2 As 65/2019 — Nejvyšší správní soud

66 A 2/2024- 118 - text  15 66 A 2/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Pospíšila, soudce Martina Kopy a soudkyně Lenky Bahýľové ve věci navrhovatele: P. Ch. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Miroslavem Kučerkou, LL.M. sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha proti odpůrci: Městský úřad Třebíč sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 7. 2. 2024, č. j. ODKS 9992/24 - SPIS 16409/2023/mj – stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci ulice Martinské nám., Hasskova, Kotlářská, Přerovského v Třebíči takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Odpůrce nově stanovil místní úpravu provozu v části historického centra města X. Jedním z důsledků nové úpravy je nemožnost dlouhodobého parkování motorových vozidel – mimo jiné i v okolí domu na adrese X, který spoluvlastní navrhovatel. Soud hodnotil, zda tímto krokem odpůrce porušil jeho práva. II. Námitky navrhovatele 2. Navrhovatel v centru Třebíče spoluvlastní pozemek (parcelní číslo XA v katastrálním území T.) a na něm stojící rodinný dům (obojí „nemovitost navrhovatele“). Pro motorovou dopravu tvoří přístupovou cestu k nemovitosti navrhovatele pozemní komunikace na ulici X, jíž se přímo dotýká opatření obecné povahy odpůrce ze dne 7. 2. 2024, č. j. ODKS 9992/24 - SPIS 16409/2023/mj – stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci ulice M. nám., H., K., P. v X („OOP“). Navrhovatel jako uživatel této komunikace žádá zrušení OOP. 3. Navrhovatel nejprve vznáší námitky vůči procesu přijímání OOP. Odpůrce podle něj návrh OOP dostatečně neodůvodnil. Odkazoval pouze na to, že odpůrce obdržel od města Třebíč podnět ve věci stanovení místní úpravy provozu v souvislosti s revitalizací lokality Martinské náměstí. 4. Podle § 172 odst. 1 správního řádu musí návrh opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Odborná literatura i veřejný ochránce práv uvádí, že na odůvodnění opatření obecné povahy je třeba klást obdobné požadavky jako na odůvodnění správních rozhodnutí. Odůvodnění návrhu OOP to nesplňuje. Neobsahovalo jakékoli informace o úvahách povolujícího orgánu – o tom, co má být jeho cílem, proč tento cíl považoval odpůrce za důležitý a jaké možnosti řešení zvažoval. Odpůrce neodůvodnil, proč považuje za nezbytné provést tak výrazné omezení dopravy. Návrh OOP zveřejnil v rozporu s § 172 odst. 1 správního řádu. To je důvod k jeho zrušení. 5. V další části námitek týkajících se procesu přijímání OOP navrhovatel poukazuje na povahu řízení. Řízení podle § 77 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), lze totiž zahájit pouze z moci úřední, nikoli na žádost. Strohé odůvodnění návrhu OOP přitom působí jako by šlo o řízení o žádosti, kde správní orgán pouze zkoumá, zda je možné vyhovět žádosti žadatele. 6. Druhá skupina námitek navrhovatele se týká principu proporcionality. OOP ruší téměř všechna parkovací místa v dané lokalitě. Tím se dramaticky zhorší pohoda bydlení. Vlastníci a uživatelé nemovitostí v ulici H. a M. n. tu až dosud běžně parkovali svá vozidla. Po vydání OOP nemají kde parkovat. 7. Navrhovatel odkazuje na § 21 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Toto ustanovení upravuje docházkovou vzdálenost, která se zrušením parkovacích míst výrazně zvýší. OOP jde proti základnímu úkolu obce pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. Ani v odůvodnění OOP odpůrce nevysvětlil, proč ruší parkovací místa. Pouze odkázal na společné rozhodnutí o umístění a povolení stavby a povolení výjimky vydané dne 3. 3. 2023 Městským úřadem Třebíč, Odborem dopravy a komunálních služeb pod č. j. ODKS 104365/22 – SPIS 889/2023/ED („společné povolení“). Předmětem tohoto řízení však bylo umístění a povolení stavby, nikoliv dopravní režim. Ten nemůže být předmětem společného řízení podle stavebního zákona. 8. Před nemovitostí navrhovatele dosud nikdy nebyly parkovací zálivy či jiné obdobné stavební úpravy. Pouze parkovací místa vyznačená vodorovným dopravním značením. Ačkoliv došlo ke změnám povrchů místní komunikace či vytvoření parkovacích zálivů na jiných místech, parkovací místa dříve stanovená vodorovným dopravním značením tím nezanikla. A už vůbec pak stavebními úpravami nezanikla jejich potřeba. 9. Odpůrce měl v testu proporcionality zvážit, zda je zásah do dříve založeného práva navrhovatele nezbytný. Město mělo znovu vyznačit dříve povolená parkovací stání. Pokud byla změna s ohledem na přestavbu nevyhnutelná, pak měl zvážit, zda nelze zachovat alespoň menší počet parkovacích míst. To neudělal. OOP nedodržuje princip proporcionality, zejména pokud jde o kritérium potřebnosti, kritérium minimalizace zásahů a kritérium proporcionality v užším slova smyslu. 10. Ve druhé části námitek týkajících se principu proporcionality navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2020, č. j. 2 As 65/2019-36, č. 4138/2021 Sb. NSS („rozsudek disLOG“). Zdůrazňuje, že jednotlivec má podle § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, subjektivní veřejné právo na užívání pozemní komunikace v souladu s jejím účelem. Toto právo lze omezit pouze ze zákonem stanovených důvodů a za zákonem stanovených podmínek. Jejich součástí je i povinnost minimalizovat omezení tohoto práva. Omezit užívání pozemní komunikace se proto dá pouze v míře nezbytně nutné k dosažení zákonem uznaného cíle. 11. OOP ruší parkovací místa a vůbec nebere v potaz, že vlastníci dosud užívali pozemní komunikaci zejména k parkování u rodinných domů v ulici H. Územní plán města Třebíč ji zahrnuje do plochy smíšené obytné – městské. Jejím hlavním využitím jsou stavby pro bydlení a stavby a zařízení pro občanské vybavení. Zrušení parkovacích míst je proto nežádoucí a odporuje § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. OOP je nepřezkoumatelné, protože odpůrce v jeho odůvodnění nevysvětlil, jak dodržel zásadu minimalizace omezení práva na užívání pozemní komunikace. Jen odkazuje na společné povolení, které nemůže řešit dopravní režim. 12. V závěrečném shrnutí navrhovatel namítá, že odpůrce kromě „zklidnění dopravy“ neuvedl žádný legitimní cíl pro přijetí OOP. Zmíněného cíle lze dosáhnout i jinak. Nevede k němu omezení parkování vlastníků přilehlých nemovitostí, kteří do místa vždy zajíždí kvůli nezměnitelné potřebě přístupu k vlastní nemovitosti. Jestliže rezidenti nemohou parkovat před vlastní nemovitostí, zvýší to množství průjezdů na všech přilehlých komunikacích. Jakmile budou vozidlo, které denně používají, potřebovat, budou si pro něj muset někam dojít, posléze ke své nemovitosti zajet a následně odjet. OOP proto nesplňuje žádné z kritérií testu proporcionality. III. Vyjádření odpůrce 13. Dle odpůrce by soud měl návrh zamítnout. K jednotlivým námitkám pak odpůrce v prvé řadě tvrdí, že návrh OOP odůvodnil dostatečně. S touto již dříve uplatněnou námitkou se vypořádal v odůvodnění OOP. I pokud by návrh dostatečně neodůvodnil, nejedná se o nedostatek, který by zakládal nezákonnost OOP. Navrhovatelem citovaná judikatura týkající se požadavků na odůvodnění se týká až vydaného opatření obecné povahy, nikoliv jeho návrhu. Ten není předmětem soudního přezkumu. Tím je až vydané opatření obecné povahy. 14. I s namítaným porušením principu proporcionality se odpůrce vypořádal v odůvodnění OOP. Argumentace navrhovatele má jen omezený právní rozměr. Polemika o tom, jak řešit parkování v centru města, vyznívá spíše „politicky“. Navzdory přesvědčení navrhovatele, že má právo na dlouhodobé parkování vozidla na veřejném prostranství v bezprostřední blízkosti své nemovitosti a ztrátu této možnosti subjektivně vnímá jako silný zásah do svých práv, je odpůrce toho názoru, že aktuální legislativa žádné takové právo nezaručuje. Odkaz na vyhlášku č. 501/2006 Sb. je nepřípadný. Nejenže již není účinná, ale navrhovatel dezinterpretuje i její účel. Citovaný § 21 odst. 1 stanovuje docházkovou vzdálenost parkovacího stání do 300 m. Navrhovatel má přitom možnost využívat pro své parkování parkoviště na M. n., které je od jeho nemovitosti méně než 150 m. Tuto možnost upravuje nařízení města Třebíče č. 3/2024 vydané právě v souvislosti s revitalizací lokality. 15. OOP neomezuje přístup ani příjezd navrhovatele k jeho nemovitosti. Jediným omezením je ztráta možnosti dlouhodobého parkování na veřejném prostranství v bezprostřední blízkosti jeho nemovitosti. Zásah do práv navrhovatele proto není nijak intenzivní. 16. Není dále pravdou, že v dané lokalitě došlo pouze ke změně povrchu pozemní komunikace. Odpůrce k tomu připojil fotodokumentaci části prostoru před a po rekonstrukci. Poukazuje na to, že prostor pro vozidla a chodce se nyní řeší dost odlišně. IV. Jednání 17. Dne 21. 8. 2024 proběhlo u soudu jednání. Zástupce navrhovatele shrnul návrho