22 Ad 10/2025 – Krajský soud v Brně

22 Ad 10/2025- 26 - text 8 22 Ad 10/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: M. S., nar. X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Davidem Heydukem sídlem Jaselská 206/27, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/52618-921, sp. zn. SZ/MPSV-2024/253409-921, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně, ze dne 12. 11. 2024, č. j. 354353/24/ZN, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Správní orgán prvního stupně na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 23. 10. 2024 rozhodl tak, že žalobci přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.9.2024 trvale. II. Podání účastníků 3. Žalobce v podané žalobě předně uvedl, že jeho postižení odpovídá poruše těžké, a tedy by mu měl být přiznán nárok na průkaz ZTP, neboť omezení schopnosti pohyblivosti a orientace je na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace. Zpochybnil dostatečnost zjištění skutkového stavu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (PK MPSV), neboť podle něj nebyl podrobně zkoumán zdravotní stav žalobce, resp. důsledky tohoto zdravotního stavu na schopnost pohyblivosti a orientace, tyto nelze posoudit toliko ze zdravotnické dokumentace bez jeho přítomnosti a bez provedení lékařského vyšetření. Zpochybnil i odbornost členů PK MSPSV a namítl, že žalovaný nepřihlédl k posudkovým hlediskům dle § 34b odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Poukázal na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se v poslední době zhoršil (nově zjištěna hypertenze). Závěr o podřazení zdravotního stavu dle funkční srovnatelnosti s bodem 1 písm. g) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. neodpovídá skutečnému zdravotnímu stavu žalobce. Zdravotní postižení se projevuje nejen v oblasti pracovní výkonnosti žalobce a vykonávání běžných denních aktivit, ale i v oblasti schopnosti pohyblivosti a orientace, žalobce v důsledku svého zdravotního stavu trpí velkými bolestmi a podstatně omezenou pohyblivostí, která je dána právě charakterem postižení žalobce, tedy postižením pohybového systému. Správní orgán se podle něj v napadeném rozhodnutí omezuje na přepis diagnóz žalobce, opisování textu zákona a vylíčení závěrů posudkové služby, aniž by tyto závěry podroboval jakémukoliv přezkumu. Žalovaný dostatečně nepřihlédl ke zdravotnímu stavu žalobce a jeho vlivu na schopnosti pohyblivosti a orientace a nepřihlédl k posudkovým hlediskům ve smyslu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že PK MPSV zasedala ve složení posudkový lékař, neurolog a tajemník. Závěry PK MPSV jsou odůvodněny v posudku a následně též v napadeném rozhodnutí. Účast žalobce nebyla považována za nezbytnou, neboť doložená zdravotní dokumentace byla dostatečná k projednání v nepřítomnosti a k přijetí posudkového závěru. III. Posouzení věci 5. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. Žaloba není důvodná. 6. V řízení před správním orgánem první stupně Institut posuzování zdravotního stavu vypracoval posudek ze dne 23. 10. 2024, podle něhož účastníku řízení náleží průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ od 1. 9. 2024 trvale, s odůvodněním, že jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu podle ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. Jde o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá, nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 1 písm. g), přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. 7. V řízení před žalovaným byl vypracován posudek PK MSPV ze dne 12. 2. 2025, PK MPSV zasedla ve složení předseda komise posudkový lékař, další lékař z oboru neurologie, a tajemnice. Dle posudku nebyli ani žalobce ani jeho zástupce k jednání PK MPSV zváni, ale zástupce žalobce byl před jejím jednáním vyzván k doložení podkladů pro posouzení zdravotního stavu. Podkladová dokumentace byla dle PK MPSV dostatečná k projednání v nepřítomnosti žalobce. PK MPSV dospěla k závěru, že žalobce je osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu podle ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. Dle PK MPSV šlo u žalobce o zdravotní stav neuvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ale svým funkčním postižením odpovídal nebo byl svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v bodu 1 písm. g), přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. 