2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

30 A 2/2023- 33 - text  5 30 A 2/2023 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce: Statutární město Kladno sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Dvořákem sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nezahájení přestupkového řízení se Středočeským krajem na základě žalobcova podnětu z 28. 6. 2022 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 5. 1. 2023 se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nezahájení přestupkového řízení se Středočeským krajem na základě žalobcova podnětu z 28. 6. 2022. Konkrétně požadoval, aby soud určil, že provedený zásah žalovaného je nezákonný a dále, aby žalovanému přikázal „provést účinné vyšetřování podnětu Žalobce ze dne 28. 6. 2020 ve spojení s jeho podnětem k přijetí opatření proti nečinnosti ze dne 2. 11. 2022 týkajícího se porušení povinnosti Středočeského kraje zajišťovat dopravní obslužnost v souladu s plánem dopravní obslužnosti Středočeského kraje a zahájit příslušné přestupkové řízení se Středočeským krajem“. 2. Žalobce má za to, že v rámci jím podaného podnětu s žádostí o prošetření postupu Středočeského kraje (jako objednavatele), týkajícího se návrhu Standardů dopravní obslužnosti předloženého obcím Středočeského kraje společně se Smlouvou o zajištění financování dopravní obslužnosti a souvisejícími dokumenty, uvedl a předložil dostatečné množství informací a podkladů, na jejichž základě měl žalovaný zahájit správní řízení z moci úřední. Žalovaný zcela ignoruje jeho pravomoc a působnost přezkumu postupu Středočeského kraje vyplývající z § 33 odst. 1 písm. k) zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů (dále též „zákon č. 194/2010 Sb.“). Skutková podstata předmětného přestupku přitom nijak neodkazuje na vztah mezi objednatelem a dopravcem, ale je navázaná na skutečnost, že objednatel nezajistí veřejné služby v přepravě cestujících v souladu s pořízeným plánem dopravní obslužnosti (v tomto případě v souladu s Plánem dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025). 3. K nároku na zahájení správního řízení z moci úřední odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39 („věc ŽAVES“), v němž soud uzavřel, že „v demokratickém právním státě nelze akceptovat, že na zahájení řízení z moci úřední není nikdy právní nárok a že je na libovůli veřejné správy, zda objektivní právo (a tím někdy i právo subjektivní) ochrání.“ Dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2021, č. j. 2 As 416/2018-52, z kterého plyne povinnosti žalovaného zasáhnout, pokud není dopravní obslužnost zajišťována v souladu s plánem dopravní obslužnosti. Žalovaný by přinejmenším měl zahájit správní řízení a posoudit důvodnost podezření ze spáchání přestupku. Má za to, že by měla být aplikována judikatura Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu, z níž vyplývá právo na účinné vyšetřování, které musí být důkladné a jeho závěry založeny na objektivní a nestranné analýze relevantních skutečností. To však žalovaný neučinil, ale naopak nepostupoval řádně a porušil tak jeho veřejná subjektivní práva. Konkrétně žalovaný neposkytl žalobci ochranu práva na samosprávu a vlastnit majetek. Středočeský kraj postupoval netransparentně, omezil dopravní obslužnost, čímž zneužil svou moc a pečovatelskou úlohu ve veřejné správě. 4. Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby soud žalobu ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), odmítl. Žalobce nemá nárok na to, aby se domáhal vedení řízení o přestupku s někým jiným. Ve “vyřízení podnětu“ žalobci sdělil, že spory týkající se způsobu plnění smlouvy ve smyslu zákona č. 194/2010 Sb., je nutné řešit v rámci občanského soudního řízení. Mimo to je přesvědčen, že žalobce nebyl přímo zkrácen na svých právech. Nebyla tak splněna již první podmínka, jejíž splnění je předpokladem pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem. Žalobce tedy nebyl k podání návrhu aktivně legitimován. Zahájení řízení o přestupku se nedotýká ani hmotných práv žalobce. I kdyby bylo zahájeno, nedošlo by k nápravě namítaného protiprávního stavu, ale maximálně k uložení pokuty. 