1 As 204/2015 — Nejvyšší správní soud

55 A 42/2022- 72 - text  11 55 A 42/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Zuzany Bystřické a soudců Petra Pospíšila a Jana Jiráska ve věci žalobkyně: NVK group s. r. o., IČO 04621581 sídlem Rokytnice nad Rokytnou 54, PSČ 675 25 zastoupená advokátem Mgr. Luďkem Růžičkou sídlem Matky Boží 1182/9, 586 01 Jihlava proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru sídlem Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2022, č. j. MV-98706-7/PO-OVL-2022, sp. zn. HSJI-5085/KKŘ-2020 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2022, č. j. MV-98706-7/PO-OVL-2022, sp. zn. HSJI-5085/KKŘ-2020, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 800 Kč k rukám jejího advokáta Mgr. Luďka Růžičky do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 29. 4. 2022, č. j. HSJI-5085-78/P-2020, uznal Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku na úseku požární ochrany podle § 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Přestupku se žalobkyně dopustila tím, že dne 15. 12. 2019 v 16:15 až 16:16 hodin v její provozovně (objektu pěstitelské pálenice na adrese Rokytnice nad Rokytnou 54, PSČ 675 25) při užívání stavby s výskytem hořlavých plynů nebo par a při pracích, při kterých je nebezpečí vzniku požáru, nezabránila kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji zapálení, kdy při manipulaci s lihovým destilátem v blízkosti destilačního kotle vytápěného zemním plynem pomocí plynového hořáku APH II, v důsledku prasknutí skleněné nádoby obsahující lihový destilát došlo k rozlití cca 50 litrů lihového destilátu po podlaze a k zatečení lihového destilátu k plynovému hořáku, který nebyl včas odstaven z provozu, a tím následně došlo k požáru. Správní orgán prvního stupně dále konstatoval, že tímto jednáním žalobkyně porušila povinnost obsaženou v § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně, tedy povinnost právnických a podnikajících fyzických osob dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, a to v návaznosti na přílohu č. 7 oddíl A vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, podle níž u staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště (zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2, a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny, musí být při výskytu hořlavých kapalin zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji zapálení. Za spáchání přestupku správní orgán prvního stupně uložil žalobkyni správní trest pokuty ve výši 10 000 Kč. Dále jí uložil povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč. 2. Odvolání žalobkyně žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 27. 7. 2022 blíže označeným v záhlaví tohoto rozsudku, přičemž současně potvrdila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. V této souvislosti nutno dodat, že žalovaná ve věci rozhodovala podruhé. Původní rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 18. 2. 2021, č. j. HSJI-5085-8/KKŘ-2020, k odvolání žalobkyně zrušila rozhodnutím ze dne 1. 7. 2021, č. j. MV-73543-5/PO-OVL-2021, sp. zn. HSJI-5085/KKŘ-2020, a věc mu vrátila k novému projednání. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. V žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2022 žalobkyně v prvé řadě brojila proti nesprávně a nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu věci. Správní orgány dospěly k závěru, že ke vzniku požáru došlo v důsledku manipulace jednatele žalobkyně J. N. s lihovým destilátem v blízkosti destilačního kotle (je uváděno naléváni destilátu do demižonu), prasknutí skleněného demižonu o objemu 55 litrů a tím rozlití cca 50 litrů lihového destilátu po podlaze provozovny a následným okamžitým zahořením od kotlového hořáku pod destilačním kotlem, neboť tam zatekl tento destilát. Tyto závěry jsou nepodložené a založené na důkazně nepoužitelném úředním záznamu Policie České republiky ze dne 15. 12. 2019, který byl vyhotoven ex post na policejní služebně v Okříškách na základě domněnek a spekulací ppor. DiS. J. M. či vyšetřovatele požáru nprap. J. T. Za prokázané lze přitom považovat pouze to, že došlo k prasknutí skleněného demižonu (záchytné nádoby) určeného k jímání vypáleného destilátu, došlo k rozlití lihového destilátu po podlaze provozovny a bezprostředně poté došlo k zahoření rozlitého výpalku od hořáku pod destilačním kotlem. Ostatní závěry jsou spekulativní. Přestože se žalobkyně opakovaně domáhala svědeckých výslechů uvedených osob (zejména zpracovatele úředního záznamu), nebyly provedeny. Přitom skutečnosti uváděné v záznamu jsou v rozporu s jinými shromážděnými důkazy. 4. V žádném případě nelze souhlasit se skutkovým závěrem, že v prostoru, v němž došlo k zahoření, došlo k přelévání vypáleného alkoholu nebo jiné manipulaci se záchytnou nádobou před jejím prasknutím. Přitom opak plyne z výpovědi jednatele žalobkyně J. N. ze dne 23. 8. 2021, dále pak dílem z výpovědí svědků Mgr. A. N., DiS. M. N. a pprap. L. N. (ze dne 29. 11. 2021). Ve spisu se nenachází žádný hmatatelný důkaz, který by nepodložený závěr správního orgánu prokazoval. K manipulaci s výpalkem je po každém pálení určená a uzpůsobená výhradně vedlejší technologická místnost. Správní orgány neprokázaly manipulaci se záchytnou nádobou ze strany žalobkyně. Dle žalobkyně tato nádoba praskla samovolně. Nemůže to však prokázat, neboť stejně jako správní orgány není znalcem v tomto oboru. Žalobkyni též nelze klást k tíži, že správní orgány nezajistily střepy demižonu tak, aby mohlo být potvrzeno či vyvráceno, že k jeho prasknutí a vylití jeho obsahu došlo samovolně. Tato důkazní nouze jde na vrub správních orgánů. Ty tak nemohou bez důkazů tvrdit, že k prasknutí demižonu a vylití ovocného výpalku došlo na základě manipulace s touto nádobou ze strany žalobkyně. 5. Důkazně nepodložený je pak i závěr, že praskl skelněný demižon o objemu 55 litrů a došlo k vylití destilátu v množství cca 50 litrů. Jde o prostou spekulaci bez reálné opory. V objemu 55 litrů se žádný demižon nevyrábí. Šlo o padesátilitrový demižon, který byl součástí používané a schválené technologie. Tento demižon byl používán ze dvou důvodů – prvním je vizuální kontrola výpalku, druhým výška nádoby a šířka jejího hrdla, neboť dosahovala téměř k výpusti výpalků a byla současně dostatečně široká, aby tyto výpalky skapávaly do demižonu. V této souvislosti správní orgány zcela pominuly okolnost, že destilační kotel je dimenzován na 300 litrů ovocného kvasu. Tato okolnost svým způsobem předurčuje objem budoucího výpalku, a to na maximálně 30 litrů ovocného destilátu. Vzhledem k ročnímu období, kdy k pálení došlo (15. 12. 2019), nebylo páleno ovoce, které by oplývalo množstvím ovocných šťáv. Objem vylitého výpalku tak mohl dosahovat maximálně objemu cca 25 litrů. Tyto skutečnosti tak předurčují skutečnost, že objem vypáleného ovocného destilátu (a tím i uniklých lihovin) mohl činit maximálně 30 litrů. 6. Úvaha o přilévání výpalku do demižonu je nejen nepodložená, ale nadto i zcestná a odporuje prosté logice. Se zcela naplněným padesátilitrovým čirým skleněným demižonem není v silách obsluhy pálenice (ani ve více osobách) jakkoliv manipulovat. Úvaha, že páleník nejprve u technologie bude dolévat pálenku do sběrače výpalku, aby tento naplnil do plného objemu, aby jej poté zvedl ze země (65 kg vážící kluzký a hladký předmět) a odnést jej cca 10 m do vedlejší samostatné místnosti k dalšímu zpracování (rozlití a naředění dle požadavků klienta, kdy výpalek v plném demižonu logicky naředit nelze) s následným stočením do soukromých nádob klienta (přičemž nádoba musí být na vyvýšeném místě), je naprosto iracionální. 7. Žalobkyně dále namítla i nesprávnost právního hodnocení věci. Zde správní orgány vycházely z nepodloženého skutkového závěru, že žalobkyně v požárním úseku skladovala cca 50 kg hořlavých kapalin. Tím měla při provozování svého podnikání porušit povinnost vyplývající z přílohy č. 7 oddílu A. bod A1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb. skladovat v požárním úseku maximálně 30 kg/m2. Ve skutečnosti nebyla naplněna skutková podstata přestupku, neboť relevantními důkazními prostředky nebylo prokázáno skutečné množství výpalku, který žalobkyně v prostorách pálenice skladovala a k jehož rozlití došlo. 8. Žalobkyně též poukázala na vady správního řízení. Ty podle ní v prvé řadě spočívaly v neprovedení navrhovaných důkazů a nesprávném hodnocení provedených důkazů. Za účelem vyvrácení chybných úvah správního orgánu prvního stupně o manipulaci se záchytnou nádobou žalobkyně ve správním řízení opakovaně navrhovala důkazy. Na tyto návrhy však správní orgány nereflektovaly. Neprovedly výslechy svědků (zejména zasahujících policistů), od výsledků jejichž práce dovo