9 As 40/2008 — Nejvyšší správní soud

29 A 139/2018- 53 - text  9 29 A 139/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobkyně: N. H. zastoupená advokátkou JUDr. Gabrielou Brůžičkovou sídlem Příkop 2a, 602 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2018, č. j. MMB/027339/2018, sp. zn. 3220/OVV/MMB/02733399/2018/4, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 27. 7. 2018, č. j. MMB/027339/2018, sp. zn. 3220/OVV/MMB/02733399/2018/4, a rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ze dne 30. 5. 2018, č. j. MCBS/2018/0087235/TIN, sp. zn. 2300/MCBS/2018/0072484/5, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to k rukám její advokátky JUDr. Gabriely Brůžičkové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil správnost výše rovněž citovaného rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed (dále též „matriční úřad“), ze dne 30. 5. 2018, kterým nevyhověl žádosti žalobkyně o zápis druhého z rodičů do knihy narození nezl. T. H., nar. X, postoupené matričnímu úřadu usnesením Městského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2018, č. j. 40 Nc 709/2017-14. Tímto usnesením městský soud zastavil řízení o návrhu žalobkyně a D. H., roz. M., nar. X, v rodném listu nezl. T. uvedené jako matka dítěte, na zápis druhého rodiče do rodného listu nezl. T., a věc postoupil matričnímu úřadu jako příslušnému správnímu orgánu rozhodujícímu o matričních zápisech ve smyslu zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době rozhodování žalovaného (dále též „zákon o matrikách“). 2. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyně a druhá navrhovatelka svou žádost odůvodnily tím, že žalobkyně se narodila dne X jako muž – R. H. Z propouštěcí zprávy FN v Motole ze dne 18. 3. 2014 vyplývá, že žalobkyně dne 12. 3. 2014 podstoupila operaci (operační diagnóza: transsexualismus) za účelem konverze pohlaví, čímž byla ukončena přeměna pohlaví žalobkyně na ženu. Na základě rozhodnutí Úřadu MČ města Brna, Brno-Tuřany ze dne 25. 10. 2012, č. j. MČBT/6571/2012/Gar, a ze dne 11. 4. 2014, č. j. MČBT/1942/2014/Gar, bylo vyhověno žádostem R. H., resp. N. H. na změnu jména a příjmení ve smyslu § 72 odst. 5 zákona o matrikách, nejdříve tedy na jméno N. H., následně pak na příjmení H. Uvedené jméno a příjmení žalobkyně – N. H. vyplývá i z rodného listu v knize narození matričního úřadu Znojmo ve sv. 44, roč. 1977, str. 78, poř. č. 1208. Z dokladu o registrovaném partnerství v knize registrovaného partnerství matričního úřadu ve sv. 4, roč. 2017, list 50, poř. č. 3 vyplývá, že žalobkyně uzavřela dne 18. 2. 2017 registrované partnerství se jmenovanou D. H., roz. M. Z potvrzení FN Brno, Pracoviště reprodukční medicíny ze dne 26. 4. 2016 pak vyplývá, že dne 28. 1. 2016 bylo na základě společně podepsaného prohlášení partnerů použito sperma pana R. H. (r. č. X), které bylo zamraženo dne 18. 7. 2012, k oplození vajíček získaných u paní D. M. (r. č. X). Přenosem embryí do dělohy bylo dosaženo těhotenství, které v současné době probíhá. Uvedené těhotenství vyústilo dne X v narození nezl. T. H., z jehož rodného listu v knize narození matričního úřadu ve sv. I/148, roč. 2016, str./list 116, poř. č. 1162, vyplývá, že matriční úřad vynechal kolonku „Otec dítěte“, která byla proškrtnuta (- - - - -), a v kolonce „Matka dítěte“ je uvedena D. H., roz. M. 3. Za důvod, proč nebylo vyhověno žádosti žalobkyně a navrhovatelky, matriční úřad uvedl, že zde absentuje souhlas ve smyslu § 778 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Matriční úřad k tomu dodal, že se jedná o souhlas, který je dáván v souvislosti s asistovanou reprodukcí, který je podrobně upraven v § 8 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Tento souhlas je vyžadován také k zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o matrikách. Matriční úřad v nyní projednávané věci nicméně dospěl k závěru, že předložené potvrzení FN Brno ze dne 26. 4. 2016 nelze považovat za písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění souhlas potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb ve smyslu cit. § 16 odst. zákona o matrikách, jelikož nemá základní náležitosti takového souhlasu – nejedná se o výslovný, datovaný souhlas muže, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb a není tedy veřejnou listinou dle § 5 zákona o matrikách, na základě které by mohla být provedena změna nebo oprava zápisu v matriční knize. Matriční úřad nezpochybnil, že žalobkyně je z genetického hlediska biologickým rodičem nezletilého T. H., ale žádné ustanovení českého rodinného práva neumožňuje matričnímu úřadu zapsat v nastalé situaci žalobkyni jako rodiče do knihy narození nezl. T. ve dle údajů o matce dítěte. 4. Žalovaný se s tímto názorem matričního úřadu plně ztotožnil, přičemž doplnil, že z obsahu správního spisu je zřejmé, že v době, kdy bylo vydáno předmětné potvrzení FN Brno ze dne 26. 4. 2016, byla žalobkyně již ženou, a proto na něho nelze nahlížet jako na souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb. Ze stejného důvodu proto nemohl vzít v potaz ani souhlasné prohlášení žalobkyně a Mgr. D. H., Ph.D., učiněné v rámci podaného návrhu, kde shodně uvádějí, že mají za nesporné a mezi nimi panuje shoda, že Mgr. D. H., Ph.D., je matkou nezletilého a žalobkyně je před změnou svého statutu otcem nezletilého. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 5. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobkyně navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil. 6. Žalobkyně v podané žalobě předně namítá, že stávající stav, kdy je biologickému rodiči upíráno právo, aby byl jako biologický rodič zapsaný v rodném listu svého dítěte, byť po změně pohlaví, je v rozporu s čl. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Žalobkyně má za to, že vše je dáno skutečností, že předmětné potvrzení i souhlasné prohlášení bylo vydáno a učiněno v době, kdy již podstoupila konverzi pohlaví, a znemožnilo jí tak splnit zákonem stanovené podmínky pro zápis změny údajů v matriční knize. Žalobkyně brojí zejména proti interpretaci příslušné právní úpravy, která s nastalou situací ne zcela počítá, přijaté ze strany správních orgánů, jimiž zasahují do jejího práva na soukromý a rodinný život. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě má i nadále za to, že správní orgány nijak nepochybily, když v podstatě rekapituluje argumenty předestřené v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, a to i s ohledem na podobnost žalobních a odvolacích námitek. Žalovaný souhlasí s názorem žalobkyně, že zásadním problémem je skutečnost, že v době, kdy byl dán souhlas k použití spermatu R. H. k oplození vajíček D. M. přenosem embryí do dělohy, byl dán v době, kdy u něho již byla ukončena konverze pohlaví, a k uvedenému datu byl tento osobou ženského pohlaví. IV. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). 9. Podstatou nyní projednávané věci je nesouhlas žalobkyně s nevyhověním její žádosti o zápis druhého z rodičů do knihy narození nezl. T. H., které dle jejího názoru správní orgány založily na nesprávném výkladu stávající právní úpravy a diskriminovaly tak žalobkyni na základě jejího pohlaví, čímž v konečném důsledku zasáhly do jejích práv. 10. Krajský soud souhlasí s účastníky řízení v tom, že matriční orgány byly postaveny před specifickou situaci, která nebyla dosud dle povědomí soudu v praxi řešena a na kterou do značné míry ne úplně pamatuje i příslušná právní úprava. 11. Jak žalovaný správně uvádí, na uvedenou situaci dopadá § 778 obč. zák., dle něhož platí, že „narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas.“ Jedná se tedy o domněnku otcovství v případě umělého oplodnění neprovdané matky, která bývá označována jako „první a půltá domněnka otcovství“ (viz Petrov, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář, Praha: C.H.Beck 2017, str. 816), jejímž základem není manželství ani nesezdané soužití, ale informovaný souh