8. Na prvním místě se soud zabýval otázkou formulace žalobních námitek. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Soud je při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vázán žalobními body a není na něm, aby za žalobce domýšlel argumentaci, která by mohla vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Míra precizace žalobních bodů tak předurčuje i rozsah, ve kterém se soud žalobními body zabývá. 9. Předně je třeba uvést, že žalobce nikde v podané žalobě nesporoval, že by PK MPSV vycházela z nedostatečného množství zdravotních zpráv, případně, že by některé zdravotní nálezy opomněla nebo dezinterpretovala. Soud proto bere za nesporné prokázání samotného zdravotního stavu žalobce. 10. Žalobce se v podané žalobě omezuje na v podstatě tři sporné otázky související s dostatečností zjištění skutkového stavu. První je zpochybnění odborných kompetencí posuzujících lékařů PK MPSV ke zkoumání zdravotního stavu žalobce. Druhou je nedostatečné posouzení funkčních schopností žalobce. A konečně třetí námitkou brojí žalobce proti posouzení zdravotního stavu žalobce bez jeho osobní přítomnosti a vyšetření. Nad rámec námitek proti dostatečnosti zjištění skutkového stavu namítl žalobce nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí. 11. Nedůvodná je námitka nesprávného složení PK MPSV. Žalobce byl prostřednictvím svého právního zástupce poučen podáním ze dne 13. 2. 2025 o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (a seznámit se s nimi). Mezi podklady byl výslovně uveden posudek PK MPSV ze dne 12. 2. 2025. Žalobce měl možnost se s tímto posudkem seznámit. Pokud by tak učinil, již ze záhlaví protokolu o jednání PK MPSV by zjistil příslušné odbornosti lékařů. S ohledem na typ řízení a postižení žalobce soud neshledává nic nesprávného v tom, že PK MPSV zasedala ve složení posudkový lékař – neurolog – tajemník komise. 12. Z posudku PK MPSV vyplývá, že jednotlivé zdravotní zprávy, které PK MPSV vzala v potaz, byly vydány praktickým lékařem, odd. neurologie Nemocnice Znojmo (2x), odd. urgentního příjmu Nemocnice Znojmo (plus zpráva o urgentním vyšetření z téže nemocnice), SurgalClinic Brno – zobrazovací metody, EuroPainClinics Brno – algeziologie, a dále byl jejich součástí i ortopedický a traumatologický nález. 13. Soud má za to, že odbornost posuzujících lékařů byla ve věci zcela dostačující. Předsedkyně komise disponuje odborností z pracovního lékařství a urgentní medicíny, což soud v intencích posuzované věci a s ohledem na zcela obecná námitky žalobce považuje za dostačující pro posouzení jak souvislostí lékařských zpráv z urgentního příjmu, tak pro ortopedický a traumatologický nález v situaci, kdy samotné ortopedické postižení (skolioza a hyperkyfoza páteře) není sporné. Stejně tak byl vhodně přibrán jako delší lékař neurolog pro posouzení neurologických důsledků ortopedického postižení žalobce, když součástí algeziologie je právě specializace z oblasti neurologie. Je zjevné, že žalobce netrpí žádnou fyzickou ztrátou končetin, tudíž pro jeho pohyblivost je klíčové vyhodnocení jak mechanického poškození páteře, tak neurologických důsledků. Zvolená kombinace odborností je proto dostačující. Konečně sám žalobce neuvádí, jakou specializací měli posuzující lékaři disponovat, nebo která by byla podle jeho mínění vhodnější. 14. Nedůvodné je i tvrzení o nedostatečném posouzení funkčních schopností žalobce. PK MPSV na str. 4 posudku výslovně uvedla: „Posuzovaný muž má thorakolumbalgie při skolióze Th páteře s hyperkyfózou až gibem v oblasti ThlO. Z posudkového hlediska v přiložené dokumentaci není pro