4 Afs 87/2015 — Nejvyšší správní soud

30 Af 10/2025- 185 - text 18 30 Af 10/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D. a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Martin Kořínek sídlem Jírova 724, 394 70 Kamenice nad Lipou zastoupeného advokátem JUDr. Pavlem Brachem, LL.M. sídlem Klapálkova 3132/4, 149 00 Praha 4 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2025, č. j. 3432/25/5300-22441-712084 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Finanční úřad pro Kraj Vysočina, (dále jen „správce daně“) doměřil na základě daňové kontroly 10 dodatečnými platebními výměry ze dne 30. 1. 2024 žalobci daň z přidané hodnoty (dále jen též „DPH“) za zdaňovací období březen - prosinec 2019 ve výši celkem 104 820 Kč a současně mu uložil povinnost uhradit penále. Správce daně dospěl k závěru, že žalobce, jenž byl v roce 2019 jedním ze dvou společníků společnosti DMK účetnictví (podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) nepřiznal daň ve správné výši. Ani jeden ze společníků nevedl evidenci k DPH způsobem, který by reflektoval jejich podíly na uskutečněných a přijatých zdanitelných plněních v rámci společnosti a daň proto nebylo možné stanovit dokazováním. Daň tedy byla stanovena na základě pomůcek. 2. Žalovaný odvolání proti dodatečným platebním výměrům v případě zdaňovacího období března - listopadu 2019 zamítl a desátý dodatečný platební výměr za období prosinec 2019 změnil tak, že daň z přidané hodnoty byla doměřena ve výši 10 334 Kč, penále bylo změněno na částku 2 067 Kč. II. Argumentace žalobce 3. Žalobce nesouhlasí s doměřením daně nesouhlasí, že by nevedl evidenci DPH způsobem, který by reflektoval podíly společníků na uskutečněných a přijatých zdanitelných plněních v rámci společnosti. Dále nesouhlasí s tím, že neprokázal použití zboží Herbalife v rámci ekonomické činnosti podle ust. § 72 ZDPH a namítá, že nebyly splněny ani podmínky pro přechod na pomůcky dle § 98 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“). 4. Ekonomickou činnost vykonávala pouze matka žalobce (D. K.), a to samostatně (OSVČ), spolupráce v rámci DMK účetnictví s ní od roku 2017 nefungovala, fakturaci převzala pouze ona. Žalobce si založil jinou společnost - JA Tech s.r.o. a jejím prostřednictvím zajišťoval pro DMK účetnictví správu počítačů, sítě atd. Činnost společnosti je prováděna jménem konkrétních společníků. Proto byl vedle matky žalobce uveden i žalobce na soupisu zpracovaných operací pro odběratele Městskou část Praha - Újezd, jeho podpis sám o sobě neznamená, že by se na činnosti společnosti podílel. Ze smlouvy o společnosti vyplývá, že si každý z účastníků vede účetnictví samostatně. Podíl druhého společníka na činnosti společnosti a vedení účetnictví nebyl 50 %. O taková plnění v případě žalobcem uplatněných odpočtů nešlo, neboť se nejednalo o plnění použitá k činnosti společnosti v zájmu všech společníků, ale o plnění poskytnutá výlučně k činnosti druhého společníka, který jako jediný propagoval svoji vlastní ekonomickou činnost. Žalobce od roku 2018 pod hlavičkou společnosti DMK žádné účetnictví nevedl a nevystavoval ani faktury, nedocházelo ke krácení DPH nebo k umělému rozdělení DPH. Tvrzení, že v přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 vykazoval stejnou částku jako jeho matka je irelevantní. Příjem žalobce byl podle podaných tvrzení za měsíce roku 2019 nulový, jelikož vlastní ekonomickou činnost neprovozoval. Správce daně bez součinnosti se žalobcem stanovil daň, která je nepřiměřená. Daň bylo možné stanovit na základě dokazování, neboť nechyběly důkazy o skutečné hodnotě prodaného zboží druhého společníka a skutečné výši uskutečněných zdanitelných plnění za jeho dodání. Obecně nechyběly důkazy o tom, že veškerá přijatá zdanitelná plnění byla přijata a použita k ekonomické činnosti paní D. K. 5. Žalobce dále namítal, že v řízení bylo prokázáno, že zboží Herbalife bylo používáno při prezentačních setkáních, ochutnávkách či v rámci podpory prodeje. Z místopřísežných prohlášení je patrné, že v rámci osobních setkání prezenčních akcí byly příslušnými osobami produkty Herbalife bezplatně konzumovány; žalobce prokázal u vyčísleného zboží – zásob od společnosti Herbalife, že toto bylo použito jako dárkové předměty, dále při provádění již zmíněných prezentačních setkáních a ochutnávkách a v rámci podpory prodeje při propagačních akcích Centra pro zdravý životní styl. K těmto