4 Afs 264/2018 — Nejvyšší správní soud

30 A 13/2024- 36 - text 6 30 A 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: J. P. zastoupeného advokátem Mgr. Martinem Bartošem sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Magistrát města Zlína sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín o žalobě proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. MMZL-203656/2022-StZ-PŘ-OOSA-3175/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V dané věci řeší krajský soud otázku, zda je žalovaný povinen pokračovat v přestupkovém řízení a vydat v něm rozhodnutí. 2. Žalovaný vydal dne 23. 12. 2022 příkaz č. j. MMZL 240423/2022, kterým žalobce uznal vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a to porušením ustanovení § 18 odst. 4 téhož zákona, neboť žalobce při řízení motorového vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou pro jízdu v obci na 50 km/h nejméně o 15 km/h (dále jen „příkaz“). 3. Proti příkazu podal žalobce dne 11. 1. 2023 odpor. 4. Mezi účastníky řízení je sporné, zda byl odpor podán včas. II. Argumentace žalobce 5. Žalobce namítá, že mu příkaz nemohl být doručen fikcí 2. 1. 2023, protože v období od 31. 12. 2022., 0:00 hod., do pondělí 2. 1. 2023, 23:59 hod., probíhala plánovaná výluka datových schránek. Nebylo tak možné, aby se žalobce s písemností seznámil dne 2. 1. 2023, a tedy toho dne nemohlo dojít ani k fikci doručení. Žalobce jako důkaz přikládá výtisk z úřední desky Ministerstva vnitra ČR a s tím související dokument o vícedenní výluce ISDS 31. 12. 2022 – 2. 1. 2023. 6. Žalobce se nemohl dne 2. 1. 2023 přihlásit do své datové schránky a seznámit se s příkazem. Prvním dnem, kdy se žalobce mohl seznámit s příkazem byl den 3. 1. 2023. tento den je nutné považovat za první den, kdy došlo k doručení příkazu uplynutím 10denní lhůty od momentu dodání příkazu do datové schránky žalobce. Ode dne 3. 1. 2023 tedy začala plynout zákonná 8denní lhůta pro podání odporu, která skončila dne 11. 1. 2023. V tento den žalobce odporu podal ze své datové schránky, tedy řádně a včas. 7. Žalobce odkazuje na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5.2022, č. j. 4 Afs 264/2018-85, podle kterého k fikci doručení při doručování do datové schránky nemůže dojít ve dny pracovního klidu. primárně je tomu tak proto, že doručení datovou schránkou nemůže být dáváno do nerovného postavení proti doručování poštou. V případě doručování poštou přitom nemůže dojít k fikci doručení o víkendu z důvodu, že o víkendu jsou zpravidla pošty zavřené, a tedy adresát nemá možnost se v poslední den úložní doby s písemností seznámit (vyzvednout si ji). Rozšířený senát vyšel z nosné teze, že „Základním praktickým smyslem a účelem uložení je umožnit adresátovi, aby si zásilku vyzvedl.“. Právě možnost vyzvednutí zásilky v desátý den úložní doby zde nebyla adresátu zachována. Nebylo mu přitom umožněno vyzvednout si zásilku ani v devátý den úložní doby, a dokonce ani v osmý den úložní doby. Z toho důvodu nemohlo dojít k účinku doručení fikcí. Prvý den, kdy měl žalobce hypotetickou možnost se s příkazem seznámit, bylo 3. 1. 2023, kdy byl systém datových schránek opětovně zpřístupněn. Právě tento den byl prvým dnem, kdy se žalobce mohl s příkazem seznámit. Skutečnost, že se žalobce seznámil s příkazem až dne 4. 1. 2023, jde plně k jeho tíži. Nemůže však jít k jeho tíži, že se s příkazem neseznámil již dne 2. 1. 2023 (kdy mělo dle žalovaného dojít k účinku doručení fikcí), neboť systém datových schránek toho dne neumožňoval přihlášení do datové schránky. 8. Žalobce namítá, že odpor proti příkazu podal včas. Žalovaný však v řízení dále nepokračoval, žalobci nedoručil žádnou další písemnost týkající se dané věci, ani nevydal meritorní rozhodnutí. Žalovaný zastává názor, že odpor podaný žalobcem byl opožděný a příkaz tak nabyl právní moci. Žalobce se proto domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v přestupkovém řízení a uložení povinnosti k vydání rozhodnutí ze strany soudu. 9. Na této argumentaci žalobce setrval i v replice ze dne 13. 3. 2024. Své závěry žalobce podpořil citací z nálezu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 157/03 ze dne 21. 4. 2004. Uvedl, že pokud nemůže dojít k doručení do datové schránky fikcí ve dny pracovního klidu, pak ve stejné logice nemůže dojít k účinku doručení fikcí ani v den, kdy je vyloučen (znemožněn) přístup k datové schránce. Adresát je v obou případech zbaven jakékoli reálné možnosti písemnost převzít. V opačném případě, pak argumentum ad absurdum by bylo možné dovodit účinek fikcí i v případě, že by po celou úložní dobu nebylo možné se do datové schránky přihlásit (pro technickou odstávku). Judikatura hledí na úložní dobu jako na lhůtu, a proto na ni uplatňuje pravidla pro počítání času u lhůt. Jelikož desátý dne uložení lhůty nebylo možné se s písemností fakticky seznámit, byl příkaz doručen až 3. 1. 2023, žalovaný tak byl povinen pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, což neučinil. Skutečnost, že žalobce byl na odstávku datových schránek upozorněn, není relevantní. Každý ví, že v neděli je (typicky) zavřená pošta, což neznamená, že připadne-li poslední den úložní doby na neděli, dojde k účinkům doručení fikcí v neděli. III. Argumentace žalovaného 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že odpor podaný žalobcem dne 11. 1. 2023 byl opožděný. Příkaz byl žalobci doručen do datové schránky fikcí dne 2. 1. 2023, neboť se žalobce do ní nepřihlásil 10 dnů ode dne 23. 12. 2022, kdy byl příkaz do jeho datové schránky dodán. Po marném uplynutí 8denní lhůty pro podání odporu nabyl příkaz právní moci. Nenastala tak situace, kdy by žalovaný měl ve věci vydat meritorní rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů od podání odporu. Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout. IV. Posouzení věci krajským soudem 11. Žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou. Soud rozhodl bez nařízení jednání ze splnění podmínek vyplývajících z § 51 odst. 1 s.ř.s. 12. Žalobce vyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti žalovaného (§ 79 odst. 1 s.ř.s.), a to ve formě žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 22. 12. 2023. Krajský úřad Zlínského kraje sdělením ze dne 3. 1. 2024 vyrozuměl žalobce, že žalovaný nečinný není a žádosti žalobce nevyhověl. 13. Podle § 81 odst. 1 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí a dospěl přitom k závěru, že žaloba je nedůvodná. 14. Jak krajský soud zmínil již výše, spor mezi účastníky řízení spočívá v posouzení, zda žalobce proti příkazu žalovaného podal včas odpor či nikoliv. 15. Podle § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) platí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. 16. Podle § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. 17. Podle § 17 odst. 5 zákona o elektronických úkonech osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4. 18. Podle § 24 odst. 2 správního řádu prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. 19. Podle § 41 odst. 2 správního řádu požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. 20. Podle § 41 odst. 4 správního řádu správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. 21. Podle § 150 odst. 3 správního řádu proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u sp