9 Afs 170/2014 — Nejvyšší správní soud

62 Af 62/2018- 64 - text 11 pokračování 62 Af 62/2018 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: ELVOSPOL, s.r.o. sídlem Na Nivkách 1489, Rosice zastoupený BDO Czech Republic s.r.o. sídlem Nádražní 344/23, Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.5.2018, č.j. 19920/18/5300-21441-708460, takto: I. Soudnímu dvoru Evropské unie se předkládá následující předběžná otázka: Je v rozporu se smyslem čl. 90 odst. 1 a 2 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s.1), vnitrostátní právní úprava stanovící podmínku, která znemožňuje plátci daně z přidané hodnoty, jestliže mu vznikla povinnost přiznat daň při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci, provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty pohledávky vzniklé v období šesti měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku plátce daně, který za plnění zaplatil jen částečně nebo vůbec? II. Řízení se přerušuje. Odůvodnění: Předmět řízení: 1. Žalobce v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce května 2015 a poté v dodatečném daňovém přiznání za předmětné zdaňovací období uplatnil opravu výše daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) podle § 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Žalobce opravil výši daně na výstupu, neboť mu společnost MPS Mont a.s. neuhradila fakturu za dodání zboží s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 29.11.2013. Dne 19.5.2014 insolvenční soud rozhodl o úpadku společnosti MPS Mont a.s. a způsobu jeho řešení (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.5.2014, č.j. KSOS 14 INS 13199/2014-A4). 2. Ze správního spisu vyplynulo, že Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) dne 14.12.2015 vydal výzvu k odstranění pochybností dle § 89 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. daňového řádu (výzva č.j. 4211739/15/3005-52521-711223), kterou vyzval žalobce, aby odstranil pochybnosti o správnosti a úplnosti hodnot na řádcích č. 1 a 33 dodatečného daňového přiznání. Tyto pochybnosti se týkaly uplatněné opravy výše daně na výstupu z hodnoty neuhrazené pohledávky za dlužníkem společností MPS Mont a.s. Žalobce ve své reakci na tuto výzvu ve svém vyjádření ze dne 6.1.2016 zpochybnil interpretaci § 44 odst. 1 zákona o DPH provedenou správcem daně s tím, že je přesvědčen, že splnil podmínky pro opravu výše daně na výstupu podle § 44 odst. 1 zákona o DPH a že mu svědčí oprávnění uplatnit za splnění dalších zákonem stanovených podmínek opravu výše daně na výstupu u pohledávky, která vznikla v období šesti měsíců před rozhodnutím o úpadku společnosti MPS Mont a.s. Odkazoval také na tehdejší (v současnosti již překonanou, pozn. Krajského soudu v Brně) judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž oprávnění věřitelů snížit DPH na výstupu o částky odpovídající neuhrazeným pohledávkám za dlužníky v úpadku lze uplatnit za splnění dalších zákonem stanovených podmínek pouze u pohledávek, které vznikly nejvýše 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2014, č.j. 9 Afs 170/2014-42). 3. Správce daně ve sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností ze dne 26.1.2016, č.j. 183706/16/3005-52521-711737, dospěl k závěru, že výklad § 44 odst. 1 zákona o DPH zastávaný žalobcem je nesprávný, a proto bude žalobci daň stanovena odchylně od podaného řádného a dodatečného daňového přiznání. Poté správce daně vydal dne 22.2.2016 rozhodnutí č.j. 643039/16/3005-52521-711737, kterým byla žalobci za zdaňovací období měsíce května 2015 doměřena DPH ve výši 160 896 Kč. Rozhodnutí správce žalobce napadl odvoláním u Odvolacího finančního ředitelství. 4. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 2.5.2018, č.j. 19920/18/5300-21441-708460, změnilo výrok rozhodnutí správce daně tím způsobem, že vypustilo slovní spojení „§ 98 odst. 1 ve spojení s“ a „podle pomůcek“. V ostatním ponechalo výrok rozhodnutí správce daně ze dne 22.2.2016, č.j. 643039/16/3005-52521-711737, beze změny. Podle názoru Odvolacího finančního ředitelství vysloveného v rozhodnutí ze dne 2.5.2018, č.j. 19920/18/5300-21441-708460, žalobce v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období měsíce května 2015 uplatnil opravu výše daně za dlužníkem MPS Mont a.s. v insolvenčním řízení dle § 44 odst. 1 zákona o DPH, avšak z pohledávky, která nebyla starší než šest měsíců před rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku tohoto dlužníka. 