Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 12. 2019, č. j. X (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále j…
34 Ad 4/2020- 77 - text
pokračování 8 34 Ad 4/2020
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci
žalobkyně: L. D.
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2020, č. j. X,
takto:
I. Žaloba s e z a m í t á.
II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 12. 2019, č. j. X (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě ze dne 24. 9. 2019, vypracovaný posudkovou lékařkou OSSZ Kroměříž, podle něhož je žalobkyně od 4. 9. 2019 invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 60 %. Žalobkyně však nesplnila podmínku potřebné doby pojištění.
II. Napadené rozhodnutí
3. Žalovaná v rámci námitkového řízení nejprve přezkoumala posudek o invaliditě žalobkyně ze dne 24. 9. 2019 a dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobkyně byl posouzen v souladu s platnou právní úpravou.
4. K námitkám žalobkyně s odkazem na § 5 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění uvedla, že v osobním listu důchodového pojištění jí byla započtena doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou jí nenáležela podpora v nezaměstnanosti anebo při rekvalifikaci, za období před dosažením 55 let věku v délce 1 roku (v době nejblíže předcházející vzniku invalidity, tj. od 9. 2. 2016 do 3. 8. 2016 v délce 177 dnů, od 4. 4. 2017 do 13. 9. 2017 v délce 163 dnů a od 10. 11. 2017 do 5. 12. 2017 v délce 26 dnů). Za období po dosažení 55 let byla žalobkyni do dne vzniku invalidity započtena veškerá doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tj. celkem 72 dnů). Po datu 31. 12. 1995 tedy byla žalobkyni ve smyslu § 5 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění zhodnocena maximální možná délka vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou jí náležela podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci; další takovou dobu již započíst nelze.
5. Žalobkyně v době od 1. 11. 2005 do 31. 12. 2008 neplnila řádně své povinnosti vyplývající z její činnosti osoby samostatně výdělečně činné ve vztahu k úhradám pojistného a penále, čímž jí vznikl dluh v celkové výši 75 080 Kč. Dobu od 1. 11. 2005 do 31. 12. 2008, kdy byla žalobkyně vedena v evidenci jako osoba samostatně výdělečně činná, proto nelze pro důchodové účely zhodnotit, neboť za uvedené období nebylo dosud uhrazeno pojistné. Při rozhodování o invalidním důchodu nemohou být podmínky pro vznik nároku na takový důchod pominuty, např. s odkazem na finanční či sociální situaci účastníka řízení.
6. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod podle § 40 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění (ve vazbě na § 38 téhož zákona) činí u pojištěnce ve věku nad 28 let 5 let. Tato doba se podle § 40 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění zjišťuje z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění přitom činí 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity.
7. Věk žalobkyně ke dni vzniku invalidity, tj. 4. 9. 2019, činil 56 let. Z osobního listu důchodového pojištění vyplývá, že v rozhodném období od 4. 9. 2009 do 3. 9. 2019 získala žalobkyně pouze 2 roky a 257 dnů pojištění namísto potřebných 5 let, v rozhodném období od 4. 9. 1999 do 3. 9. 2019 získala pouze 8 let a 109 dnů namísto potřebných 10 let. Požadavek na dobu pojištění dle § 40 zákona o důchodovém pojištění tedy splněn nebyl a invalidní důchod nemohl být přiznán. Stanovení invalidity samo o sobě pro vznik nároku na invalidní důchod nestačí.
III. Žaloba
8. Žalobkyně navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení. Namítla, že v řízení předcházejícímu vydání napadeného rozhodnutí byla porušena zásada materiální pravdy (§ 3 správního řádu), zásada poučovací (§ 4 odst. 2 správního řádu), jakož i zásada veřejné správy jako služby veřejnosti (§ 4 odst. 1 správního řádu). Žalovaná se ani nepokusila žalobkyni kontaktovat s tím, že podklady jsou neúplné a je třeba je doplnit. Před vydáním prvostupňového rozhodnutí nebyla řádně poučena o následcích vyplývajících z podkladů zjištěného skutkového stavu. Žalobkyně rovněž nebyla informována – v rozporu se zásadami správního řízení, zavedenou praxí a posláním tohoto úřadu – jak si případně nárok na invalidní důchod zajistit doplacením chybějící doby pojištění. Podle žalobkyně proto došlo též k porušení zásady upravené v § 2 odst. 4 správního řádu. Na místo toho bylo vydáno strohé prvostupňové rozhodnutí.
