4 Ads 19/2012 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 3/2023- 74 - text 13 34 Ad 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: M. R. trvale bytem X t. č. X zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Truschingerem sídlem Bašty 413/2, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2023, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2023, č. j. X, se ruší v rozsahu výroku II. a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalobci ani žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátovi JUDr. Tomáši Truschingerovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobce ve výši 4 719 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2023, č. j. X („napadené rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto o námitkách žalobce, podaných proti třem rozhodnutím žalované ze dne 7. 4. 2020, č. j. X 2. Prvostupňovým rozhodnutím č. 1 žalovaná výrokem č. I přiznala žalobci od 13. 10. 2007 plný invalidní důchod. Výrokem č. II přiznala žalobci od 1. 1. 2010 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a výrokem č. III určila, že žalobci náleží doplatek invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně podle § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“) od 25. 7. 2014. Prvostupňovým rozhodnutím č. 2 žalovaná od 17. 9. 2019 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Prvostupňovým rozhodnutím č. 3 žalovaná rozhodla tak, že část doplatku invalidního důchodu ve výši 49 090 Kč, který vznikl za období od 25. 7. 2014 do 16. 9. 2019, bude použita na úhradu splatného dluhu na pojistném nebo penále žalobce v celkové výši 49 090 Kč. 3. Napadeným rozhodnutím žalovaná výrokem č. I prvostupňové rozhodnutí č. 1 a 2 změnila tak, že pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona o důchodovém pojištění se žádost o invalidní důchod zamítá a výplata invalidního důchodu se od 20. 10. 2020 zastavuje. Výrokem č. II napadeného rozhodnutí žalovaná námitky proti prvostupňovému rozhodnutí č. 3 zamítla a rozhodnutí potvrdila. II. Napadené rozhodnutí 4. Žalovaná ve věci rozhodla napadeným rozhodnutím již podruhé, a to poté, co bylo její původní rozhodnutí zrušeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 24. 5. 2022, č. j. 33 Ad 8/2021-77. Krajský soud rozsudkem původní rozhodnutí žalované zrušil proto, že v návaznosti na posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí („PK MPSV“), který byl v rámci řízení před krajským soudem vypracován dne 6. 1. 2022, dospěl soud k závěru, že žalobce byl invalidní v prvním stupni ode dne 11. 11. 2015. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí konstatovala, že přezkoumala prvostupňová rozhodnutí v plném rozsahu, včetně rozsahu uplatněných námitek. Uvedla závěr posudkového hodnocení posudkové komise v řízení před správním soudem. Opětovně přezkoumala splnění všech podmínek pro přiznání invalidního důchodu žalobci, přičemž vycházela ze závěrů posudkového zhodnocení PK MPSV o tom, že se žalobce stal invalidním v prvním stupni ode dne 11. 11. 2015. Konstatovala však, že k tomuto datu žalobce nesplnil podmínku získání potřebné doby pojištění v rozhodném období. 6. K takto stanovenému datu vzniku invalidity žalobce dovršil 28 let. Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod dle § 40 odst. 1 písm. f) zákona o důchodovém pojištění činí pět let. Dle § 40 odst. 2 věty první zákona o důchodovém pojištění se tato doba zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity. V tomto období však žalobce získal pouze 2 roky a 51 dnů doby pojištění. Žalobci bylo v době vzniku invalidity více než 38 let, proto byla zkoumána i podmínka potřebné doby pojištění dle § 40 odst. 2 věty druhé zákona o důchodovém pojištění. Ani v tomto případě žalobce nesplňuje podmínku získání potřebné doby pojištění, neboť za dobu 20 let před vznikem invalidity získal pouze 5 let a 80 dní doby pojištění. Žalobce nesplňuje nutnou dobu pojištění ani dle § 40 odst. 2 věty třetí zákona o důchodovém pojištění, potřebná doba pojištění nebyla získána ani v kterémkoliv období deseti let dokončeném po vzniku invalidity. Doby pojištění získané žalobcem jsou zřejmé z jeho osobního listu důchodového pojištění ze dne 12. 8. 2022, připojeného k napadenému rozhodnutí. Žalovaná provedla kontrolu dob pojištění a konstatovala, že všechny doby pojištění, které jsou doloženy v evidenci ČSSZ, jsou uvedeny na osobním listu důchodového pojištění ze dne 12. 8. 2022. Účastník řízení v námitkách jiné doby pojištění nezmínil ani nedoložil. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla splněna potřebná doba pojištění, byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta. Zároveň byla od 20. 9. 2020 zastavena výplata invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně přiznaného předběžně vykonatelným prvostupňovým rozhodnutím č. 1. V souladu s § 56 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém pojištění byl invalidní důchod žalobci odejmut ode dne 20. 10. 2020. 8. Prvostupňové rozhodnutí č. 3 bylo potvrzeno. Pro jeho vydání byly dle žalované splněny všechny zákonné podmínky. Podle § 115a odst. 1 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) lze doplatek důchodu nebo jeho část použít na úhradu dluhu na pojistném nebo penále, jde-li o dluh osoby samostatně výdělečně činné, které by doplatek důchodu náležel. Část doplatku invalidního důchodu, přiznaného předběžně vykonatelným napadeným rozhodnutím č. 1, ve výši 49 090 Kč, který vznikl za období od 25. 7. 2014 do 16. 9. 2019, byla použita na úhradu splatného dluhu na pojistném a penále v celkové výši 49 090 Kč účastníka řízení jako OSVČ, kterému by tato část doplatku jinak náležela. Dluh na pojistném a penále účastníka řízení z jeho samostatné výdělečné činnosti vůči MSSZ je dokumentován oznámením o výši dlužného pojistného a penále OSVČ, ze dne 24. 9. 2019. III. Žaloba 9. Žalobce nesouhlasí s právním ani faktickým posouzením věci ze strany žalované. Skutečná výše poklesu pracovní schopnosti žalobce je mnohem vyšší než 35 %. Žalobce utrpěl otevřenou tříštivou zlomeninu holenní kosti v rámci autonehody v roce 1997. V roce 2004 opakovaně protrpěl otevřenou zlomeninu holenní kosti. V rámci dopadů tohoto úrazu musí 3x týdně podstupovat převazy. V noze má opakované záněty, neustále a opakovaně musí užívat antibiotika, které se dlouhodobým užíváním staly neúčinnými. Na pravé noze má v důsledku zlomeniny nehybný kotník a palec, má omezenou hybnost kolene a pánve. Proto žalobce není schopen dlouho stát, není schopen nosit pevnou pracovní obuv nezbytnou pro výkon profese automechanika. Nemůže pracovat v prašném prostředí. Svou původní a ani jinou obdobnou manuální práci proto nemůže vykonávat. Je značně limitován v možnosti pohybu a v možnosti ochrany svého zdraví. Nelze uzavřít, že pokles jeho pracovní schopnosti činí pouze 35 %. 10. Žalobce nesouhlasí ani s okamžikem uznání invalidity. Žalobce musel zdravotním omezením trpět již před vyšetřením dne 11. 11. 2015. Zdravotní úrazy protrpěl v letech 1997 a 2004. Invalidní je v důsledku těchto úrazů či jejich kombinace. Tomuto životnímu období žalobce nebyla věnována dostatečná pozornost žalovanou, posudkovou komisí, ani žádným z předchozích posudků. Žalovaná si svým postupem určitě zjednodušila práci, nicméně nelze jej považovat za spravedlivý a ani za správný. Tato námitka je stěžejní také pro posouzení práva žalobce na výplatu invalidního důchodu. Jestliže je invalidní od dřívějšího data, a tedy od roku 2005, splňoval by zároveň potřebnou dobu pojištění pro výplatu invalidního důchodu. 11. Žalobce má za to, že je invalidní ve vyšším stupni a že jeho invalidita vznikla nejpozději v roce 2005. Uvedené bylo shledáno posudkem MSSZ v Brně ze dne 22. 3. 2005, žalobce byl uznán plně invalidním od 17. 2. 2005. Poté, zpětně, v souvislosti s další žádostí žalobce došlo k přehodnocení zdravotního stavu žalobce. Zpětné hodnocení je zcela absurdní. Plný invalidní důchod byl žalobci přiznán téměř před 20 lety. Žalovaná hodnotí zdravotní stav žalobce opakovaně, zpětně, za to neúplně. Žalovaná se ani dostatečně nevypořádala se zjištěními posudku MSSZ Brno. 12. Žalobce také nesouhlasí s tím, že došlo k započtení jeho doplatku na invalidním důchodě za období od 25. 7. 2014 do 16. 9. 2019 v celkové výši 213 960 Kč na vzniklý dluh na pojistném a souvisejícím penále v celkové výši 49 090 Kč ve smyslu § 115a odst. 1 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 13. Žalobce je jako osoba samostatně výdělečně činná povinen platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V neurčeném období mělo dojít ke