9 Afs 86/2012 — Nejvyšší správní soud

30 Af 14/2020- 233 - text 15 30 Af 14/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobci: a) Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. sídlem Helfertova 2040/13, Brno b) HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář sídlem Na Florenci 2116/15, Praha zastoupena advokátem Mgr. Janem Tejkalem sídlem Helfertova 2040/13, Brno proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno za účasti: 1) Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o. sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 2) Regionální organizátor pražské integrované dopravy, příspěvková organizace sídlem Rytířská 406/10, Praha o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 17. 12. 2019, č. j. ÚOHS-R0178/2019/VZ-34931/2019/322/LKa takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID), příspěvková organizace (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 12. 10. 2018 zadávací řízení na zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu s názvem „Poskytování právních služeb podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“. Žalobci podali do zadávacího řízení společnou nabídku za Společnost pro ROPID, kterou založili podle § 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 2. Dne 14. 12. 2018 zadavatel zaslal žalobcům oznámení o výběru dodavatele, jehož přílohou byla mj. zpráva o hodnocení nabídek ze dne 14. 12. 2018 a podrobný popis hodnocení nabídek. Nabídka žalobců byla vyhodnocena jako druhá ekonomicky nejvýhodnější. Vybraným dodavatelem se stala Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o. 3. Dne 31. 12. 2018 doručili žalobci zadavateli námitky proti hodnocení nabídek a proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel jejich námitkám nevyhověl. Žalobci proto podali návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 4. Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 4. 2019, č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-10567/2019/511/ŠNo, výrokem III. zrušil úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek a všechny následující úkony v předmětném zadávacím řízení. V řízení o rozkladu však předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 25. 7. 2019, č. j. ÚOHS-R0070,0097/2019/VZ-20432/2019/322/LKa, prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Poté žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-25745/2019/511/ŠNo, výrokem I. zamítl návrh v části, která směřuje proti postupu zadavatele při pořízení zprávy o hodnocení nabídek podle § 265 písm. c) zákona zadávání veřejných zakázek, neboť návrh v této části nesměřoval proti postupu, který byl zadavatel povinen dodržovat podle zákona. Výrokem II. zamítl návrh v části, která směřuje proti postupu zadavatele při hodnocení nabídek podle § 265 písm. a) zákona zadávání veřejných zakázek, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření. Rozklad žalobců předseda žalovaného napadeným rozhodnutím zamítl. II. Obsah žaloby 5. Žalobci mají za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Zadavatel měl postupovat podle § 119 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek a uvést ve zprávě o hodnocení nabídek hodnocené údaje z nabídek. Zadavatel však provedl hodnocení nabídek v rozporu s § 119 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. 6. Veřejná zakázka obsahovala tři hodnotící kritéria: 1) nabídková cena, 2) zkušenosti členů realizačního týmu a 3) kvalita zpracování právních rozborů. Pro účely posledně uvedeného kritéria zadavatel uložil vypracovat dvě vzorové práce: „Právní rozbor k otázce přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě“, „Vypracování zadávací dokumentace“. Stanovil rovněž dílčí subkritéria pro hodnocení vzorových prací. 7. Zadavatel do zprávy o hodnocení nabídek nezahrnul právní rozbory zpracované účastníky zadávacího řízení, ani citace konkrétních pasáží z nich. Tím podle žalobců porušil § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. 8. Žalobci nesouhlasí se žalovaným, že zadavatel vůbec nebyl povinen pořídit písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ani v ní uvádět zákonné náležitosti, jelikož zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném režimu. Žalovaný pomíjí, že si zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně vyhradil, že pokud v zadávacích podmínkách nestanoví něco jiného, bude postupovat přiměřeně podle pravidel stanovených zákonem pro otevřené řízení, tj. i podle § 119 zákona. 