2 Afs 176/2006 — Nejvyšší správní soud

29 Af 50/2021- 112 - text 18 29 Af 50/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Martina Kopy a Mariana Kokeše ve věci žalobkyně: Pohřebnictví Zlín, spol. s r. o. Filmová 412, 760 01 Zlín zastoupena advokátem Mgr. Lukášem Regecem V parku 2316/12, 148 00 Praha 4 – Chodov proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2021. č. j. 18620/21/5000-10611-709567, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2021. č. j. 18620/21/5000-10611-709567, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 684 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Lukáše Regece do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Cenová regulace pohřebnictví je specifickým tématem. Jeho úprava není úplně jasná a jednoznačná. Soud se v této věci zabýval otázkou přestupkové odpovědnosti žalobkyně, která si příslušnou úpravu podle správních orgánů nesprávně vyložila. Vztáhla ji jen na položky jejích služeb, na které výslovně dopadaly výměry Ministerstva financí, které určovaly, co přesně cenové regulaci podléhá. Dostala za to pokutu. Podle správních orgánů totiž opomenula smysl a účel cenové regulace, v jehož světle regulace dopadala na mnoho dalších dílčích služeb, jež žalobkyně poskytovala. Žalobkyně však podle soudu nepochybila. Výklad správních orgánů pro ni nebyl předvídatelný. Proto soud žalobě vyhověl. II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů 2. Specializovaný finanční úřad provedl u žalobkyně kontrolu. Uložil jí poté pokutu ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně totiž podle něj porušila povinnost podle zákona o cenách. Nevedla a neuchovávala kalkulace věcně usměrňovaných cen, které budou prokazovat dodržení pravidel regulace tři roky po skončení platnosti ceny zboží. 3. Žalobkyně konkrétně podle specializovaného finančního úřadu nevyhotovila a neuchovala v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018 kalkulace k několika cenám za své služby podle dvou výměrů Ministerstva financí. Konkrétně šlo o výměry č. 01/2017 ze dne 25. 11. 2016, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami s účinností od 1. 1. 2017 („výměr MF 2017“), a výměr č. 01/2018 ze dne 28. 11. 2017, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami s účinností od 1. 1. 2018 („výměr MF 2018“; oba výměry společně jako „výměry MF“). 4. První skutek se týkal ceny za služby zpopelnění bez obřadu (resp. kremace bez obřadu, jak tuto službu označovaly faktury žalobkyně). Do této částky žalobkyně zahrnula vyjma položek zpopelnění a uložení popele také další položky (administrativní činnost a vedení evidence, pomoc při návozu do krematoria, přechodné uložení rakve do chladícího zařízení po převzetí ke zpopelnění a výdej urny). Tyto položky byly podle Specializovaného finančního úřadu nezbytné k uskutečnění prodeje regulované služby zpopelnění a uložení popele. Jejich výši však žalobkyně nedoložila kalkulací. 5. Dále žalobkyně nevyhotovila a neuchovala kalkulace k uplatněné ceně za službu smuteční obřad v obřadní síni, respektive za pronájem obřadní místností pro smuteční obřady ve smyslu výměrů MF. Smuteční obřad, který žalobkyně poskytovala, byl totiž obsahově shodný s regulovanou položkou pronájmu obřadní místnosti. Vymezovala ho podstata věci. Žalobkyně prodávala „poskytnutí“ obřadní místnosti s podmínkou využití dalších služeb (stálá květinová výzdoba, výstav, identifikace zemřelého, obřadník, řečník, smuteční oděv obřadníka, náklady na likvidaci květinové výzdoby a stuh, manipulace s rakví). 6. V neposlední řadě žalobkyně nevyhotovila a neuchovala kalkulace k uplatněným cenám za službu pohřby pro obce. Do ceny zahrnula mimo jiné i položky zpopelnění bez obřadu (kremace) včetně s ní spojených nezbytně nutných nákladů a vsyp zpopelněných ostatků na vsypovou loučku. Celková cena uplatněná za tyto služby kompletně podléhá cenové regulaci. 7. Žalobkyně se odvolala. Jádrem jejích námitek bylo, že žalovaný vykládá příliš extenzivně příslušné cenové předpisy. Kalkulace měla přesně k těm položkám, u nichž to výměry MF požadují. Žalovaný ovšem rozhodnutím ze dne 13. 5. 2021. č. j. 18620/21/5000-10611-709567 („rozhodnutí žalovaného“), odvolání žalobkyně zamítl. 8. V reakci na odvolací námitky žalovaný nejprve odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 24. 6. 