7 As 131/2012 — Nejvyšší správní soud

29 A 133/2021- 64 - text  7 29 A 133/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: L. Z. proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2021, č. j. ZKI BR-O-49/568/2021-23, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobkyně se u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen „katastrální úřad“ nebo „správní orgán prvního stupně“) domáhala provedení opravy chyby v katastrálním operátu spočívající v nesprávném zobrazení hranic mezi pozemky parc. č. XA, XB, XC na straně jedné a pozemky parc. č. XD, XE, XF na straně druhé, všechny v katastrálním území H. u T., a rovněž opravy zápisu vlastnického práv k pozemku parc. č. XG, a to ze současného vlastníka uvedených pozemků (MVDr. L. S.) na žalobkyni. 2. Žalobou podanou u krajského soudu žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2021, č. j. ZKI BR-O-49/568/2021-23 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne ze dne 17. 5. 2021, č. j. OR-78/2021-703-23, kterým nevyhověl nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy, neboť se nejednalo o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Žalovaný změnil výrok rozhodnutí katastrálního úřadu tak, že za text „v údajích“ vložil doplňující text „katastru nemovitostí“, a ve zbytku jej potvrdil. 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že ve shodě s katastrálním úřadem nezjistil naplnění podmínek § 36 odst. 1 katastrálního zákona a neshledal důvody k provedení opravy chyby v katastrálním operátu. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobkyně navrhuje krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. 5. Žalobkyně zrekapitulovala průběh jednotlivých řízení spojených s obnovou operátu, pozemkovými úpravami, mapováními, místními šetřeními a dědickým řízením, týkajících se pozemků ve vlastnictví žalobkyně, včetně dalších podrobností (uzavření kupní smlouvy na další pozemky v předmětné lokalitě, spory žalobkyně s dalšími vlastníky okolních pozemků, listiny dokumentující historický vývoj mapování terénu v dané lokalitě). Žalobkyně přílohou žaloby učinila taktéž řadu listin, které jsou však současně přílohami správního spisu. 6. Žalobkyně namítá, že katastrální úřad i žalovaný pochybili, neboť změny hranic pozemků i samotný rozsah zápisu vlastnického práva žalobkyně nezaložili na žádných právních dokladech bez přímého terénního měření v lokalitě. Správní úřady nerespektovaly zásadu, že jakékoliv vytyčení hranic pozemků nemá bez soukromé listiny, obsahující souhlasný projev vůle vlastníka pozemků, žádné právní následky. Žalobkyně dále nesouhlasí s tím, že při digitalizaci předchozí katastrální mapy nedošlo k porovnání faktické hranice pozemků oproti hranici, zobrazené v katastrální mapě. Podle žalobkyně měl být při obnově katastrálního operátu respektován zápis parcelizace provedené na základě situačního nákresu ze dne 25. 4. 1883, který z měření v terénu vycházel, a mělo tak dojít pouze k zpřesnění jím vytyčených hranic beze změny výměry pozemků. Podle žalobkyně katastrální úřad tak nedostál své povinnosti vyplývající z § 36 odst. 1 katastrálního zákona, neboť bez provedení nových měření změnil geometrické určení pozemků v jejím vlastnictví. Stejným způsobem postupoval i při změně údajů na listu vlastnictví. Žalovaný tento postup potvrdil napadeným rozhodnutím, které je tak ze stejných důvodů nezákonné. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrvává na argumentaci předestřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nadto žalovaný doplnil, že místní šetření pro účely mapování v roce 1991 nebylo provedeno za účasti žalobkyně z toho důvodu, že v platné evidenci nemovitostí nebyla vedena jako vlastník nemovitosti parc. č. XH (nyní parc. č. XA). Žalovaný dále uvedl, že operát evidence (následně katastru nemovitostí) byl v předmětném katastrálním území obnoven mapováním v souladu s platnými právními předpisy. Namítaný rozpor mezi stavem mapy PK a stavem po mapování, v čehož důsledku byla na úkor pozemku parc. č. XH (nyní parc. č. XA) zvětšena plocha parcel XG a XF, odpovídá výsledku místního měření a doplnění parcel ZE. Vlastnické právo k pozemku parc. č. XG byla platně zapsáno ve prospěch paní L. S. dle darovací smlouvy ze dne 8. 11. 2006. 8. V replice k vyjádření žalovaného pak žalobkyně toliko setrvává na své argumentaci, vyjádřené žalobě proti napadenému rozhodnutí, a namítá, že žalovaný převzal argumentaci katastrálního úřadu. Žalobkyně doplnila, že se místního šetření v roce 1991 měla právo účastnit, neboť na ní přešlo vlastnické právo z titulu dědického práva, původní vlastnice, uvedená v evidenci nemovitostí, byla v době konání místního šetření po smrti. Dále žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že byl operát obnoven mapováním, neboť k nim žalovaný nedoložil příslušné podklady. Žalobkyně namítá, že toto „mapování“ bylo provedeno „od stolu“ pomocí vektorizace rastru pozemkového katastru s leteckým snímkem. V důsledku chybnému provedení však došlo k nepřesnému záznamu lomových bodů hranic jednotlivých pozemků v rozporu se skutečností v terénu. Žalobkyně namítá i neprůkaznost soutisku platné katastrální mapy a rastru PK jako důkazu. K zápisu vlastnického práva k pozemku parc. č. XG žalobkyně uvádí, že tento zápis nebyl doložen vkladovou listinou schválenou geometrickým plánem a odsouhlasena vlastníkem dotčeného pozemku. Závěrem žalobkyně namítá, že místní šetření v roce 1991 nebylo provedeno řádně, jeho výsledky neodpovídají skutečnosti, v důsledku čehož tak došlo ke zkrácení práv žalobkyně, neboť nebyly šetřeny hranice pozemků v jejím vlastnictví. IV. Ústní jednání konané dne 28. 2. 2023 9. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých tvrzeních již dříve písemně uplatněných v žalobě, resp. ve vyjádření k žalobě, replice a dalších podáních. Žalobkyně obsáhle popsala historický vývoj týkající se předmětného pozemku, její přednes však nepřinesl žádné nové skutečnosti, které by měly vliv na projednávanou věc vzhledem k tomu, že předmětem posouzení je rozhodnutí o nevyhovění nesouhlasu s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu. Jako důkaz žalobkyně předložila: tabulku s názvem „Plocha lokality PK 107 před a po obnově operátu“, listinu s názvem „Přehledný výpis z pozemkové knihy a identifikace parcel podle pozemkové knihy a EN“, dále písemnost označená jako „Srovnávací set ze dne 14. 10. 1997, Soupis parcel“, dále záznam ze závěrečného ústního jednání k jednoduché pozemkové úpravě ze dne 5. 11. 1998, a písemné rozpracování argumentace přednesené žalobkyní na ústním jednání. V. Posouzení věci soudem 10. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (katastrálního úřadu), včetně řízení předcházejících jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 11. V nyní projednávané věci je stěžejní otázkou, zda měl katastrální úřad na návrh žalobkyně provést opravu chyby v katastrálním operátu. Žalobkyně se žádostí o odstranění chyby domáhala napravení nesouladu zapsaného stavu se skutečným stavem. 12. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona platí, že „[n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“. 13. Dle § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) (dále jen „katastrální vyhláška“) platí, že „[ch]ybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsle