4 Ads 13/2003 — Nejvyšší správní soud

22 Ad 15/2025- 68 - text 11 22 Ad 15/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petr Sedlák ve věci žalobce: P. J., nar. X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 6. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo rozhodnuto ve věci námitek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 5. 3. 2025, č. j. X, tak, že námitky žalobce byly zamítnuty a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno. V řízení před správními orgány byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. II. Vyjádření účastníků 2. Žalobce v podané žalobě brojil proti tomu, že v jeho případě nebyly v napadeném rozhodnutí vzaty v potaz všechny rozhodné skutečnosti. Výslovně uvedl, že v námitkovém řízení nebylo zohledněno, že není schopen vykonávat žádnou výdělečnou činnost a není schopný rekvalifikace. Zdůraznil, že od předchozího posouzení invalidity došlo ke zhoršení zdravotního stavu a rozvoji psychických potíží (úzkostná porucha) a trpí velkými bolestmi celého těla, k čemuž odkázal na zprávy z neurologie a psychiatrie. Má za to, že mělo dojít k navýšení výměry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb. o 10 %. ČSSZ v námitkovém řízení dostatečně podle něj neodůvodnila nenavýšení poklesu pracovní schopnosti o 10 %, s námitkami se nevypořádala, a proto je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 3. V rámci soudního jednání a v rámci repliky žalobce své žalobní námitky rozšířil o nesouhlas s hodnocením zdravotního stavu v řízeních před správními orgány. Uvedl, že poprvé byla jeho invalidita posuzována v roce 2023 s výsledkem, že žalobce je invalidní ve třetím stupni invalidity s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kap. IX, odd. A, pol. 6c s navýšením dle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb. s celkovým poklesem pracovní schopnosti o 70%. Podruhé byla jeho invalidita posuzována v roce 2024 s výsledkem, že žalobce je invalidní ve druhém stupni invalidity s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kap. IX, odd. B, pol. 7b již bez navýšení dle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb. s celkovým poklesem pracovní schopnosti o 50%. A v nynějším řízení byla jeho invalidita posuzována potřetí s výsledkem, že žalobce je invalidní ve druhém stupni invalidity s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kap. IX, odd. B, pol. 7b již bez navýšení dle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb. s celkovým poklesem pracovní schopnosti o 60%. 4. Výslovně uvedl, že jeho zdravotní stav se nezlepšil, jeho ambulantní specialisté se podivují nad zařazením v rámci stupňů invalidity, neboť jeho stav je spíše naopak horší. Uvedl, že není schopen vykonávat žádnou práci a že mu nikdo nikdy nevysvětlil, proč mu bylo odejmuto navýšení dle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb., které bylo přiznáno prvním posudkem. 5. Dále brojil proti rozporům v posudku, který byl vypracován ve správním řízení, a k posudku, který byl zpracován v soudním řízení, uvedl, že se podle něj nejednalo o žádné odborné posouzení zdravotního stavu, neboť nebyl komisí řádně vyšetřen. Pokud jde o zprávy, ze kterých posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též komise, nebo PK MPSV) vycházela, tak nebyl schopen uvést, zda (podle jeho názoru) byly posouzeny všechny relevantní zprávy. 6. Krom uvedeného vytkl žalobce v replice k vyjádření žalovaného tři pochybení správních orgánů, které snižují důvěryhodnost k práci a správnosti postupu správních orgánů, a to chybné uvedení jména v rozhodnutí o návrhu na změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením, dále v posouzení IPSZ (nedatováno) bylo uvedeno, že se jedná o invaliditu I. stupně namísto II. stupně, třetí pochybení shledal ve vyjádření žalované, kde je chybně uvedeno datum, od kterého byl žalobce poživatelem invalidního důchodu II., resp. III. stupně. 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve popsala situaci předcházející vydání žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že v přezkoumávaném řízení bylo rozhodováno o žádosti žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu s datem přiznání od vzniku nároku. Žalovaná odkázala na posudky vypracované v prvostupňovém i námitkovém řízení, ve kterých byl stav žalobce posouzen shodně jako invalidita II. stupně s poklesem pracovní schopnosti o 60%. Napadené rozhodnutí bylo podle ní vypracováno na základě odborného posudku ze dne 2. 6. 2025, ve kterém byly zhodnoceny všechny nálezy a diagnózy, trvalé a posudkově významné zhoršení zdravotního stavu se neprokázalo. Pro soudní řízení navrhla žalovaná vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Při soudním jednání setrvala žalovaná na svém závěru, který uvedla v žalobou napadeném rozhodnutí. III. Posouzení věci 8. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná, není však důvodná. 9. Pokud jde o nyní přezkoumávané řízení, z obsahu správního spisu vyplývá, že lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, pracoviště Hradec Králové, byl dne 3. 3. 2025 vyhotoven posudek o invaliditě, dle něhož se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem jeho pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu celkově o 60 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. B, pol. 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 % bez dalšího navýšení dle § 3 téže vyhlášky. V řízení o námitkách byl lékařem pro námitková řízení Institutu pro posuzování zdravotního stavu dne 2. 6. 2025 vypracován posudek o invaliditě žalobce se shodným závěrem. 10. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV (posudek ze dne 23. 10. 2025). PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise, lékaře z oboru interního lékařství a tajemníka. Žalobce byl u jednání přítomen a byl písemně seznámen s posudkovým závěrem. PK MPSV vycházela při zpracování posudku z podkladové dokumentace, vč. pracovní anamnézy. PK MPSV dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. B, pol. 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které je stanoveno procentuální rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 40-60%. PK MPSV stanovila konečnou míru poklesu pracovní schopnosti 60%. 11. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %. 12. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou (důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem), a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám a dle shora citované úpravy za tímto účelem pověří k posouzení zdravotního stavu žalobce (pokud žalobní námitky tímto směrem míří) posudkovou komisi MPSV. Posudek této posudkové komise, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské