6 As 73/2016 — Nejvyšší správní soud

33 A 3/2020- 47 - text pokračování 12 č. j. 33 A 3/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. M. J. bytem X zastoupen JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem sídlem Údolní 222/5, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2020, č. j. X, sp. zn. X, takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) svou žalobou rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2020, č. j. X, sp. zn. X (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru dopravněsprávních činností (dále jen „prvostupňový orgán“ nebo „správní orgán I. stupně“), ze dne 27. 9. 2019, č. j. X, sp. zn. X (dále též „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí o přestupku“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) a ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí (dále též „zákon o silničním provozu“), kterých se měl z nedbalosti dopustit tím, že dne 16. 11. 2018 V 9:15 hod. řídil motorové vozidlo tov. zn. Renault Megane, RZ: X, v Brně na dálnici D1 v prostoru nájezdové větve na km 201, aniž by byl připoután bezpečnostním pásem. Současně řídil motorové vozidlo, ačkoliv měl řidičské oprávnění pozastaveno exekučním příkazem vedeným pod č. j. X. Tímto jednáním žalobce porušil povinnosti řidiče stanovené v ust. § 4 písm. a) a ust. § 95 odst. 2 zákona o silničním provozu, což mělo za následek naplnění skutkových podstat výše uvedených přestupků. 3. Za spáchání obou přestupků byla žalobci prvostupňovým orgánem uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, zákaz řízení spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Napadené rozhodnutí 4. V rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejprve zrekapituloval obsah správního spisu a dosavadní průběh řízení. Podle jeho názoru prvostupňový orgán postupoval v souladu se zákonem, a to na základě skutkového stavu věci, který byl zjištěn bez důvodných pochybností. 5. Ve vztahu k naplnění skutkové podstaty přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce se ke spáchání daného přestupku doznal. Z toho důvodu se žalovaný zabýval pouze tím, zda byly naplněny formální a materiální znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 6 zákona o silničním provozu, když měl žalobce řídit vozidlo přesto, že měl pozastaveno řidičské oprávnění. V tomto ohledu žalovaný odkázal na kopii exekučního příkazu, která byla do správního spisu založena, včetně souvisejícího dokladu o jeho doručení. K tomu žalovaný doplnil, že exekuční příkaz byl žalobci zaslán na adresu trvalého pobytu, tedy na adresu příslušného městského úřadu. Z doručenky poté vyplývá, že žalobce si písemnost nevyzvedl, pročež byla doručena tzv. fikcí. V důsledku toho bylo řidičské oprávnění žalobce účinně pozastaveno. 6. Následně se žalovaný podrobněji vyjádřil k naplnění subjektivní stránky daného přestupku. Konkrétně vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu, přičemž upřesnil, že žalobce se daného skutku dopustil ve formě nevědomé nedbalosti. S odkazem na související řízení ve věci vedené pod č. j. X pak žalovaný označil za nevěrohodnou argumentaci žalobce, který po více než roce uvádí konkrétní termíny, kdy se na dotčenou pobočku pošty dostavil. Podle názoru žalovaného je zřejmé, že žalobce si své poměry ohledně doručování písemností dlouhodobě neuspořádal, přičemž měl a mohl v důsledku neplacení výživného vědět, že jeho jednání bude mít své následky, včetně pozastavení řidičského oprávnění. 7. Za důvodnou žalovaný nepovažoval ani námitku, že policisté žalobci během šetření dopravní nehody dne 28. 9. 2018 řidičský průkaz nezadrželi a ani mu nesdělili žádné okolnosti související s pozastavením řidičského oprávnění. V této souvislosti žalovaný připomněl, že žalobci byl řidičský průkaz toliko odebrán, a to až během silniční kontroly navazující na spáchání jednoho z nyní projednávaných přestupků nepřipoutání se za jízdy bezpečnostním pásem. Samotná okolnost, že policisté žalobci dne 28. 9. 2018 řidičský průkaz neodebrali, nemá podle žalovaného vliv na posouzení zavinění ve vztahu k nyní projednávanému přestupku řízení vozidla za situace, kdy bylo řidičské oprávnění žalobce pozastaveno. Následné odebrání řidičského průkazu policisty navíc nelze v případě žalobce zaměňovat s jeho zadržením, ve vztahu ke kterému musí být doba faktického znemožnění dané činnosti (řízení motorových vozidel) započítána. 