5. Krajský soud v Brně v této souvislosti zdůrazňuje, že stáří předmětné pohledávky bylo jediným důvodem doměření daně a odepření možnosti uplatnit opravu výše daně na výstupu z nezaplaceného poskytnutého zdanitelného plnění. Skutečnost, že by za poskytnuté zdanitelné plnění žalobci společnost MPS Mont a.s. nezaplatila, a to ani částečně, správce daně ani Odvolací finanční ředitelství ve svých rozhodnutích nezpochybnili. 6. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství napadl u Krajského soudu v Brně žalobce žalobou, v níž namítal, že splnil podmínky pro opravu výše daně podle § 44 odst. 1 zákona o DPH. V průběhu řízení o žalobě (u jednání Krajského soudu v Brně) poukázal na skutečnost, že znemožnění provedení opravy výše daně na výstupu z hodnoty pohledávky vzniklé v období šesti měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku plátce daně (tu MPS Mont a.s.) je v rozporu s čl. 90 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s.1), (dále jen „Směrnice“). 7. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 8. Po předběžném posouzení žaloby dospěl Krajský soud v Brně k závěru, že je sporné, zda vnitrostátní právní úprava obsažená v § 44 odst. 1 zákona o DPH je v souladu s čl. 90 Směrnice, resp. s jeho účelem. Podle názoru Krajského soudu v Brně je sporné, zda podmínka podmiňující uplatnění opravy výše daně na výstupu z hodnoty pohledávky vznikem takové pohledávky v období šesti měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku plátce daně, který za plnění zaplatil jen částečně nebo vůbec (stanovená v § 44 odst. 1 zákona o DPH), odpovídá nárokům formulovaným judikaturou Soudního dvora na uplatnění výjimky z čl. 90 odst. 1 Směrnice, které umožňuje čl. 90 odst. 2 Směrnice. 9. Zároveň je Krajský soud v Brně toho názoru, že nyní řešený případ je odlišný od všech případů dosud řešených Soudním dvorem, proto na něj nelze vztáhnout výjimku z povinnosti předložit Soudnímu dvoru předběžnou otázku v rámci doktríny acte éclairé (ve shodě se závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 6.10.1982, CILFIT v. Ministero della Sanità, C-283/81, ECLI:EU:C:1982:335). Relevantní vnitrostátní právní úprava: 10. Opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení upravuje § 44 zákona o DPH, jehož pro věc relevantní část zněla v rozhodné době takto: (1) Plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat daň a jehož pohledávka, která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění, doposud nezanikla (dále jen „věřitel“), je oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky v případě, že a) plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen „dlužník“), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, b) věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží, c) věřitel a dlužník nejsou a ani v době vzniku pohledávky nebyli osobami, které jsou 1. kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, 2. osobami blízkými, nebo 3. společníky téže společnosti, jsou-li plátci, d) věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1. (2) Pokud pohledávka nebyla v přezkumném jednání podle zákona upravujícího insolvenční řízení zjištěna v hodnotě, kterou měla v době vzniku, daň se vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, výše opravované daně podle tohoto ustanovení se sníží či zvýší o takto provedené opravy. (3) Opravu výše daně na výstupu je věřitel oprávněn provést nejdříve ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1. Opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a v případě, že dlužník přestal být plátcem. (4) Věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání a) kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých