— Nejvyšší správní soud

31 A 62/2024- 13 - text  31 A 62/2024 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, ve věci žalobkyně: FARMA VĚTEŘOV, spol. s r. o., IČO 26901251 sídlem Archlebov 416, 696 33 Archlebov zastoupená advokátem JUDr. Stanislavem Brhelem sídlem Masarykovo nám. 123/18, 695/01 Hodonín proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2024, č. j. MZE-60580/2024-14141, takto: Věc se postupuje Městskému soudu v Praze. Odůvodnění: Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 23. 10. 2024 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2024, č. j. MZE-60580/2024-14141, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 16. 4. 2024, č. j. SZIF/2024/0226076. Tímto rozhodnutím Státní zemědělský intervenční fond poskytl žalobkyni doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost pro rok 2023 na obhospodařovanou zemědělskou půdu o výměře pouze 38,43 ha v celkové výši 131 829,35 Kč, ačkoliv žalobkyně požadovala podporu na obhospodařovanou zemědělskou půdu o výměře 159,32 ha v celkové výši 530 470 Kč. Krajský soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat a mezi které se řadí i podmínka místní příslušnosti soudu. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Podle § 7 odst. 6 s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), se zřizuje Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). Fond je právnickou osobou se sídlem v Praze. Fond je správním úřadem a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Podle § 1 odst. 2 písm. a) téhož zákona Fond mimo jiné rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace, přičemž podle § 11 odst. 2 téhož zákona má Fond při rozhodování o poskytování dotací postavení orgánu veřejné správy. Podle § 7 odst. 2 věta první téhož zákona stanoví podrobnosti o činnosti Fondu, o organizačním uspořádání Fondu a o jeho součinnosti s ministerstvem statut Fondu, který schvaluje ministr zemědělství. Podle § 9a písm. a) zákona rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím Fondu ministerstvo. Žalobkyně se při podání žaloby zjevně řídila skutečností, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno Statním zemědělským intervenčním fondem, Regionálním odborem Brno. Jak ovšem vyplývá z výše citované právní úpravy, zákon č. 256/2000 Sb. zřídil Státní zemědělský a intervenční fond jako správní orgán s celostátní působností, v jejímž rámci mu svěřil pravomoc vydávat rozhodnutí. Tento zákon blíže neupravuje vnitřní organizaci Státního zemědělského intervenčního fondu (výslovně normuje pouze postavení ředitele a dozorčí rady), a zejména pak nevymezuje působnost ani nesvěřuje samostatné rozhodovací pravomoci organizačním složkám Fondu. Pokud Státní zemědělský intervenční fond vnitřním předpisem zřídil své regionální odbory, pak se nejedná o samostatné správní orgány. Regionální odbory nejsou nadány samostatnou rozhodovací pravomocí, a pokud ji na základě vnitřního předpisu vykonávají, činí tak jménem Fondu. Za orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni (§ 7 odst. 2 s. ř. s.), tak nelze považovat příslušný regionální odbor, nýbrž Státní zemědělský intervenční fond se sídlem Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1. K projednání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu, je tak podle přílohy č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, místně příslušným Městský soud v Praze. Z výše uvedených důvodů proto Krajský soud v Brně není k projednání a rozhodnutí této věci místně příslušný, a proto v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. vyslovil, že se věc postupuje k vyřízení soudu místně příslušnému, kterým je Městský soud v Praze. Tomuto soudu bude věc postoupena po právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 5. listopadu 2024 Mgr. Petr Šebek v. r. předseda senátu