7 Afs 131/2015 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 3/2023- 85 - text  10 30 Ad 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: D. B. zastoupený opatrovnicí D. B. zastoupený advokátkou JUDr. Danielou Trávníčkovou sídlem Svitavská 1018/1, Blansko proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky regionální pobočka Brno, pobočka pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina sídlem Benešova 696/10, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2023, č. j. VZP-23-00766687-B722 a rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2023, č. j. VZP-23-02169832-J734, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalovaná exekučním příkazem ze dne 9. 2. 2023, č. j. VZP-23-00766687-B722 (dále jen „exekuční příkaz“) nařídila daňovou exekuci srážkami ze mzdy žalobce k vymožení vykonatelného nedoplatku pojistného na zdravotním pojištění za období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015 ve výši 7 452 Kč a penále ve výši 3 147 Kč. Proti exekučnímu příkazu podal žalobce námitku podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), kterou žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 17. 4. 2023, č. j. VZP-23-02169832-J734 (dále jen „rozhodnutí o námitce“). 2. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 2. 6. 2023 domáhá zrušení exekučního příkazu, přičemž z obsahu žaloby vyplývá, že brojí i proti rozhodnutí žalované o námitce. Žaloba 3. Žalobce považuje exekuční titul za nezpůsobilý pro nařízení a provedení exekuce. V období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015 nebyl pojištěncem žalované a z tohoto důvodu tak nemá vůči ní žádný nedoplatek na pojistném. 4. Žalobce popírá přihlášení k pojištění u žalované od 1. 1. 2025 na základě přestupního lístku, jelikož byl zfalšováný. Na přestupním lístku byl uvedený nesprávný údaj o jeho bydlišti, rodném čísle ani neodpovídal ani jeho podpis. O přestupu se dozvěděl náhodně při návštěvě své předcházející zdravotní pojišťovny. Změnu registrace u žalované reklamoval dne 29. 7. 2015 a žádal prošetření tohoto podvodu. K žalované se jako její pojištěnec zaregistroval až při této osobní reklamaci, a to ode dne 1. 7. 2015. Žalobce nesouhlasí s argumentací žalované v rozhodnutí o námitce, dle které dne 29. 7. 2015 splnil svoji oznamovací povinnost, že bude od 1. 1. 2015 u žalované zařazen jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů podle § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) a zároveň uznal, že se od 1. 1. 2015 stal jejím pojištěncem. 5. Žalobce se proti výkazu nedoplatků bránil již v předchozím exekučním řízení vedeném Mgr. Ing. J. C. pod sp. zn. 009 EX 708/18, které bylo usnesením Městského soudu v Brně dne 17. 2. 2021, č. j. 64 EXE 609/2018-29, zastaveno. Stanovisko žalované 6. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že podle právní úpravy účinné od 1. 12. 2011 do 31. 8. 2015 mohl pojištěnec změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců a vždy pouze k datu 1. ledna. Pokud byl žalobce pojištěncem žalované ve druhém pololetí roku 2015, což je mezi účastníky nesporné, musel být nutně pojištěncem žalované i v prvním pololetí roku 2015, jelikož zdravotní pojišťovnu mohl změnit jen k 1. 1. 2015 a ne až od 1. 7. 2015. 7. Jádrem sporu je skutkový děj, který se odehrál v roce 2014 (vyplnění a podpis přestupního lístku) a 2015 (jednání na pobočce žalované dne 29. 7. 2015). Žalovaná jako subjekt veřejné správy uchovává dokumenty jen po nezbytnou dobu, a následně je v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů archivuje nebo skartuje. Dokumenty vztahující se ke vzniku zdravotního pojištění byly po uplynutí 5 let v rámci standardního skartačního řízení skartovány. Žalobce tvrzení uvedená v žalobě neuplatnil v rámci exekuce vedené pod sp. zn. 009 EX 708/2018, tudíž nebyl důvod k uchovávání dokumentů jako „živých“. Žalovaná tak ne vlastní vinou nedisponuje doklady vztahujícími se k uvedeným událostem let 2014 a 2015 a není schopna ani potvrdit, ani vyvrátit tvrzení o chybných údajích v přestupním lístku. Pojištění žalobce u žalované nebylo od jednání ze dne 29. 7. 2015 již rozporováno, přičemž příslušnost k žalované žalobce prokazuje i tím, že se v zdravotnických zařízení prokazuje posledních více než 7 let kartou pojištěnce žalované. 