29 A 52/2025 – Krajský soud v Brně

29 A 52/2025- 66 - text 9 29 A 52/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobce: O. K. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2025, č. j. KUZL 52003/2025, sp. zn. KUSP 37244/2025/DOP/Hr, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobce svou žalobou brojí proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Zlín (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 6. 3. 2025, č. j. MMZL 051117/2025, jímž prvostupňový správní orgán podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jako nedůvodné zamítl námitky žalobce proti záznamům bodů v jeho evidenční kartě řidiče, přičemž tyto záznamy byly potvrzeny. 2. Žalobce se v období od 13. 5. 2022 do 22. 10. 2024 dopustil několika přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 125c odst. 1 zákona o silničním provozu spočívajících v dopuštění se dopravní nehody; překročení nejvyšší povolené rychlosti; v držení telefonního přístroje v ruce při řízení motorového vozidla; resp. v nepřipoutání bezpečnostním pásem, za které byl pravomocně postižen a kdy tyto přestupky podléhají bodovému hodnocení. Vzhledem k tomu, že každý z těchto přestupků byl spáchán v jiný den a samostatným skutkem, zaznamenával správní orgán za tyto přestupky ve smyslu ustanovení § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu do evidenční karty řidiče-žalobce příslušné počty bodů, a to až do dosažení celkového počtu 12 bodů. Všechny přestupky žalobce byly projednány samostatně uložením pokuty v blokovém řízení. 3. Žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí shrnul dosavadní průběh správního řízení, včetně obsahu podaného odvolání, a k věci samé uvedl, že v řízení o námitkách byla, zhodnocena způsobilost podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. K námitce nezpůsobilosti jednotlivých rozhodnutí (pokutových bloků), na základě kterých byly žalobci body zapsány, žalovaný konstatoval, že správní orgán prvního stupně se způsobilostí všech podkladů pro záznam bodů do registru řidičů zabýval, a to velmi pečlivě, a to i způsobem vyplnění pokutových bloků, kde si i řádně zdůvodnil, z jakého důvodu považuje tyto pokutové bloky za způsobilé podklady pro záznam bodů do registru řidičů. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i správního orgánu prvního stupně zrušil. 5. Žalobce předně namítá, že žalovaný nereflektoval uplatněné odvolací důvody a ignoroval předložené důkazní prostředky. Žalobce k odvolání přiložil rozhodnutí různých krajských úřadů, coby odvolacích orgánů v typově shodných věcech. Z nich žalobce dovozuje běžnou praxi odvolacího orgánu ohledně posuzování jednotlivých podkladů (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů, kdy je následně označil za nezpůsobilé pro provedení záznamu bodů. Žalobce má za to, že dle zásady legitimního očekávání by správní orgány měly ve věcech se shodnými či obdobnými znaky postupovat a rozhodovat shodně. 6. Žalobce dále konstatuje, že v odvolání napadal jednotlivé podklady pro jejich nezpůsobilost pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný k tomu uvedl, že tyto podklady posuzovat nemůže. Jedinými důkazy jsou podle něj oznámení od věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku a vydání rozhodnutí v blokovém řízení. Dle žalobce nemůže být takové oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, jehož se týká. Žalobce připouští, že blokové řízení je velmi specifické, toto konstatování však nemůže omluvit nedostatky, které z hlediska zákonných požadavků nese rozhodnutí v něm vydané. Namítá, že z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou zákonem stanovenou povinnost porušil. Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a se správností rozhodnutí, považuje žalobce za naprosto nesprávný. Za správnost rozhodnutí správního orgánu nemůže odpovídat přestupce. Současně po přestupci není možné vyžadovat takovou znalost práva, aby mohl posoudit správnost rozhodnutí a upozornit na případnou nesprávnost. 7. V další části žaloby žalobce poukazuje na případy nezpůsobilých podkladových rozhodnutí pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Pokud z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit, kdy v případě překročení nejvyšší povolené rychlosti tedy rozhodně přestupkové jednání nevyplývá z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Jednoznačným porušením povinnosti je pouze překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci (mimo obec) s uvedením, že mělo být porušeno ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, případně překročení rychlosti stanovené obecnou úpravou, či porušení ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Dále v případě porušení povinnosti být z a jízdy připoután bezpečnostním pásem není rozhodně dostatečným popisem přestupku formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP“ atp. Stejně tak v případě porušení povinnosti vyplývající z § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu nepostačí formulace „telefonování za jízdy“ apod. Z vydaného rozhodnutí musí být zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít, tedy aby bylo možno vyloučit, že se přestupek stal mimo pozemní komunikaci. Údaje v rozhodnutí by měly být uvedeny čitelně, srozumitelně a přehledně tak, aby rozhodnutí mohlo být vůbec přezkoumáno. 8. Pokud jde o jednotlivé pokutové bloky ze dne 22. 10. 2024, 30. 3. 2024, 5. 3. 2024, 13. 5. 2022, které byly v daném případě podkladem pro rozhodnutí správních orgánů, žalobce shodně brojil proti nepřesnému zjištění osoby přestupce, nepřesnému označení doby spáchání přestupku, chybnému označení právní kvalifikace, a namítal též, že nejsou seznatelná jednoznačná místa spáchání přestupků. Předmětné pokutové bloky tedy nebyly podle názoru žalobce způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky v nich nejsou vymezeny jako konkrétní a individualizovaná jednání. Není bez důvodných pochybností patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, tento nedostatek přitom nelze zhojit ani přípustností strohých a zkratkovitých formulací. Na podporu svých tvrzení odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě považuje žalobní námitky za nedůvodné, nadto se opakují s námitkami odvolacími, s nimiž se dle jejího názoru dostatečně a srozumitelně vypořádal v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, na které ve vyjádření opakovaně odkazuje. Po prostudování všech pokutových bloků dospěl žalovaný k závěru, že popisy jednání na pokutových blocích byly vyplněny řádně a jsou dostatečným podkladem pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalovaný je přesvědčen, že doložené pokutové bloky jsou dostatečnými podklady pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. IV. Posouzení věci soudem 10. Krajský soud, za splnění podmínek podle § 51 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, včetně řízení předcházejících jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 11. Žalobce učinil předmětem přezkumu rozhodnutí vydané v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů, neboť dosáhl celkového počtu 12 bodů a v důsledku toho byl ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu příslušným správním orgánem vyzván k odevzdání svého řidičského průkazu. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neod