9 As 184/2024 — Nejvyšší správní soud

30 A 43/2025- 156 - text  7 30 A 43/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: J. S. zastoupeného advokátem Mgr. Stanislavem Smrčkou sídlem Jakubské náměstí 580/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Jihlavy sídlem Masarykovo náměstí 97/1, 586 01 Jihlava v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, spočívajícímu v tom, že žalovaný nezahájil řízení o odstranění rozestavěné stavby „Studentské koleje Vysoké školy polytechnické, Jihlava“ ani řízení o uložení zákazu stavební či montážní činnosti na této stavbě, o návrhu žalobce na uložení předběžného opatření takto: I. Návrh na uložení předběžného opatření se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v Brně soudní poplatek za návrh na uložení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce vlastní pozemky p. č. XA (se stavbou pro bydlení) a p. č. XB (zahrada) v k. ú. X (dále je vždy míněno toto katastrální území). V blízkosti těchto nemovitostí plánuje Vysoká škola polytechnická v Jihlavě vybudovat studentské koleje. Pro tento záměr získala v květnu 2023 společné povolení od Městského úřadu v Havlíčkově Brodě (který byl pověřen vedením společného řízení namísto místně příslušného Magistrátu města Jihlavy). Žalobce se proti společnému povolení bránil nejprve odvoláním, a poté žalobou ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Krajský soud jí v květnu 2024 přiznal odkladný účinek. Žalobu poté zamítl a žalobce se proti tomu bránil kasační stížností, jíž Nejvyšší správní soud v září 2024 taktéž přiznal odkladný účinek. Následně Nejvyšší správní soud zamítavý rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu v prosinci 2024 vrátil k dalšímu řízení. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě ovšem někdy poté začala stavbu realizovat. Žalobce má za to, že odkladný účinek přiznaný jeho žalobě po vrácení věci Krajskému soudu v Hradci Králové i nadále trvá, proto se dožadoval u Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, který vydal společné povolení, i u Magistrátu města Jihlavy, který je místně příslušným stavebním úřadem, aby zasáhly. Žádný z nich se necítil být vyřešení věci příslušný, proto si žalobce stěžoval u Krajského úřadu Kraje Vysočina. Ten došel v březnu 2025 k závěru, že příslušným stavebním úřadem je Magistrát města Jihlavy, a uložil mu, aby vykonal na místě kontrolní prohlídku a pokud bylo se stavbou kolejí započato, aby zakázal v ní pokračovat. Magistrát města Jihlavy sice prohlídku v dubnu 2025 vykonal a zahájení stavby zjistil, ale žádný zákaz nevydal. Žalobce si opět stěžoval u Krajského úřadu Kraje Vysočina. Ten se obrátil na Krajský soud v Hradci Králové, jenž mu sdělil, že původní usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě již nevyvolává žádné účinky a žalobce by musel o odkladný účinek požádat znovu, což neučinil. Krajský úřad poté v květnu 2025 sdělil žalobci, že s ohledem na tyto informace neshledal důvod, aby přijímal jakékoliv opatření proti nečinnosti Magistrátu města Jihlavy. 2. Žalobce žádá v žalobě o ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že žalovaný Magistrát města Jihlavy nezahájil řízení o odstranění rozestavěné stavby „Studentské koleje Vysoké školy polytechnické, Jihlava“ ani řízení o uložení zákazu stavební či montážní činnosti na této stavbě. V žalobě obsáhle argumentuje, proč je podle něj usnesení Krajského soudu v Hradci Králové o odkladném účinku z května 2024 i nadále platné a účinné. 3. Se žalobou spojil žalobce návrh, aby soud uložil předběžným opatřením Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, aby se zdržela veškeré stavební a montážní činnosti na pozemcích, na nichž realizuje záměr vysokoškolských kolejí, a to až do dne nabytí vykonatelnosti rozhodnutí, jímž skončí řízení o podané žalobě na nezákonný zásah. Svůj návrh odůvodnil tím, že vznikající pětipatrová stavba, která je dlouhá téměř 100 m a nachází se jihovýchodním směrem ve vzdálenosti zhruba 25 m od jeho nemovitostí, vytvoří mohutnou nepřerušenou hradbu, která odstíní slunce přicházející do jeho budovy a zahrady, zastíní solární panely na střeše této budovy, způsobí ztrátu výhledu a pohledové složky oblohy a tyto nepřiměřené imise sníží kvalitu žalobcova bydlení (k tomu předložil soudu jako důkaz jednak rozhodnutí soudů a správních orgánů, jež byla dosud ve věci vydána, jednak vlastní podněty a přípisy, dále list vlastnictví ke svým nemovitostem a fotodokumentaci probíhající stavby vysokoškolských kolejí a stávajícího stavu své nemovitosti – původní výhled z okna a solární panely na střeše). 