8 As 224/2021 — Nejvyšší správní soud

29 A 85/2021- 196 - text  9 29 A 85/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Karla Černína v právní věci žalobců: a) obec Kozlov sídlem Kozlov 68, 588 21 Velký Beranov zastoupená advokátkou JUDr. Boženou Zmátlovou sídlem Dvořákova 1927/5, 586 01 Jihlava b) Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO, IČO 48460915 sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava zastoupený advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou sídlem Při Trati 1084/12, 141 00 Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava o žalobách ze dne 7. 6. 2021 a ze dne 14. 6. 2021 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2021, č. j. KUJI 31819/2021 takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 12. 4. 2021, č. j. KUJI 31819/2021, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to k rukám její advokátky JUDr. Boženy Zmátlové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to k rukám jeho advokáta JUDr. Oldřicha Chudoby do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Nyní projednávaná věc se týká nároku na finanční vypořádání, uplatněný žalobkyní a) (dále též „obec Kozlov“) vůči žalobci b) (dále též „SVAK“). SVAK je dobrovolným svazkem měst a obcí. Obec Kozlov z něj ke dni 31. 12. 2014 vystoupila. Jelikož mezi obcí Kozlov a SVAKem nedošlo k majetkovému a finančnímu vypořádání, obrátila se obec na žalovaného s návrhem na zahájení sporného řízení o zaplacení částky 14 509 926 Kč s příslušenstvím z titulu finančního vyrovnání. Majetkové vypořádání je předmětem jiných řízení před krajským soudem (sp. zn. 29 A 50/2020, 29 A 100/2019). 2. Žalovaný v rozhodnutí označeném v záhlaví (dále též „napadené rozhodnutí“) obci Kozlov částečně vyhověl, neboť jí výrokem I. přiznal právo na zaplacení částky 1 702 812,30 Kč, ve zbytku (výrok II.) její nárok ve výši 12 807 111,70 Kč zamítl. Ve výroku III. napadeného rozhodnutí pak žalovaný zavázal obec Kozlov k tomu, aby SVAKu zaplatila na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 157 Kč. 3. Žalobkyně a) svojí žalobou brojí proti výroku II. napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl část nároku (žalobu podala dne 7. 6. 2021 a řízení o ní je vedeno pod sp. zn. 29 A 85/2021). Proti výroku I. napadeného rozhodnutí následně podal žalobu žalobce b) (žaloba byla doručena dne 14. 6. 2021 a řízení o ní bylo původně vedeno pod sp. zn. 29 A 86/2021). Obě žaloby směřují proti různým výrokům téhož rozhodnutí. Krajský soud proto usnesením ze dne 2. 11. 2021, čj. 29 A 85/2021–150, spojil obě výše uvedené věci ke společnému projednání (nadále vedeny pod sp. zn. 29 A 85/2021). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobách 4. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) žalobkyně a) navrhla krajskému soudu, aby zrušil výrok II. rozhodnutí žalovaného. 5. Žalobkyně a) má za to, že žalovaný nesprávně zjistil výši vypořádacího podílu žalobce ve SVAK. Napadené rozhodnutí bylo pro žalobce nepředvídatelné a narušilo jeho právní jistotu. Ačkoliv žalovaný v rozhodnutí citoval rozsudky Krajského soudu v Brně ve věci vypořádacího nároku jiného člena, který vystoupil ze SVAK, nevycházel z nich (viz rozsudky Krajského soudu v Brně týkající se nároků statutárního města Jihlava ze dne 29. 8. 2019, čj. 29 A 54/2014-314, ze dne 24. 10. 2018, čj. 29 A 83/2013–466, ze dne 24. 10. 2019, čj. 29 A 92/2014-301 a ze dne 24. 10. 2019, čj. 29 A 41/2014-256). Krajský soud v uvedených rozsudcích konstatoval, že podíl lze vypočítat dle počtu obyvatel obce vůči všem obyvatelům členských obcí. Pokud se má tento výpočet použít pro určení výše závazků obce vůči svazku, je spravedlivé, aby byl též použit pro výpočet vypořádacího podílu. Jestliže smlouva a stanovy nevymezují v potřebném rozsahu zásady pro spravedlivé vypořádání vystoupivší obce, pak je nezbytné vnímat i širší souvislosti a historické návaznosti (např. privatizaci státního podniku Jihomoravských vodovodů a kanalizací). 