 9. Žalobce proti napadenému rozhodnutí vznesl následující námitky. Předně uvedl, že aplikace ZDP ho citelně poškozuje tím, že rozhodujícím způsobem snižuje procentní výměru důchodu, tzn. jeho zásluhovou část. Problém vidí v tom, že při současně platném výpočtu osobního vyměřovacího základu (dále také „OVZ“) je podle § 15 odst. 2 a 3 ZDP přes 80 % OVZ podrobeno redukci. 10. Podle názoru žalobce výše přiznaného důchodu musí vykazovat užší vazbu na podíl zaplaceného důchodového pojištění k délce doby dožití v důchodu, což je zásluhový důchod, který v případě žalobce činí 38339 Kč měsíčně. Přiznaný důchod je však poznamenán zápornou redistribucí, pokud v případě žalobce je mezi přiznaným a zásluhovým důchodem rozdíl 14280 Kč. Výši svého starobního důchodu žalobce považuje za nepřiměřeně nízkou nejen vzhledem k zaplacenému důchodovému pojištění, ale také při porovnání s výší důchodů přiznávaných na základě nižších OVZ. Je to přímý důsledek toho, že žalovaná zneužívá důchodového pojištění pro masivní redistribuce v oblasti své dominantně solidární důchodové politiky. Zásluhovost se meziročně dále snižuje navzdory Programovému prohlášení vlády ČR. 11. Podle názoru žalobce současně platný způsob výpočtu důchodu generuje v jeho případě tak nízký výpočtový základ důchodu, že negarantuje jeho přiměřenou výši a zásluhovost důchodu vzhledem k zaplacenému důchodovému pojištění porušuje ve výsledku čl. 1, 3 a 30 odst. 1 Listiny a Ústavu ČR. 12. Za účelem prokázání svých tvrzení žalobce připojil k žalobě dokument, kde je ve formě tabulky rozebrána nepřiměřeně nízká zásluhovost nově přiznávaných důchodů v roce 2019 pro osoby s vyšším OVZ. Doložil též tabulku v příloze č. 2 z publikace Pensions at a Glance, podle níž je pokles zásluhovosti přiznaného důchodu ve sledovaném intervalu 0,5 až 1,5 průměrné mzdy v ČR 1,6krát vyšší než kolik činí průměrný pokles zásluhovosti v EU. 13. Ve vztahu k proměnným v rámci výpočtu jeho starobního důchodu žalobce uvedl, že výpočtový základ jeho důchodu (30 128 Kč) je 40,2% OVZ, procentní výměra pak činí 20 518 Kč měsíčně a celý důchod činí 23 788 Kč měsíčně bez korekce na druhý pilíř je 24 059 Kč. 14. Příjemce průměrného důchodu za rok 2019, který činí 13 319 Kč, má výpočtový základ 14 563 Kč měsíčně ve výši 96,7% OVZ a který činí výsledně 15 060 Kč měsíčně, takže redukce se téměř neuplatní. Žalobce vypočítal na základě srovnání s pojistným odvedeným z hrubé mzdy, že takový příjemce průměrného důchodu dostává měsíčně o 5 589 Kč více formou kladné redistribuce, než kolik zaplatil na důchodovém pojištění. 15. Uvedená čísla ukazují, že princip solidarity podle žalobce jasně dominuje nad principem zásluhovosti pro vyšší OVZ a také mohutnost redistribucí probíhajících mezi nižšími a vyššími důchody. Žalobce zároveň navrhuje jiné nastavení výpočtu důchodu, které bude lépe vyvažovat solidaritu a zásluhovost. V závěru poukázal na to, že stávající situaci v důchodovém systému kritizují i nezávislí odborníci (kupř. ekonom Ing. M. Z.). 16. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc k dalšímu řízení. Dále v petitu navrhl, v jaké výši má být jeho starobní důchod přiznán (36 064 Kč měsíčně). IV. Vyjádření žalované a doplnění žalobce 17. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaná zopakovala svou argumentaci z odůvodnění napadeného rozhodnutí. K žalobním námitkám uvedla, že charakteristickým rysem důchodového pojištění je princip solidarity, který se projevuje především ve způsobu stanovení výše důchodu, kdy od určité výše dochází k redukci výpočtového základu. 18. Současné znění ustanovení § 15 ZDP přinesl zákon č. 220/2011 Sb. s účinností ode dne 30. 9. 2011 jako důsledek nálezu Ústavního soudu vyhl. pod č. 135/2010 Sb. Hlavní změnu tohoto ustanovení lze charakterizovat jako zachování ekvivalence u nejnižších příjmových skupin a posílení ekvivalence nejvyšších příjmových skupin za cenu mírného oslabení ekvivalence u široké střední příjmové skupiny pro zachování celkové finanční neutrality. 19. Žalovaná poukázala na kogentní charakter úpravy a uvedla, že je povinna zákonné předpisy dodržovat, což učinila i v případě žalobce. K námitce žalobce, že bylo porušeno jeho základní právo na hmotné zabezpečení ve stáří (čl. 30 Listiny) ve spojení s právem na lidskou důstojnost žalovaná uvedla, že tohoto práva je možno se domáhat pouze v mezích zákona. 20. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 21. Žalobce zaslal krajskému soudu ještě na vědomí odkaz na analýzu OECD ze dne 18. 11. 2020 (článek OECD radí Česku: Dál zvedejte důchodový věk a plaťte část penze z daní. EuroZprávy.cz), která doporučuje úpravy systému důchodového pojištění v ČR, a to i směrem ke zvyšování penzí osobám s nadprůměrným výdělkem. V. Řízení před krajským soudem 22. Krajský soud zjistil, že žaloba byla podána včas, osobou oprávněnou a je přípustná za podmínek ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) 23. Krajský soud vyžádal správní spis žalované (dávkový spis), z něhož vyplývají následující skutečnosti. Žalobce podal žádost o přiznání starobního důchodu 21. 11. 2018 s požadovaným datem přiznání důchodu ke dni 1. 1. 2019. Ze žádosti rovněž vyplývá, že žalobce pobíral tzv. předdůchod od pojišťovny Alianz (tzv. pojištění ve druhém pilíři). Žalobce pracoval jak osoba samostatně výdělečně činná do 31. 12. 2000 a dále jako zaměstnanec. Ve spisu jsou založeny evidenční listy doby zaměstnání a důchodového pojištění. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci přiznán starobní důchod ode dne 1. 1