2015, č. j. 52 Af 7/2015-107 („pardubický rozsudek“), za jehož použití označil odvolání žalobkyně za „spíše směsicí komentářů k vybraným pasážím napadeného rozhodnutí a obsáhlých citací z rozsudků Nejvyššího správního soudu a odborné literatury než stručným a přehledným souhrnem žalobních bodů.“ Použil i slova pardubického rozsudku, podle kterého „[i] při formulaci žaloby tedy platí, že méně je více a že říci málo slovy mnoho je znakem velkých duchů, právě tak jako neříci mnoha slovy nic je znakem těch malých (Francois de La Rochefoucauld).“ 9. Pokud žalobkyně zahrnula do regulované ceny další náklady, měla podle žalovaného povinnost zpracovat kalkulaci ceny. Pokud jde o první skutek, pak žalobkyně předložila kalkulace jen k cenám za zpopelnění zemřelého a ostatků v rakvi a uložení popele do pevně uzavíratelné urny s označením včetně ceny urny, k ostatním účtovaným částkám ale nikoliv. Tyto ostatní ceny tvoří nezbytné náklady, které obviněná vynakládá k uskutečnění prodeje kremační služby zpopelnění bez obřadu. Tyto náklady tedy tvoří náklady oběhu, které jsou nedílnou součástí regulované ceny [§ 2 odst. 1 in fine § 2 odst. 7 písm. a) zákona o cenách]. S danou službou úzce souvisí a bez nich by ji žalobkyně vůbec nemohla vyprodukovat, resp. ji vyprodukovat v požadované kvalitě. 10. Žalobkyně jednotlivé služby, které jí ukládá zákon o pohřebnictví (§ 13 a § 14), uplatnila ve svém ceníku pod označením zpopelnění bez obřadu (podle faktur „kremace bez obřadu“). Jde o určené podmínky § 2 odst. 1 zákona o cenách, které žalobkyně uplatňovala vůči kupujícím, a kterými jsou právě položky administrativní činnost, vedení evidence, pomoc při návozu do krematoria, přechodné uložení rakve do chladícího zařízení po převzetí ke zpopelnění a výdej urny. Všechny tyto položky naplňují celkovou fakturovanou cenu, a proto podléhají cenové regulaci. 11. Pokud jde o druhý skutek, do ceny zboží v položkách pronájem obřadních místností pro smuteční obřady lze podle žalovaného promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle jiných právních předpisů, není-li stanoveno jinak [§ 2 odst. 7 písm. a) zákona o cenách]. Žalobkyně sjednala cenu pro službu nazvanou v doložených cenících kremačních služeb „smuteční obřad s následným zpopelněním“, v doložených fakturách nazvanou jako „kremace s obřadem, hudba“. Zahrnula do ní položky nezbytné k uskutečnění smutečního obřadu, který poskytovala s využitím dalších služeb. Jde o služby obsahově shodné s regulovanou položkou pronájmu obřadní místnosti pro smuteční obřady podle výměrů MF. Jsou neoddělitelné od ceny pronájmu/poskytnutí. Proto jsou součástí ceny. Nelze-li danou službu bez těchto položek zakoupit, jsou i tyto položky součástí ceny za pronájem, tedy regulované ceny s nutnou kalkulací. 12. Do uplatněné ceny za smuteční obřad s následným zpopelněním žalobkyně zahrnula i náklad spojený s jejím vlastním nájmem obřadní síně od Statutárního města Zlín („město Zlín“). Uplatňovala tedy finanční prostředky za svůj pronájem obřadní síně vůči kupujícím. Sice je sama nájemcem obřadní síně. A namítala, že jako nájemce může vstupovat do právního vztahu s třetími osobami výhradně na základě podnájemní smlouvy, kterou si s pronajímatelem nesjednávala. Podle žalovaného je ale výklad předmětné položky pronájem obřadní místnosti nejednoznačný. Není jasné, zda regulaci podléhá cena sjednaná na základě smlouvy mezi vlastníkem nemovitosti (v předmětném případě městem Zlín) a jeho nájemcem, poskytovatelem pohřebních služeb (tedy žalobkyní), nebo cena ve vztahu nájemce – podnájemce (zákazník). 13. Vztah mezi vlastníkem nemovitosti (pronajímatelem) a nájemcem upravuje občanský zákoník. Termín „pronájem“ související s realitami zákon nezná, na rozdíl od nájmu či podnájmu. Ačkoliv termín užitý ve výměrech MF nemá z právního hlediska žádný význam, lze usuzovat, že jeho užitím zamýšlel cenový regulátor vztah mezi poskytovatelem pohřební služby, tj. žalobkyní jako prodávající, a zajišťovatelem pohřbu jako kupujícím. Tento vztah vychází z již existujícího nájemního vztahu s vlastníkem nemovitosti. Proto je třeba termín „pronájem“ vykládat jako „poskytnutí“ místnosti. 14. Pokud jde poslední skutek a služby spojené s pohřbením, které zajišťuje obec podle právního předpisu o pohřebnictví („sociální pohřby“), jsou součástí rozsahu nákladů podle výměrů MF mimo jiné i nákladové položky – kremace a vsyp zpopelněných ostatků na vsypovou loučku, kt