9. Ani pokud by zadavatel nebyl povinen postupovat podle § 119 zákona o zadávání veřejných zakázek, je absence hodnocených údajů v rozporu se zásadou transparentnosti. Žalobcům nezbývá než důvěřovat zadavateli, že hodnocené údaje jsou v nabídkách skutečně obsaženy a že jsou zpracovány v takové kvalitě, jakou zadavatel popsal ve zprávě o hodnocení nabídek. K porušení zásady transparentnosti se však žalovaný vůbec nevyjádřil. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. 10. Žalobci dále uvádí, že stěžejním důvodem podané žaloby je, že zadavatel provedl hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria č. 3, subkritéria č. 1 – Právní rozbor k otázce přímého uzavření smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě – v rozporu s § 119 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek a se zásadou transparentnosti a rovného zacházení. V rámci hodnocení nabídek totiž zohlednil (a hodnotil pozitivně u vybraného dodavatele) aspekty, aniž by si takovou možnost vyhradil v zadávací dokumentaci. Akceptací tohoto postupu by si zadavatel mohl v rámci subjektivního hodnocení vybrat jakoukoliv skutečnost uvedenou v právním rozboru a tu hodnotit pozitivně či naopak negativně. 11. Žalovaný se ztotožnil se žalobci, že zadavatel v rámci hodnocení vzorové práce 1 u parametru č. 1 (Celková odborná právní úroveň vzorové práce) hodnotil skutečnosti, které nebyly uvedeny v zadávací dokumentaci, v důsledku čehož nesprávně provedl bodovou srážku v hodnocení nabídky žalobců. Žalovaný však z tohoto pochybení vyvodil nesprávné závěry. Dovodil, že i po přičtení 2 nesprávně odečtených bodů by žalobci v zadávacím řízení nezvítězili, proto dané pochybení zadavatele neovlivnilo výběr dodavatele. Pokud by totiž zadavatel hodnotil v rámci tohoto parametru jen skutečnosti, které hodnotit měl, mohlo by to ovlivnit i výši bodů přidělenou vybranému dodavateli. Existuje tak potenciální možnost ovlivnění výběru dodavatele. 12. Dále došlo k pochybením v rámci parametru č. 2 týkajícího se úrovně, resp. míry zacílení na odpovědi zadavatele. Zadavatel totiž v zadávací dokumentaci nestanovil žádné konkrétní potřeby, na které by bylo potřeba odpovědět, ani neuvedl žádné dotazy. Není tedy zřejmé, ve vztahu k jakým konkrétním dotazům byly právní závěry vybraného dodavatele hodnoceny jako „naprosto uspokojující“ a naopak vzorová práce žalobců jako „výrazně méně uspokojivé“. Zadavatel mohl „předem nepoložené dotazy“ přizpůsobit zpětně informacím uvedeným v právních rozborech preferovaného dodavatele. 13. Žalobci mají za to, že zadavatel postupoval nezákonně i v případě parametru č. 3, neboť u vybraného dodavatele kladně hodnotil zpracování tzv. kvazinabídkového řízení, aniž by něco takového požadoval v zadávací dokumentaci. Žalobcům přitom nebylo ze zadávací dokumentace zřejmé, že by tento aspekt měl být v právním rozboru zpracován a že bude zadavatelem hodnocen kladně. 14. K argumentaci žalobců vztahující se k parametrům č. 4 až 6 se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevyjádřil, čímž zatížil rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. U parametru č. 4 zadavatel hodnotil u vybraného dodavatele, že právní rozbor zodpovídá na řadu dotazů zadavatele, aniž by v zadávací dokumentaci nějaké dotazy uvedl. U parametru č. 6 není zřejmé, co se rozumí přehledností a snadnou orientací v textu, případně nižší úrovní uživatelského komfortu. Tyto neurčité právní pojmy zadavatel v zadávací dokumentaci nevymezil. Není tedy zřejmé, na co se při hodnocení konkrétně zaměřil. Žalobci považují postup zadavatele při hodnocení nabídek za netransparentní rovněž z důvodu, že není zřejmé, na základě čeho zadavatel dospěl právě k udělenému či strženému počtu bodů. 15. Navrhli proto, aby soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí, které považoval za plně přezkoumatelné. Ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by se zadavatel zavázal pořídit zprávu o hodnocení nabídek v rozsahu stanoveném v § 119 zákona o zadávání veřejných zakázek. Přiměřené použití postupu pro otevřené řízení v souladu s me