6. Dále žalobkyně a) nesouhlasí s tím, že SVAK nabyl majetek originárním způsobem na základě smlouvy s Fondem národního majetku. Privatizovaný majetek totiž nabyly obce a teprve ty mohly dát souhlas k tomu, aby je SVAK zastupoval a s majetkem obcí následně hospodařil. Zákon č. 92/1991 Sb., o privatizaci, ani neupravuje přímé převedení majetku na svazek obcí. Žalovaný při výpočtu vycházel z vlastních nepodložených úvah a uznal pouze část nároku žalobkyně a) (finanční prostředky na tzv. virtuálním účtu a podíl na hodnotě obchodního podílu SVAK v obchodní korporaci Svazu VKMO, s. r. o.). Žalovaný při výpočtu jejího podílu v korporaci Svaz VKMO počítal s podílem ve výši 0,31 %, čímž zkrátil jeho nárok přibližně pětinásobně. Žalobkyni a) nepochybně náleží podíl na financích SVAK (na účtech i v hotovosti) a vypořádání podílu na společném majetku (viz bod 57 již citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 A 54/2014–314). Žalovaný navíc neuvedl, jak bude vypořádán společný majetek. Teoreticky sice lze souhlasit s tím, že podíl na společném majetku se nevrací. Ovšem v takovém případě žalobci náleží peněžní vypořádání. Žalobkyně a) se domnívá, že správným klíčem k výpočtu vypořádacího podílu je poměrnost podle počtu obyvatel, vyplývající z čl. 12. 8. Stanov. Rozdílný klíč pro vypořádání aktiv a pasiv je nelogický a ničím nepodložený. Podle stejného pravidla navíc žalobce hradil své členské příspěvky SVAKu. Konečně byl stejný způsob výpočtu použit i při vypořádání nároku statutárního města Jihlava, když ze SVAK vystupovalo. 7. Žalobkyně a) též uvádí, že žalovaný narušil jeho legitimní očekávání. Logicky se domnívala, že při jeho vypořádání bude SVAK (a žalovaný) postupovat stejně, jako v případě města Jihlavy. Žalobkyně a) odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Odo 146/2003 týkající se vypořádání člena družstva. Tam vyslovený závěr lze podle žalobkyně a) uplatnit i na nynější věc – úprava vypořádání ve stanovách nemůže být postavena tak, aby fakticky umožňovala družstvu zvolit si způsob vypořádání. Žalovaný pochybil též v procesní rovině, jelikož konkrétně neuvedl, které z navržených důkazů provedl a co z nich zjistil, které naopak neprovedl a proč. 8. Žalobce b), rovněž ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), navrhla krajskému soudu, aby zrušil výrok I. rozhodnutí žalovaného, který považuje za nepřezkoumatelný, jelikož se žalovaný nevypořádal s námitkami žalobce b). 9. Žalobce b) nesouhlasí s tím, že žalovaný přiznal obci Kozlov vůbec nějaké právo na finanční vypořádání. Úprava ve stanovách je úplná a výlučná. Žalovaný však rozhodl svévolně na základě analogie iuris a zásad spravedlnosti. Tento postup nemá oporu ani ve stanovách, ani v zákoně. SVAK má podle stanov povinnost vystoupivší obci bezúplatně převést do vlastnictví vložený majetek a majetek, který byl do SVAK převeden dle privatizačního projektu (vč. technického zhodnocení). Podíl na společném infrastrukturním majetku stanovy obci Kozlov vůbec nepřiznávají. Způsob vypořádání považuje žalobce za zcela logický. Obce vkládaly do svazku vodovody a kanalizace na svém území, žalobce je spravoval a investoval do jejich obnovy, přičemž po vystoupení se tento majetek bezúplatně převede zpět vystoupivší obci. Žalobce ještě odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2020, čj. 62 A 152/2018-102, ve věci vypořádacího podílu obce Roštění po vystoupení ze Svazku obcí pro hospodaření s odpady – Bystřice pod Hostýnem, který považuje za více přiléhavý než rozsudky ve věci vystoupení města Jihlavy ze SVAK. Žalovaný rozhodoval spor na základě obecných (soukromoprávních) zásad spravedlnosti, neboť dospěl k závěru, že v otázce vypořádacího podílu jsou stanovy neúplné. Tak tomu ale není. Stanovy jasně upravují způsob vypořádání majetkového podílu obce. Způsob vypořádání je podle § 50 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích podstatnou náležitostí stanov dobrovolného svazku obcí. Pokud by proto stanovy trpěly tvrzenou vadou, byly by nezákonné a na jejich podkladě by nemohlo být řízení vedeno. 10. Žalovaný dle žalobce b) nerespektoval závazný právní názor Ministerstva vnitra v rozhodnutí ze dne 23. 8. 2019, čj. MV-29577-10/ODK-2018, kterým ministerstvo v přezkumném řízení zrušilo mezitímní i konečné rozhodnutí žalovaného. Tam ministerstvo jasně konstatovalo, že nárok obce Kozlov není důvodný a způsob majetkového i finančního vypořádání jasně upravují stanovy. Žalovaný se od argumentace ministerstva odchýlil s tím, že použil rozsudky Krajského soudu v Brně ve věci Jihlava. Nutno dodat, že krajský soud tam zrušil napadená rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost a vůbec se nezabýval otázkou, zda jsou nároky statutárního města Jihlavy oprávněné. K této otázce se krajský soud vyjádřil pouze v nezávazné části obiter dict