akcím byla předložena fotodokumentace a byly doloženy termíny jednotlivých setkání a prezentací. V rámci podnikání matky žalobce bylo záměrem vybudovat a provozovat Centrum pro zdravý životní styl (o čemž svědčí i používané razítko s IČO druhého společníka). Do tohoto podnikání chtěla p. K. zapojit syna, jenž začal z jejích prostředků nakupovat produkty Herbalife. Produkty neprodával, ale byly prodávány žalobkyní (pozn. soudu: není zřejmé, zda se má jednat o žalobce či snad jeho matku), která na jejich nákup poskytla finanční prostředky a tržbu z prodeje tohoto zboží zahrnula do svých zdanitelných příjmů a odvedla z nich DPH na výstupu. Žalobce nikdy příjem ve výši 764 413 Kč neobdržel, a tedy ani nemohl odvést DPH. Správní orgány v podstatě schvalují zdanění neexistujícího podílu. Není možné podíl danit dvakrát celkem ve výši 36 %, navíc za něco, co nebylo plněno. III. Vyjádření žalovaného a další podání stran 6. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že v daňovém řízení bylo prokázáno, že v roce 2019 společnost DMK účetnictví fungovala a žalobce se na její činnosti podílel. Tento závěr podporuje i skutečnost, že žalobce i jeho matka podali za rok 2019 daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v nichž uvedli ½ dosažených příjmů a ½ společných výdajů. Zmíněný poměr rovněž vyplývá z ust. § 2728 odst. 1 OZ. O tom, že probíhala spolupráce mezi žalobcem a jeho matkou, svědčí i soupis zpracovaných operací pro městskou část Praha - Újezd, kde je uveden podpis žalobce i jeho matky a otisk razítka DMK účetnictví D. K. a DMK účetnictví Martin Kořínek. Uvedený závěr podporují i daňové doklady vystavené pro odběratele (Comfort Digital, Comfort Agency CA Tech s.r.o. a P. V.), na kterých byl jako dodavatel uveden žalobce, na daňových dokladech bylo otištěno i razítko DMK účetnictví Martin Kořínek. Záměru, že se žalobce podílel na činnosti společnosti, nasvědčuje i skutečnost, že podle informací poskytnutých Okresní správou sociálního zabezpečení Pelhřimov vykazovali žalobce i jeho matka stejnou částku v přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019. Sám žalobce v reakci na výzvu k prokázání skutečností netvrdil, že by spolupráce s jeho matkou v roce 2019 na základě smlouvy o společnosti neprobíhala; tato spolupráce neměla probíhat až od roku 2020. 7. Žalovaný dále uvedl, že z důvodu absence zákonem stanovených evidencí nebylo možno na základě dokazování hodnověrně zjistit, jaká měla být skutečná výše uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění. Žalobce neunesl důkazní břemeno poté, co byly zjištěny skutečnosti zpochybňujícího jeho tvrzení, že jeho matka provozovala činnost samostatně. V dané věci nešlo o hodnocení věrohodnosti důkazů, ale o nemožnost zjistit, k jaké činnosti byla plnění použita. K prokázání nároku na odpočet zboží Herbalife, jenž mělo být použito k propagaci DMK účetnictví, žalovaný uvedl, že toto bylo předmětem samostatného řízení vedeného u matky žalobce. Protože v tomto řízení nebylo prokázáno, že jí pořízené zboží Herbalife v hodnotě 130 134,90 Kč bylo použito k propagaci DMK účetnictví, nebylo možné využít údajů ze sestavy „Soupis položek propagace DMK účetnictví“ za rok 2019 jako pomůcek a snížit žalobci ve zdaňovacím období prosinec 2019 daňovou povinnost. K námitce ohledně nepřípustného danění žalovaný uvedl, že uskutečněná zdanitelná plnění jsou standardně zdaňována na výstupu DPH, přičemž příjmy z těchto plnění jsou následně i předmětem daně z příjmů. 8. V doplňujícím procesním podání ze dne 29. 7. 2025 žalobce zopakoval, že se v roce 2019 nepodílel nijak na činnosti společnosti DMK účetnictví, evidenci formou „0“ nelze vytisknout z počítače, podíl ani přes nátlak správce daně v průběhu kontroly účastníci uměle nevytvářeli. Žalobce navrhl výslech bývalé pracovnice správce daně územního pracoviště Pelhřimov, jenž měla intervenovat pro rozdělení příjmů 50 % u každého společníka. Žalovaný nesprávně určil podíl z příjmů i daň z přidané hodnoty. Veškerou evidenci vedla pouze matka žalobce, na všech fakturách bylo uvedeno její DIČ, a to i na fakturách žalobce. Žalobce předložil správci daně všechnu svoji evidenci, proto není možné stanovit daň prostřednictvím pomůcek. Žalobce v řízení doložil důkaz, z něhož je patrné, že od 9. 12. 2022 byl „daně z přidané hodnoty zbaven správcem daně z moci úřední“. Nechápe, jak může platit daň z přidané hodnoty, ke které nen