4. Krajský soud shledal, že návrhu na uložení předběžného opatření nemůže vyhovět. 5. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „bylli podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lzeli to po ní spravedlivě žádat.“ Zákon tudíž výslovně připouští, aby soud uložil předběžným opatřením povinnosti nikoliv jen navrhovateli nebo odpůrci, ale dokonce i třetí osobě, která vůbec není účastníkem vedeného řízení (srov. k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 9. 2015 č. j. 4 As 149/201578, č. 3323/2016 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2016 č. j. 10 Afs 128/201643). 6. Účelem vydání předběžného opatření je v obecné rovině „potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, aby účel soudního řízení před krajským soudem či Nejvyšším správním soudem (tímto účelem je zamezení správní nezákonnosti, došloli k ní, resp. konstatování, že k ní nedošlo) nebyl nevratnými následky stavu věcí, vytvořeného rozhodnutím, zásahem či nečinností správního orgánu, jež jsou vlastním předmětem řízení před soudem ... zmařen“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006  37, č. 910/2006 Sb. NSS). Z toho je zřejmé, že soud musí vždy zvažovat, zda je vydání předběžného opatření nezbytné pro dosažení účelu soudního řízení (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2012 č. j. 17 Ad 10/2010  137 či usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2014 č. j. 48 A 12/2014  62). Pokud jde o újmu, ta může hrozit nejen některému z účastníků řízení před soudem, ale i veřejnému zájmu, který v řízení hájí správní orgán, např. zájmu na řádném a efektivním výkonu rozhodnutí vydaného z moci úřední. Ochrana poskytovaná předběžným opatřením v řízení podle soudního řádu správního by nicméně měla mít vždy subsidiární (podpůrnou) povahu. Jestliže se navrhovateli již ochrany dostalo nebo jestliže je její poskytnutí úkolem jiného orgánu veřejné moci, měl by soud návrh na vydání předběžného opatření zamítnout (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2017, č. j. 6 As 6/2017  75). 7. K posuzování skutečností obsažených v návrhu na vydání předběžného opatření se Nejvyšší správní soud vyslovil ve výše citovaném usnesení č. j. Na 112/200637: „Rozhodování o vydání předběžného opatření je rozhodováním pod intenzívním časovým tlakem, neboť ochrana práv formou předběžného opatření má smyslu pouze tehdy, jeli poskytnuta relativně rychle, zpravidla v horizontu dní či maximálně několika málo týdnů. S ohledem na to nebude zpravidla možno skutečnosti, které soud vezme za rozhodné pro posouzení věci, postavit najisto, nýbrž bude nutno v řadě ohledů vycházet pouze ze skutečností účastníky osvědčených (učiněných pravděpodobnými) či jen tvrzených, nebudouli v rozporu s dalšími informacemi o věci, které soud bude mít k dispozici.“ 8. V nynější věci byly výše popsané formální podmínky pro vydání předběžného opatření splněny. Žalobce jeho vydání navrhl a žádal, aby soud uložil třetí osobě, Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, zákaz pokračovat ve stavbě vysokoškolských kolejí v blízkosti žalobcových nemovitostí. Tvrdil také, že mu hrozí vážná újma spočívající ve zhoršení pohody bydlení, jež vyplývá zejména z budoucího zastínění jeho nemovitosti a ztráty výhledu, povinnost tvrzení tedy splnil. Ačkoliv je v tomto případě ochrana žalobce úkolem jiného orgánu veřejné moci – stavebního úřadu, který by měl zasáhnout proti realizaci stavby bez pravomocného stavebního povolení – tak právě v tom tkví podstata podané žaloby, že stavební úřad tuto ochranu odmítá poskytnout a žalobce to považuje za nezákonný zásah. 9. Krajský soud ale po zvážení všech okolností shledal, že tvrzená újma není natolik vážná, aby odůvodňovala nařízení předběžného opatření, a návrhu proto nevyhověl. 10. Nejprve krajský soud zvažoval, zda vůbec může žalobci vzniknout nějaká újma tím, že stavebník provede stavbu. Aktuální judikatura stojí na stanovisku, že dokončení stavby žádnou újmu pro vlastníky okolních pozemků představovat nemůže (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2024, č. j. 8 As 115/2024108, jež se týkalo odkl