9. V rámci opravného prostředku proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně k žádosti doložila veškeré doklady, které po ní byly vyžadovány. Jednoznačně sdělila, že dluh na pojistném nesouhlasí se skutečností, přičemž uvedený nesoulad je v řešení. Žalobkyně se před vydáním prvostupňového rozhodnutí několikrát na úřadě telefonicky dotazovala na stav řízení, jakož i na to, zda není třeba doložit další podklady. Vždy jí bylo pouze sděleno, že její žádost se zpracovává a veškeré podklady jsou v Praze. Navzdory tomu žalobkyně nebyla ani náznakem informována o tom, že by svoji žádost nedostatečně doložila, resp. že by stále trval stav, že v rozhodných obdobích od 4. 9. 2009 do 3. 9. 2019 a od 4. 9. 1999 do 3. 9. 2019 nezískala potřebnou dobu pojištění. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí nezabývala otázkou v té době řešeného nesouladu ve výši dluhu na pojistném. Žalobkyně má proto za to, že prvostupňové rozhodnutí i napadené rozhodnutí vycházela z nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového stavu. Úplnosti podkladů mohlo být dosaženo jejich získáním od žalobkyně.
IV. Vyjádření žalované a replika žalobkyně
10. Žalovaná ve svém vyjádření shrnula obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí. K námitkám poukazujícím na porušení poučovací povinnosti a dalších zásad správního řízení žalovaná sdělila, že následkem zjištění skutkového stavu na základě dodaných podkladů neumožňujících kladné vyřízení žádosti je její zamítnutí. Jiný výsledek není možný, bez ohledu na poučení, neboť takové poučení nemá na rozhodnutí o přiznání či nepřiznání důchodu žádný vliv.
11. Doplatit si chybějící dobu pojištění je možné. Pokud však žalobkyně za období od 1. 11. 2005 do 31. 12. 2008 pojistné neuhradila, nebylo možné tuto dobu, kdy byla žalobkyně vedena v evidenci jako osoba samostatně výdělečně činná, hodnotit pro důchodové účely.
12. Listiny přiložené k námitkám (potvrzení OSSZ Kroměříž o vedení v evidenci jako osoby samostatně výdělečně činné ze dne 18. 9. 2013, potvrzení úřadu práce o dobách vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 12. 12. 2019 a informace o pojištěnci VZP ČR – výpis za období od 1. 1. 1992 až 12. 12. 2019) neprokazují další doby pojištění, započitatelné do nároku na invalidní důchod, než doby již evidované.
13. Nebyla-li žalobkyně informována předem o tom, že svoji žádost dostatečně nedoložila, jedná se o otázku, která je předmětem řízení o žádosti o důchod. Řešení této otázky se žadatel dozví až zesprávního rozhodnutí.
14. Žalovaná neposuzovala nesoulad výše dluhu uváděné v prvostupňovém rozhodnutí s výší dluhu uváděnou žalobkyní, neboť ani v prvoinstančním rozhodnutí ani v podání žalobkyně se žádné dluhy na pojistném neuvádí. Podle žalované byly zjištěny veškeré doby pojištění a náhradní doby pojištění, které lze žalobkyni započíst do nároku na invalidní důchod.
V. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem
15. V průběhu řízení krajský soud vyžádal správní spis OSSZ Kroměříž a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti.
16. Žalobkyně požádala dne 7. 8. 2019 o přiznání invalidního důchodu. Na základě posouzení jejího zdravotního stavu posudkovým lékařem, kdy bylo zdravotní postižení žalobkyně dle posudku ze dne 24. 9. 2019 charakterizováno jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (dle kapitoly XIII. oddíl B položka 1c vyhlášky o posuzování invalidity), pro nějž pracovní schopnost žalobkyně poklesla ode dne 4. 9. 2019 o 60 %, resp. na základě zjištění, že žalobkyně nesplnila potřebnou dobu pojištění, bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, jehož nedílnou součástí je osobní list důcho
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.