30 A 56/2025 – Krajský soud v Brně

30 A 56/2025- 11 - text  6 30 A 56/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Terezy Matuškové ve věci žalobkyně: obec Prštice, sídlem Hlavní 1, Prštíce zastoupená advokátem Mgr. Radovanem Vrbkou sídlem Rašínova 2, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2025, č. j. JMK 674/2025, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně jako územní samosprávný celek je povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 197/2024 Sb. (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). 2. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 4. 7. 2025 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 6. 5. 2025, č. j. JMK 674/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace podané společností Property MD III a.s., IČO: 14101599, sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, Praha 4 (dále jen „žadatel“). Žalovaný napadeným rozhodnutím přikázal žalobkyni podle § 16a odst. 6 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, aby vyřídila žadatelem podanou žádost o informace v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, tj. aby požadovanou informaci žadateli elektronicky poskytla do 15 dnů, případně aby v téže lhůtě vydala rozhodnutí o odmítnutí žádosti. 3. Z obsahu žaloby a žalobkyní předloženého napadeného rozhodnutí vyplývá, že žadatel dne 16. 1. 2025 písemně požádal žalobkyni o poskytnutí následujících informací: 1. Kopii návrhu změny č. 1 územního plánu obce Prštice (dále jen „změna č. 1 ÚP“); 2. Informaci o datu vyvěšení a datu sejmutí návrhu změny č. 1 ÚP (v případě jeho vyvěšení na úřední desce), případně o datu jejího zveřejnění a ukončení zveřejnění (v případě jeho uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup); 3. Informaci, zda obec pořizuje regulační plán k územnímu plánu obce Prštice; 4. Kopii zápisu z veřejného projednání návrhu změny č. 1 ÚP, které se konalo dne 5. 5. 2022 od 10:00 hod. v budově Obecního úřadu v Pršticích; 5. Doložení námitek a připomínek k návrhu změny č. 1 ÚP. Žadatel současně v žádosti výslovně uvedl, aby mu požadované informace byly poskytnuty „formou elektronické kopie předmětného dokumentu, zasláním do datové schránky.“ 4. Žalobkyně na žádost odpověděla přípisem ze dne 28. 1. 2025, v němž sdělila žadateli, že požadované dokumenty a listiny jsou k dispozici k nahlédnutí u jejího obecního úřadu ve stanovených úředních hodinách. (Lze poznamenat, že žadatel následně podal dne 4. 3. 2025 znovu tutéž žádost, na níž žalobkyně odpověděla přípisem ze dne 7. 4. 2025 tak, že pouze odkázala na vyřízení předchozí žádosti.) 5. Žadatel podal dne 4. 2. 2025 stížnost proti postupu žalobkyně při vyřizování žádosti § 16a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. O této stížnosti rozhodl žalovaný způsobem uvedeným v bodu 2 tohoto rozsudku. 6. Žalobkyně má za to, že napadeným rozhodnutím byla zkrácena na svých veřejných subjektivních právech, neboť jí žalovaný uložil povinnost v rozporu s právními předpisy a skutkovým stavem věci. Žalobkyně požadované informace poskytla, neboť odkázala žadatele na jejich umístění a umožnila mu osobní nahlédnutí. Pokud toho žadatel nevyužil, domáhá se vytvoření zcela nové informace nebo poskytnutí informace, kterou nemá žalobkyně k dispozici. Žadatel zahlcuje žalobkyni podáváním žádostí o informace, které zcela neúměrně zatěžují její chod a způsobují jí neúměrnou zátěž. 7. Soud se zabýval v prvé řadě otázkou, zda jsou splněny podmínky přípustnosti a projednatelnosti žaloby. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. 9. Podle § 16 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím může stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d), § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14b odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. 10. Podle § 16 odst. 6 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5. 11. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. 12. V daném případě není sporu o tom, že žalobkyně vystupovala v dané věci v postavení povinné osoby ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, na niž se žadatel obrátil s žádostí o poskytnutí informací. Předmětem žádosti byly informace, jež se týkají územního plánování obce, tedy otázek jejího územního rozvoje, což je činnost spadající do samostatné (samosprávné) působnosti obce. [A to i přesto, že samotný proces přípravy územního plánu (a jeho změn) je zpravidla svěřen do rukou pořizovatele, jenž vykonává tuto činnost v přenesené působnosti.] 13. Jelikož se požadované informace týkaly samostatné působnosti žalobkyně, tak i při vyřizování postupovala obec v samostatné působnosti (viz § 20 odst. 6 zákona o svobodném přístup k informacím). Dohled nad zákonností postupu žalobkyně jako povinného subjektu je zákonem (§ 178 odst. 2 druhá věta zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů) svěřen do působnosti nadřízeného orgánu, tj. krajského úřadu. A vůči němu, i když jde o informace poskytované v rámci samostatné působnosti obce, vystupuje žalobkyně v postavení podřízenosti – nadřízenosti. Uplatňuje se zde tedy princip subordinace, byť v modifikované podobě, neboť nadřízený krajský úřad nemá např. pravomoc si věc atrahovat a rozhodnout o ní sám podle § 16 odst. 6 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím. 14. Žalobkyně nevystupuje při poskytování informací jako subjekt nesoucí a chránící vlastní subjektivní práva, ale jako orgán veřejné správy (územně samosprávný celek), kterému jsou jako povinnému subjektu uloženy povinnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Je povinna informace poskytovat za podmínek a způsobem stanoveným v tomto zákoně. Informace může poskytnout zcela nebo v omezeném rozsahu a zčásti anebo zcela poskytnutí odmítnout, případě může žádost vyřídit jiným zákonem předvídaným způsobem. Vystupuje ale vždy v postavení orgánu veřejné správy, který je vůči žadateli v nadřízeném postavení. 15. Žalobkyně rozhoduje pouze o veřejném subjektivním právu žadatele na poskytnutí informací, které má ústavněprávní základ v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nerozhoduje o vlastních subjektivních právech a nemá ani postavení účastníka řízení podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud tedy nadřízený krajský úřad žalobkyni uložil de facto pouze to, aby o žádosti rozhodla zákonem stanoveným způsobem, nemůže se žalobkyně dovolávat toho, že byla jakkoliv zkrácena na svých subjektivních právech, např. na právu na samosprávu podle čl. 8 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 16. Nejvyšší správní soud se již v minulosti zabýval otázkou, zda obec může být aktivně věcně legitimovaná k podání žaloby proti rozhodnutí, kterým krajský úřad rozhodl o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. V rozsudku ze dne 13. 9. 2013, čj. 5 As 124/2011126, č. 2958/2014 Sb. NSS, dospěl k závěru, že povinný subjekt, a případně ani právnická osoba, jejíž je povinný subjekt součástí, nejsou legitimovány k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s., která by směřovala proti úkonu nadřízeného orgánu, jímž bylo rozhodnuto podle § 16a odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o stí