8. Stejně tak se žalovaný neztotožnil s tím, že žalobci byl za daný skutek uložen již druhý trest v pořadí. Konkrétně žalovaný poukázal na skutečnost, že rozhodnutím Městského úřadu Šlapanice ze dne 5. 8. 2019 byl žalobce uznán vinným ze spáchání stejného druhu přestupku, avšak ve vztahu k dopravní nehodě, která se stala dne 28. 9. 2018. V tomto ohledu žalovaný odkázal na prvostupňové rozhodnutí, ve kterém bylo zdůvodněno, proč nemůže být jednání žalobce spočívající v řízení vozidla bez řidičského oprávnění kvalifikováno jako trvající nebo pokračující přestupek. Jednalo se o dva samostatné skutky, nikoliv trvající stav či dílčí útoky, které by ani nemohly být vedeny jednotným záměrem. Jedná se ostatně o základ argumentace žalobce, který tvrdil, že o pozastavení řidičského oprávnění vůbec nevěděl. Z toho důvodu žalovaný nevyloučil opakovaný postih žalobce za typově stejné jednání, přestože by se uložené zákazy řízení nesčítaly, ale navzájem překrývaly. 9. Při určení druhu a výše správních trestů byla podle žalovaného respektována dotčená ustanovení zákona a individuální okolnosti případu. Jako přitěžující okolnost bylo hodnoceno, že žalobce se dopustil dvou přestupků. Naopak byla ve prospěch žalobce zohledněna absence zásadnějších následků jednání, kterého se dopustil toliko z nevědomé nedbalosti. K tomu žalovaný doplnil, že společenská škodlivost přestupků byla ze strany prvostupňového orgánu zdůvodněna spíše obecným způsobem. Proto žalovaný jeho závěry korigoval, když doplnil, že přestupek nepřipoutání se bezpečnostním pásem ohrožuje zdraví řidiče v kolizních situacích. Materiální znak přestupku spočívajícího v řízení vozidla bez příslušného oprávnění pak vychází z nerespektování úředního rozhodnutí. III. Žaloba 10. V žalobě bylo namítáno, že správní orgány nesprávně posoudily naplnění subjektivní stránky přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 6 zákona o silničním provozu. V této souvislosti žalobce uvedl, že na příslušný městský úřad a pobočku České pošty pravidelně, alespoň jednou týdně, chodil a písemnosti si přebíral, v čemž nadále pokračuje. Exekuční příkaz však žalobci nebyl fyzicky doručen, přičemž ten nemohl vědět, že mu bylo pozastaveno řidičské oprávnění. Stejně tak žalobce nebyl obeznámen o zahájení exekučního řízení. Žalobce navíc v rozhodnou dobu počítal s tím, že matka jeho nezletilého syna (I. J., bytem X) posečká s úhradou výživného, a to s ohledem na finanční situaci, ve které se žalobce nacházel. 11. Podle názoru žalobce je tak spekulativní závěr správních orgánů, že žalobce měl doručení exekučního příkazu očekávat. Stejně tak žalobce odmítl žalovaným odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu, neboť v něm byly uplatněné námitky ohledně absence zavinění považovány za nedůvodné pouze z procesních důvodů. K tomu žalobce doplnil, že příslušnou pobočku České pošty navštívil v době od 3. 9. do 14. 9. 2018 minimálně dvakrát, ale exekuční příkaz (doručen dne 31. 8. 2018) mu nebyl předán, resp. nebyl na existenci takové zásilky upozorněn. 12. Kromě toho žalobce namítal, že správní orgány postupovaly nesprávně, pokud považovaly jednání žalobce ve dnech 28. 9. 2018 a 16. 11. 2018 za dva samostatné skutky. Podle názoru žalobce se v těchto případech jednalo o trvající přestupek nebo pokračování v přestupku, kdy dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem a naplnily v souhrnu stejnou skutkovou podstatu přestupku. K tomu žalobce doplnil, že je nelogické a v rozporu s jeho ústavními právy, aby byl dvakrát postižen za totéž jednání, aniž by věděl nebo měl vědět o tom, že má pozastaveno řidičské oprávnění. Současně žalobce argumentoval tím, že společenská škodlivost přestupku nebyla žalovaným dostatečně (ve vazbě na okolnosti případu) posouzena. 13. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil, uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů soudního řízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Eventuálně navrhl, aby zdejší soud zohlednil okolnosti spáchání přestupku, a od potr