8. Nabízejí se dvě možnosti vzniku pojištění žalobce u žalované od 1. 1. 2015. Jednak žalobce při jednání dne 29. 7. 2015 uznal podpis přestupního lístku za svůj. Druhou možností je, že žalobce dodatečně schválil jednání třetí osoby, která za žalobce v roce 2014 podepsala přestupní lístek. Jedinou legální možností být pojištěncem žalované již v červenci 2015 bylo, že se jím žalobce musel stát již ode dne 1. 1. 2015. Pokud by jednání dne 29. 7. 2015 vč. podpisu evidenčního lístku bylo prvním úkonem žalobce vůči žalované, žalobce by se dle tehdejší právní úpravy stal pojištěncem žalované teprve dne 1. 1. 2017, jelikož žádost o změnu musela být podána nejméně 6 měsíců před nejbližším 1. lednem. To evidentně nebylo v zájmu žalobce. Replika žalobce 9. Závěry žalované o nutném vzniku pojištění již od 1. 1. 2015, v případě existence pojištění od 1. 7. 2015 jsou v přímém rozporu s písemným podáním žalobce ze dne 29. 7. 2015, ve kterém žalobce existenci pojištění od 1. 1 2015 výslovně rozporuje. Žalobce reklamoval podvodný přechod, načež mu byl schválen přestup k žalované od 1. 7. 2015. Pokud žalovaná postupovala nesprávně, nelze tuto skutečnost připisovat k tíži žalobce. Žalovaná netvrdí ani nedokládá, že by se reklamací žalobce řádně zabývala a sdělila žalobci výsledek svého šetření. O pravděpodobném dodatečném schválení jednání třetí osoby žalobcem nepředkládá žádný důkaz. Vyjádření žalované k replice žalobce 10. Žalobní tvrzení nekorespondují s možnostmi danými žalované právní úpravou účinnou v roce 2015. Žalovaná nemá kompetenci ke schválení přestupu pojištěnce k datu 1. 7. 2015, neboť takový postup by popřel znění zákona, dle kterého lze změnu zdravotní pojišťovny učinit vždy jen k 1. lednu. Z povinnosti žalované dodržovat zákon o archivnictví, nelze vyvozovat závěr, že se žalovaná reklamací žalobce nezabývala. Žalovaná také doplnila, že pokud by nevzniklo žalobci pojištění u žalované k 1. 1. 2015, vznikl by mu dluh na pojištění za prvních 6 měsíců roku u jeho bývalé zdravotní pojišťovny. Z hlediska závazků vůči systému veřejného zdravotního pojištění by tak bylo lhostejné, zda a k jakému datu změnil zdravotní pojišťovnu. Procesní podmínky a rozsah soudního přezkumu 11. V souladu s § 72 s. ř. s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců, poté, kdy rozhodnutí bylo žalobcům oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalobce nedoložil, kdy přesně mu byl doručen exekuční příkaz, nicméně z jeho návrhu na zastavení exekuce ze dne 8. 3. 2023 je zřejmé, že nejpozději v tento den byl s napadeným exekučním příkazem seznámen a mohl proti němu podat opravný prostředek. Žaloba podaná dne 2. 6. 2023 směřující proti exekučnímu příkazu by tedy bez dalšího musela být jako opožděná odmítnuta. 12. Dle § 159 daňového řádu ve znění účinném do 31. 12. 2020 proti úkonu správce daně při placení daní, nejde-li o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla (odst. 1). Námitka se podává u správce daně, který úkon provedl (odst. 2). Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní. Vyhoví-li námitce v plném rozsahu, napadený úkon zruší, a vyhoví-li námitce částečně, napadený úkon změní nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Neuzná-li správce daně oprávněnost v námitce uplatňovaných důvodů, námitku rozhodnutím zamítne. Rozhodnutí, kterým je námitce v plném rozsahu vyhověno, se neodůvodňuje (odst. 3). V řízení o námitce se použije obdobně § 111 odst. 5 a § 112. Proti rozhodnutí o námitce nelze uplatnit opravné prostředky (odst. 4). 13. Při výkladu tohoto ustanovení dospěla judikatura k závěru, že námitku podle § 159 daňového řádu nelze považovat za řádný opravný prostředek, jenž by bylo třeba vyčerpat před podáním žaloby proti exekučnímu příkazu podle § 65 s. ř. s. To znamená, že proti exekučnímu příkazu a rozhodnutí o námitce bylo možno vést samostatná na sobě nezávislá a navzájem se nepodmiňující soudní řízení (viz např. rozsudek NSS ze dne 26. 11. 2015, č. j. 7 Afs 131/2015-32, č. 3381/2016 Sb. NSS). Lhůty k podání žalob se přitom odvíjely samostatně od doručení obou rozhodnutí. 14. Přijetím zákona č. 283/2020 Sb., byly do § 159 daňového řádu přidány odstavce 5 a 6, dle kterých v případě, kdy námitka směřuje proti rozhodnutí správce daně, je řádným opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí. Řádný