5. Soud je nejprve zabýval naplněním podmínek řízení, neboť jejich splnění je nezbytným předpokladem pro připuštění věcného přezkumu žaloby ze strany soudu. 6. V nyní projednávané věci žalobce namítá zásah do svých práv ze strany žalovaného „nesplněním jeho úřední povinnosti“ tím, že na základě jeho podnětu nezahájil řízení ve věci spáchání přestupku ve smyslu § 33 odst. 1 písm. k) bodu 2. zákona ve spojení s § 8 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb. se Středočeským krajem. 7. Podle § 82 s. ř. s., se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. V tomto typu žaloby musí tedy žalobce vymezit to, v čem spatřuje nezákonný zásah, a ze žalobního tvrzení musí být patrný též správní orgán, jemuž je tento zásah přičitatelný. Účinky podané žaloby pak nastupují pouze ve vztahu k tvrzenému nezákonnému zásahu, který žalobce v žalobě označil. 8. Podle již ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je předpokladem pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu kumulativní naplnění následujících pěti podmínek – žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka) (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2012, č. j. 1 Aps 5/2012-38, dostupný na www.nssoud.cz). Není-li tedy byť jen jediná ze zákonných podmínek splněna, nelze ochranu před zásahem správního orgánu poskytnout (srov. např. rozsudek ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65, či rozsudek ze dne 9. 1. 2013, č. j. 1 Aps 10/2012-20). 9. Jak plyne z výše uvedeného, o zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. se v prvé řadě jedná pouze za předpokladu, že v žalobě tvrzeným jednáním by žalobce mohl být alespoň potenciálně přímo zkrácen na svých právech. To konkrétně znamená, že mezi napadeným zásahem a tvrzeným porušením práv musí existovat bezprostřední vztah. Zákon pojem nezákonného zásahu, pokynu nebo donucení blíže nedefinuje. Jde o vcelku různorodou skupinu úkonů, které nenaplňují znaky rozhodnutí, a přesto jsou způsobilé zasáhnout do právní sféry konkrétních jedinců, přímo je zkrátit na právech (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2007, č. j. 2 Aps 1/2007-58). Musí se jednat o opatření, které je závazné a lze jej vynutit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2008, č. j. 2 Aps 3/2007-91). Soud má za to, že tak tomu v daném případě není, neboť žalobce po soudu požaduje ochranu pouze toliko svého domnělého „práva na zahájení přestupkového řízení“. Tím však nelze mít za splněnou onu podmínku existence bezprostředního vztahu mezi napadeným zásahem a přímým zkrácení práv žalobce. Navíc ani potrestání pachatele v přestupkovém řízení by nevedlo k nápravě žalobcem namítaného protiprávního stavu, tj. k zajištění řádné přepravy cestujících v souladu s pořízeným plánem dopravní obslužnosti území. 10. Obecná úprava podnětů k zahájení řízení z moci úřední je obsažena v § 42 správního řádu: „Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Sdělení správní orgán nezasílá, postupuje-li vůči tomu, kdo podal podnět, podle § 46 odst. 1 nebo § 47 odst. 1.“ V situaci, kdy správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení z moci úřední, nevydává žádné rozhodnutí, ale podatel je o tom vyrozuměn pouze prostým sdělením. Řízení zahájené z moci úřední je přitom ovládáno principem oficiality a legality, ale naopak se v něm neuplatní zásada dispoziční a účastník řízení tak není oprávněn nakládat s předmětem řízení. 11. K závěru o tom, že nikdo nemá veřejné subjektivní právo na zahájení řízení z moci úřední, týkajícího se stíhání pachatele přestupku, dospěl v dřívějším usnesení ze dne 23. 1. 2020, č. j. 29 A 224/2019-11, také Krajský soud v Brně, jehož závěry potvrdil i Nejvyšší sprá